Nový dokument pátrá po tulení magii. Najde ji?

Irena Hejdová Irena Hejdová
31. 10. 2007 10:00
Mír s tuleni spásu ohroženému druhu asi nepřinese

Jihlava - Je to jednoduchý, ale vlastně docela dobrý nápad: zobrazit na osudu jednoho zvířecího rodu, jak špatně se lidé k zvířatům, potažmo k celé přírodě chovají. Celovečerní  dokument Mír s tuleni se představil na jihlavském festivalu a teď vstoupí do české distribuce.

Autorem a zároveň hlavním aktérem snímku je mladý režisér Miloslav Novák. Zjevně fascinován tímto zvířetem, snaží se poukázat na jakousi tulení magii. Svůj film označuje za dokumentární bajku a vyzývá, aby se lidé spolu s ním pokusili pohlédnout na problém tuleníma očima.

Vydává se po stopách tuleně středomořského, neojohroženějšího živočišného druhu na území Evropské unie. Proti něm staví právě druh, který je v EU nejrozšířenější - homo sapiens.

Coby jeho zástupce vyrazí na Sardinii, kde měli tuleni základnu a odkud je postupně vytlačili turisté. Spolu s italským režisérem Emanuelem Coppolou pátrá, co ještě zbylo po ohroženém druhu; vydává se za místními lovci tuleňů i za jejich zachránci.

Tuleň se výborně pohybuje a může uniknout i svému úhlavnímu nepříteli žralokovi. Novák postupně zjišťuje, že jeho cesta nesplní hlavní cíl: spatřit tuleně středomořského na vlastní oči. Odjíždí zpátky do Prahy, aby tu natočil alespoň dovětek o lachtanech a o jejich nejznámějším zástupci v Česku - Gastonovi, který uplaval z pražské ZOO po povodních v roce 2002.

Mír s tuleni
Mír s tuleni | Foto: Bontonfilm

Tuleň se jen minimálně stěhuje ze známého prostředí. Novák se chvíli snaží spolu s filozofem Stanislavem Komárkem odhalit podobnosti lidského a zvířecího druhu, poté přeskočí do Itálie za senilním lovcem (který se rozplývá nad obdrženým narozeninovým dortem), odbočuje k tuleňovi ve fontáně di Trevi a pak pozoruje kolonii lachtanů v Namibii.

Tuleň v letních měsících vyhledává spíše stinná místa skalních rozsedlin a jeskyň, neboť se musí chránit před přehřátím. Novák film prokládá poněkud nepochopitelnými záběry sebe sama sedícího na pláži a se zadumaným výrazem cosi črtajícího do svého deníku.

Tuleň se živí rybami, humry a chobotnicemi, jež obratně loví. Zato režisérův záměr se rozpouští v neschopnosti jít za svým tématem a nerozptylovat se podružnostmi. Mír s tuleni nepředkládá silný příběh a vágní forma vyznění dokumentu jen zhoršuje.

Mír s tuleni
Mír s tuleni | Foto: IDF

Ohrožený tulení druh je často vyrušován loděmi. Divák zase ingrediencemi, kterých je tu trochu moc a spolu s výrazně nesoustředěným pohledem to ze stominutového filmu činí poněkud úmorný zážitek. Tuleň středomořský nemá kvůli vyrušování čas na odpočinek, divák ho má spoustu.

Novákovu cestu doplňují nesčetné archivní materiály, záznam rozhlasové adaptace Války s mloky i občasné animované pasáže.  Filmu nepřidá ani pomalé tempo a režisérův komentář, který by svou dikcí uspal i hada, natož tuleně.

Autoři filmu prý hledají odpovědět na otázku, jaké místo v lidské společnosti dříve a nyní zaujímala zvířata, s odkazem na klíčovou roli domestikace. Na co asi hledají odpověď tuleni? Novákův dokument bohužel nezodpoví ani jednu z těchhle otázek.

 

Právě se děje

Další zprávy