Snímek nazvaný Citizen K (Občan K), který natočil americký oscarový dokumentarista Alex Gibney, měl tento týden premiéru na Benátském filmovém festivalu. Vychází z více než 24 hodin rozhovorů, které šestapadesátiletý Chodorkovskij poskytl na kameru v průběhu několika měsíců.
Snímek popisuje, kterak se Michail Chodorkovskij z nejbohatšího Rusa s odhadovaným majetkem 15 miliard dolarů stal disidentem v exilu. Začíná vzpomínkou na to, jak podnikatele roku 2003 dramaticky zatkli ozbrojení policisté na ledové letištní ranveji v Novosibirsku. Chodorkovskij a jeho stoupenci tvrdí, že k tomu došlo, protože se podnikatel zajímal o ruskou politiku a hodlal bojovat s korupcí.
Obrýlený magnát či oligarcha, jak bývá označován, toho času šéfoval ruskému ropnému koncernu Jukos. Následně strávil deset let v nápravných zařízeních na Dálném východě a za polárním kruhem, kam ho soud poslal za daňové úniky a zpronevěru.
Chodorkovskij také ve snímku opakuje, že šlo o politický proces, protože se nehodlal vzdát vlastních politických ambicí, financoval opoziční strany, měl v plánu postavit ropovod do Číny a svůj podíl v Jukosu mínil prodat americkému ropnému gigantu ExxonMobil.
Za dobu, kterou strávil ve vězení, byl původně prosperující Jukos rozdělen a zestátněn, načež roku 2006 zbankrotoval. Většinu majetku získala státní firma Rosněfť řízená Igorem Sečinem, spolupracovníkem Vladimira Putina.
Roku 2013, několik měsíců před zimní olympiádou v Soči, nakonec prezident Chodorkovského omilostnil. Vyhověl tak žádosti německého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera a zároveň podnikateli umožnil, aby ještě viděl svou umírající matku.
"Dnešní kremelský režim se naučil, jakou fasádu ukazovat světu. Důležité je ale uvědomit si, že za tou krásnou fasádou se neskrývá jen běžný autoritářský stát, ale opravdová mafie, která tento stát unesla," řekl v Benátkách Chodorkovskij.
"Pokud se blíže podíváme na to, jak se chová k Západu, uvidíme korupci, vydírání, používání kompromitujících materiálů, ba i násilí. Když dnes Západ vyjednává se současným kremelským režimem, měl by mít na paměti, že jedná s kriminální organizací," dodává.
Rusko, které tuto kritiku označuje za scestnou, na Chodorkovského před čtyřmi lety vydalo mezinárodní zatykač kvůli podezření z podílu na vraždě starosty západosibiřského Něftějugansku z roku 1998. Starosta požadoval, aby ropný koncern Jukos odevzdal státu nepřiznané daně. Chodorkovskij odmítá, že by s vraždou měl cokoli společného, a vyšetřování vnímá jako politickou mstu Kremlu za to, že se podnikatel i po propuštění na svobodu dál otevřeně staví proti Vladimiru Putinovi.
Ten řekl, že bývalého miliardáře považuje za obyčejného zloděje, a ruské úřady se mezitím snaží omezit aktivity prodemokratické nadace Otkrytaja Rossija (Otevřené Rusko), kterou Chodorkovskij založil roku 2001. Ruská policie jí při raziích prohledávala kanceláře, stejně jako byty jejích zaměstnanců, a blokuje s ní spojené webové stránky.
Deklarovaným cílem nadace je připravovat se na reformy, které země bude muset podstoupit po odchodu Vladimira Putina. Chodorkovskij, který nadaci obnovil po propuštění z vězení, z čela společnosti předloni odešel.
Ve filmu Občan K přiznává, že Putina podcenil, když se tento někdejší příslušník sovětské tajné služby KGB na přelomu tisíciletí chopil moci.
"Ideologicky se mi zdálo, že je jedním z nás. Někým, kdo to chápe a chce Rusko postrčit stejným směrem jako my. To znamená vstříc otevřenosti, vstříc demokracii," říká ve snímku Chodorkovskij. "Škaredě jsem se mýlil. Je to velmi talentovaný kágébák."
Michail Chodorkovskij dnes žije převážně v Británii, přesto na Rusko každý den myslí "12 ze 16 hodin, co jsem vzhůru", jak říká. Jeho kolegové jsou si prý vědomi, jaké podstupují riziko, když s Chodorkovským spolupracují.
"Pokud se dnes Kreml rozhodne někoho zavraždit, pro dotyčnou osobu je velmi těžké takovému osudu uniknout," říká Chodorkovskij v narážce na spekulace, že Moskva nařídila vraždu některých svých kritiků působících v zahraničí. Kreml to kategoricky odmítá.
"Říkám svým kolegům, že jediné, co pro někoho takového můžeme udělat, je zajistit, aby neupadl do zapomnění. Tak, jako lidé nepřestali myslet na mě, zatímco jsem byl těch 10 let ve vězení. Ale je extrémně těžké, skoro nemožné takového člověka zachránit, pokud by se mu něco mělo přihodit," dodává.
Autor filmu Alex Gibney řekl agentuře AP, že natáčení Chodorkovského portrétu mu umožnilo pochopit, jak fungovala moc v Rusku od pádu komunismu až po současnost. Díky tomu, že Chodorkovskij byl v ruské společnosti na samém vrcholu i absolutním dnu, má jedinečný vhled do toho, jak systém funguje. "Byl velmi trpělivý," řekl Gibney na tiskové konferenci.
"Po pravdě jsem byl vyděšený, protože nerad hodně mluvím," dodal Chodorkovskij. "Alex byl ale vždy připraven mi porozumět. Ani v nejmenším nelituji, že jsme se do tohoto projektu pustili."
Gibney také oznámil, že při natáčení zaslal oficiální žádosti o interview ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho mluvčímu Dmitriji Peskovovi. Ani u jednoho neuspěl.
"V Rusku jsme točili bez jakékoliv pomoci úřadů. Měli jsme řádná víza a v žádosti jsme přiznali, že jsme dokumentaristi a novináři. Ale přístup k ruským archivům jsme nedostali," dodává Gibney, kterého prý k tématu přivedla kauza okolo vměšování ruských tajných služeb do amerických prezidentských voleb v roce 2016.
Pětašedesátiletý autor dokumentů o zpěvácích Franku Sinatrovi a Jamesi Brownovi, šéfovi Applu Steveu Jobsovi, ale také o kauze Wikileaks či počínání amerických vojáků v Afghánistánu je přesvědčen, že Američané se dnes Ruska bojí. Zároveň je prý ale zajímá, co je tato země zač.
"Každý film, který jsem natočil, má za cíl upozornit občany, co se skrývá za státní mocí, jak může být zneužita a co mohou dělat pro to, aby moc zůstala v jejich rukách," uzavírá Gibney.
Film Občan K je na Benátském filmovém festivalu uváděn mimo soutěž, českého distributora zatím nemá.
