Očistná cesta do minulosti. Režisér Bambušek dokončuje film o vysídlení Němců

ČTK Kultura ČTK, Kultura
13. 7. 2020 14:58
V okolí Sloupských jeskyní v Moravském krasu dokončuje režisér Miroslav Bambušek celovečerní drama nazvané Lidi krve. Snímek, který kina uvedou na podzim 2021, se odehrává v současnosti. Děj se ale vrací k událostem v Československu těsně po skončení druhé světové války.

Na konci zimy štáb natáčel na Ostravsku, například v Dolní oblasti Vítkovice, v ulicích vítkovického městského obvodu nebo u řeky Odry v blízkosti koksoven.

Film vzniká v koprodukci s Českou televizí. Postupně odkrývá osudy hlavních představitelů. Základ tvoří skutečný příběh z bývalé německé obce Vitín, která byla v Českém středohoří u Malého Března. Po vysídlení německých obyvatel se do ní sice pár lidí nastěhovalo, postupně ale odcházeli, až obec zanikla.

Ústřední postavou je Otto Hille z česko-německé rodiny, kterého hraje Miloslav König. "Pro starého a těžce nemocného Leopolda Švarce v podání Miloslava Mejzlíka připraví výpravu, která má být očistnou cestou do minulosti zahalenou tajemstvím," doplňuje za tvůrce Eliška Míkovcová.

Otto se díky výpravě propadá do krajiny svých předků, do dávno rozpadlé vesnice Vitín, a stává se svědkem událostí roku 1945. Potkává se s vlastním dědem a trauma minulosti se stává klíčem k pochopení přítomnosti. Mezi dalšími herci, kteří se ve filmu objeví, jsou Karel Dobrý, Jiří Černý či Jakub Folvarčný.

V žádosti o grant na Státním fondu kinematografie tvůrci uvedli, že drama o putování po česko-německém pohraničí "sice nebude oslovovat široké masy diváků, ale zajisté osloví své diváky". Snímek původně nesl pracovní název Prométheův štít, současný název Lidi krve dostal podle písně Pavla Zajíčka pro kapelu DG 307.

"Ten film má být pokusem pojmenovat, jak v nás vězí minulost, jak nás ovlivňuje. O tom, co se s lidmi stane, když o minulost přijdou. O tom, že vykořenění rodí temnotu, do které jednou někdo zase přinese světlo, i když ho to třeba bude stát život," popsal Bambušek v loňském rozhovoru pro Týdeník Echo.

"Chlapík, který tam má svou minulost, jeho předkové tam žili, přivede na to místo skupinu lidí a jemu se to všechno vrátí, vstoupí do něj duch dědy, který se tam oběsil, nemůže se tomu vyhnout, nemůže to z toho místa vyprchat," doplnil režisér, podle nějž mají Lidi krve "lehce stalkerovskou linii". Už vloni prý napsal "asi dvacátou verzi scénáře" a stále ho dolaďuje.

"Snímek Miroslava Bambuška posouvá vyjadřovací možnosti filmového jazyka. V základu projektu přitom stojí silná ústřední myšlenka - téma. Vztah Čechů a Němců. Sudety. Tragický rozměr moderní historie. V tomto případě je nasnadě, že vzniká film, ve kterém autoři projevují uměleckou invenci ruku v ruce se společenskou angažovaností a odvahou, a to vše - což je zvlášť chvályhodné - bez ideologického patosu," napsal v hodnocení žádosti o grant kritik Vladimír Hendrich. 

Tvůrci Lidí krve napoprvé u Státního fondu kinematografie neuspěli, vloni však dostali částku 7,5 milionu korun.

Čtyřiačtyřicetiletý Miroslav Bambušek je zároveň autorem scénáře. Dosud napsal přes 30 divadelních her, dvě operní libreta a filmové scénáře. Lidi krve budou jeho celovečerním režijním hraným debutem, natočil však již dokumenty Jan Hus - mše za tři mrtvé muže nebo KKK.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy