Recenze - Thajská dvojčata Danny a Oxide Pangovi spolu za posledních devět let natočili deset filmů. Vzhledem k tomu, že nejsou přímo siamská dvojčata, stihnul Oxide ještě několik dalších filmů i sám. Společné snímky si také píšou, produkují a střihají. Jsou to jednoduše dělníci pohyblivého obrazu, kteří se snaží oslovovat celoasijský trh - a proto koprodukují svá díla často s hongkongskými studii.
Pokud si z této sériové výroby zasvěcenější diváci něco pamatují, bude to působivý horor Oko o slepé dívce, jejíž nově transplantované oči vidí mrtvé lidi. (Titul se letos dočkal i velmi šedivého amerického remaku.)
Pangovi se zároveň pokoušejí proniknout i do Ameriky. Z poslední doby to byl podprůměrný horor Prokletí domu slunečnic (2007) a předtím poněkud zmatený Tesseract (2003), jenž se vezl na vlně popularity spisovatele Alexe Garlanda, kterou vzedmula adaptace jeho předchozího románu Pláž.
Sebeparodie nesoudné hvězdy
Ani se při takovéto nadproduktivitě nelze divit, že nejlepším snímkem bratrské dvojice Pangových zůstává jejich první společný celovečerák z roku 1999, jenž v české videodistribuci dostal název Sniper z Bangkoku. Originální a výstižnější název Bangkok Dangerous převzal i nynější americký remake s Nicolasem Cagem v hlavní roli.
Snímek u nás běží pod přiblble zapomenutelným názvem Nebezpečný cíl, jenž by mohl dělat čest libovolnému z posledních výplodů Stevena Seagala nebo Dolpha Lundgrena, které si na benzinkách kupují hlavně řidiči kamionů a doma týraní podpantofláci.
Pangovi přitom nejsou žádní neumětelové a přímé srovnání se Seagalem si nezaslouží, stejně jako Nicolas Cage, jenž v Nebezpečném cíli hraje hlavní roli, ještě zdaleka není takový zoufalec. Nicméně v rámci hollywoodské první ligy v posledních letech zoufale působí a stal se častým terčem vtipů za špatný výběr rolí, "dress assistantů" a "hair dress assistantů".
Filmy typu Rituál (Wicker Man, 2006), Next (2007) a Ghost Rider (2007) působí již jako sebeparodie na nesoudnost filmových hvězd, kterým někdo nalhává, že se hodí i na role, na něž nemají, navléká je do nemožných kostýmů a nutí nosit na hlavách vlasové kreace, jež vyvolávají soucit.
Umělec, borec, vlasatec
Nebezpečný cíl proto vyznívá jako jisté vyvrcholení tendencí provázejících kariéru Nicolase Cage i bratrů Pangových. Cage jako ničitel originálních filmů - viz neskutečný kýč Město andělů vycházející z jemné umělecké meditace Nebe nad Berlínem - a milovník asijské akce - viz jeho spolupráce s Johnem Woo ve výtečném Tváří v tvář a slabém Kódu Navajo - působí jako hollywoodský turista navštěvující poetiku jiných kinematografií.
Někdy se chová jako decentní okouzlený turista, někdy jako kulturní barbar, ale v zásadě vždy jako ten, kdo nechápe - což se mu i nádherně zračí v psovsky smutném obličeji. Když si spojíme některé jeho role uzavřených outsiderů izolovaných od okolního světa - jako jsou postavy ve filmech Adaptace nebo Švindlíři - vychází nám zvláštní (mediální) obrázek osamělého muže, s nímž nikdo pořádně nemluví a on si žije uvnitř své vlastní hlavy s představou, že je umělec, hrdina a zkrátka borec a vlasatec.
Tvář, která krásně odráží světlo
Ve filmu 8 mm říká Cageově postavě úchylný režisér sadistických pornografických filmů: "Máte hrozně interesantní tvář, krásně odráží světlo." Pangovi si zjevně myslí totéž, a tak nechají na Nickovu hlavu dlouze dopadat paprsky zářivek a neónů hříšného a prohnilého Bangkoku. První půlhodina tak připomíná spíš umělecký film o odcizení moderního člověka žijícího nočním položivotem v toku velkoměst rozesetých po celé planetě.
Cage většinu filmu s nikým nekomunikuje, pohybuje se prostorem s rainmanovskou dávkou autismu a nikdo si ho nevšímá. Jeho postava má být nájemný vrah, který splývá s okolím, ale zároveň k němu nemá žádné vazby. Tak jako od reality zcela odtržená stárnoucí filmová hvězda s vlasovými kouty, do jejichž stínu by se mohl schovat středně velký hlodavec.
Vzhledem k tomu, že mimoňství hlavního hrdiny v originálním thajském snímku bylo způsobeno tím, že byl hluchoněmý (na čemž byla postavena řada originálních scén), je onen posun k syndromu "jsem tady a nevím, co dělám, kromě toho, že se na mně odráží světlo", docela zábavný.
Celý film zkrátka vypadá jako Cageova procházka do hájemství žánru, v němž dominují mladíci. Ale i toto palčivé téma odcházení, respektive neschopnosti včas přestat, film jaksi reflektuje. Vzhledem k tomu, že Bangkok má být hrdinova poslední štace, změní v náhlém záblesku svoje doposud opatrné chování a rozhodne se předat své řemeslo thajskému mladíkovi z ulice.
Pangovi každopádně dovedou i z velmi omšelého námětu a samých klišé vydobýt nějakou atmosféru, chvílemi dokonce i pocity melancholie či osudovosti. Nestavějí snímek na akci, ale na plánování a přípravách, rutinních rituálech a několika překvapivých řešeních - každá vražda má určitý nápad, i když jistě nejde o realistická řešení.
Do děje je rovněž začleněný motiv lásky k hluchoněmé asijské dívce (Cage je přitom sám ženatý s asiatkou, čili opět máme co do činění se sebereflexí jeho slabostí!) a nakonec vše vyvrcholí velkou, předpokládatelnou tragédií. Nedostaví se ovšem emoce, jaké bylo možné zažít u originálního filmu či v klasikách hongkongské školy hrdinského krveprolévání a baletu kulek z přelomu 80. a 90. let.
Minulost bez budoucnosti
Za letošní rok patří Nebezpečný cíl nominálně k pěti největším hollywoodským propadákům, což je vlastně nespravedlivé. Pangovým se vcelku podařilo vybalancovat kulturní rozdíly a natočili za hollywoodské peníze film s americkým hercem víceméně ve východním stylu. Ale těžko říct, proč oprašují poetiku, která byla živá naposledy před deseti lety.
Původní Bangkok Dangerous byl osvěžující svou až experimentální střihovou skladbou, kdy se při akčních scénách někdy prolínala minulost, přítomnost a budoucnost, a celkově film stál na zdůrazňování hrdinova subjektivního vnímání. Remake s Nicolasem Cagem sice má pár filmařsky nápaditých momentů, ale celkově vyznívá hlavně jako egoistický pokus pomýleného herce a producenta navrátit se do minulosti, což bohužel nemá budoucnost.
Bangkok Dangerous, USA, 2008. režie Danny Pang, Oxide Pang Chun, scénář Jason Richman, kamera Decha Srimanta, hudba Brian Tyler, hrají: Nicolas Cage, Shahkrit Yamnarm, Philip Waley, James With, Charlie Yeung, Panward Hemmanee
100 minut, distribuce: Bioscop, premiéra v ČR: 4. prosince 2008
