Od Maty Hari po Čechoslováky. Netflix vysílá seriál o špionech

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
16. 2. 2021 11:46
Netrpělivé čekání na novou bondovku Není čas zemřít, jejíž premiéra byla kvůli pandemii koronaviru odložena na podzim, může zkrátit americká dokumentární série Umění špionáže. V osmi kapitolách, které nabízí Netflix, nahlíží do světa skutečných agentů s povolením zabíjet, špehovat i svádět.
Tanečnice a špionka Mata Hari v roce 1906.
Tanečnice a špionka Mata Hari v roce 1906. | Foto: Wikimedia Commons - Heritage/Getty Images/Bettmann Archive (CC BY-SA 2.0)

Historie špionáže sahá až do starověkého Egypta, své zvědy měl údajně i Mojžíš či Alexandr Veliký. Zatímco práce špionů i jejich výbava se radikálně proměnily, náplň a cíle zůstávají víceméně stejné: pro své zadavatele odhalovat tajemství nepřátel a shromažďovat o nich strategické informace.

Každá půlhodinová epizoda seriálu, na kterém se podle titulků podílela tuzemská produkční společnost Picasso Film, se zaměřuje vždy na jednu špionážní oblast. Od sledování protivníků prostřednictvím špičkových technologií přes používání smrtících jedů až po rekrutování nepřátelských agentů.

Snímek z Umění špionáže.
Snímek z Umění špionáže. | Foto: Netflix

Opravdoví špioni sice nevedou exkluzivní životní styl jako James Bond, i oni však v práci často musí prokazovat mimořádnou vynalézavost. Zpovídaní odborníci a insideři před kamerou vysvětlují, jaký typ člověka se stává špionem, jak se chová, co ho motivuje k práci i jaké chyby mohou vést k jeho odhalení. Nastiňují také, jak se v průběhu desetiletí proměňovaly špionážní techniky.

Tvůrci série, včetně H. Keitha Meltona, historika specializujícího se na zpravodajské služby a zároveň spoluautora stejnojmenné knihy, podle níž cyklus vznikl, přibližují především nejvýznamnější kauzy z období studené války. Připomínají však také klíčové vojenské operace v novodobé historii, při nichž americké zvláštní jednotky využily špionážní techniky - například během honu na Usámu bin Ládina. Nevynechávají ani atentáty na přeběhlé ruské agenty Alexandra Litviněnka a Sergeje Skripala.

Ojediněle se série vrací ještě do doby, než svět rozdělila železná opona. Autoři zmiňují například tragický osud kurtizány a exotické tanečnice Maty Hari, která byla za své špionážní služby německé rozvědce v roce 1917 popravena. V jiné části vyprávějí o prolomení kódů šifrovacího stroje Enigma, jejž během druhé světové války využívali nacisté.

Většinu špionských příběhů nahlížejí z bipolární, nikoli však politicky propagandistické pozice Západ versus Východ. Tvůrci nezastírají, že podobným vyzvědačským akcím, jaké prováděla sovětská KGB nebo východoněmecká Stasi, se nevyhýbaly ani americké tajné služby. 

Umění špionáže je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

Nejinak je tomu v době počítačů, chytrých telefonů a dronů. V úvodní části bezpečnostní expert popisuje, jak Čína zneužívá nejmodernějších technologií ke sledování svých občanů, a oprávněně přirovnává takový sběr dat k praktikám totalitního režimu z Orwellova románu 1984.

Pro vyvážení ale autoři alespoň krátce zmíní, že programy na masivní elektronické sledování civilního obyvatelstva tajně užívala - jak v roce 2013 odhalil whistleblower Edward Snowden - i americká Národní bezpečnostní agentura známá pod zkratkou NSA.

Snímek z Umění špionáže.
Snímek z Umění špionáže. | Foto: Netflix

Dokumentární série si všímá i činnosti československé StB, jejíž příslušníci v 70. letech implantovali odposlouchávací "štěnici" do podpatku amerického velvyslance v Praze. Mimo to představuje několik dalších, z dnešního pohledu až kuriózních technických hračiček, jež proměňovaly obyčejné věci v často smrtonosné rekvizity.

Některé - například mikrofony skryté ve speciální nábojnici, deštníky vystřelující jedovatý ricin nebo miniaturní kamery zakomponované do plnicího pera - přitom působí, jako by je vymysleli experti v laboratořích zvláštního oddělení britské tajné služby, které v bondovkách vede major Boothroyd alias Q.

Velmi bondovsky působí také epizoda nazvaná Medová past, jejímž ústředním tématem je sex - jeden z nejstarších a nejúčinnějších špionážních nástrojů k získávání informací, obelstění či diskreditaci protivníka. Rekapituluje příběhy několika ruských žen, které sice nebyly tak krásné jako sovětské agentky z bondovek Taťána Romanovová nebo Aňa Amasovová, přesto se díky sexu infiltrovaly do vlivných amerických kruhů.

Medovou past ale dokážou úspěšně nastražit i muži, jak v roce 1970 dokázal šéf východoněmecké rozvědky Markus Wolf programem zvaným Romeo. V rámci takzvané sexpionáže jeho pohlední agenti sváděli osamělé sekretářky pracující pro západní vlády v rozděleném Berlíně. O této velmi úspěšné operaci byla natočena německá hraná minisérie Pod jedním nebem, kterou bude na začátku března reprízovat Česká televize.

V jednotlivostech je série Umění špionáže pozoruhodná, například když popisuje čínské drony maskované za ptáky natolik věrně, že s nimi v hejnu létají i skuteční opeřenci. Slibný potenciál však dokument ne vždy naplno využije.

Prolíná mluvící hlavy amerických historiků, bezpečnostních analytiků i bývalých zaměstnanců CIA s archivními záběry, fotografiemi, dokumenty, animacemi, a především s poněkud doslovnými ilustračními dotáčkami a dramatickými rekonstrukcemi. To vše je sestříháno s téměř klipovou rychlostí, takže diváci jsou nadmírou vizuálních i verbálních informací místy až zahlceni.

Do každé třicetiminutové epizody tvůrci začleňují co nejvíce faktů a osobních příběhů. V důsledku toho série mnohá témata jen letmo naťukne, místo aby se soustředila jen na některá a detailněji na nich demonstrovala principy či techniky špionáže.

Navzdory tomu, že připomíná spíše rychlokurz o umění špionáže, může cyklus diváky přesto navnadit natolik, aby po podrobnějších informacích začali pátrat sami. V ideálním případě pod vedením nějakého zkušeného operativce.

Umění špionáže

Tvůrci: H. Keith Melton, Robert Wallace
Seriál je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ganna vyhrál úvodní časovku Gira d'Italia

Italský cyklista Filippo Ganna vyhrál úvodní časovku Gira d'Italia a jako první se oblékl do růžového dresu. Mistr světa v této disciplíně porazil na trati dlouhé 8,6 km v Turíně krajana Edoarda Affiniho o deset sekund. Jediný český cyklista ve startovní listině 104. ročníku Jan Hirt do závodu vstoupil 135. místem.

Další zprávy