Nevidí, ale zatraceně dobře slyší. V hororu Tiché místo 2 opět řádí monstra

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
14. 6. 2021 12:19
Do kin opět přišel film, kde se hlavně mlčí a šeptá. Tři roky starý horor Tiché místo stál na silném nápadu. Vyprávěl o světě přepadeném příšerami, které nevidí, ale zatraceně dobře slyší. Problém se snímky vybudovanými kolem překvapivé premisy však tkví v tom, že nejsou předurčené k pokračování. Přesto se teď hrdinové Tichého místa vrátili na plátna.

Jednačtyřicetiletý americký herec, scenárista a režisér John Krasinski ztělesnil v Tichém místě muže, který před smrtelným nebezpečím chrání svou rodinu v apokalyptických časech, kdy nic není jisté. Kontury jejich světa se smrskávají na okolí farmy, kde musí přežít. A jedinou věc vědí s jistotou: musí být neustále potichu.

Nápaditá zápletka vedla k pozoruhodné práci se zvukovou kulisou na pokraji ticha a těch nejjemnějších zvuků, z nichž každý nevyvolával jen leknutí, ale jistotu, že začíná hra o život. Nyní ve snímku Tiché místo: Část II., který od čtvrtka hrají česká kina, nastal čas opustit útočiště farmy uprostřed lesů.

Rodina Abbottova, teď vedená maminkou v podání Emily Bluntové, se vydává na nebezpečnou pouť, na níž se smrt neproměňuje jen v přerostlý kudlankovitý mimozemský hmyz poháněný instinkty. Stejnou hrozbou se leckdy stávají lidé.

Krasinski, který už kromě prologu znázorňujícího počátky mimozemské invaze ve snímku nehraje, pokračování napsal a natočil jako podle kouzelné hollywoodské formulky. Nabízí více všeho, co fungovalo dříve.

Snímku tak opět dominují intenzivní, přesto díky tichu a šeptání nezvykle intimní scény a postavy nebojují jen s nemožností mluvit, ale také s nedostatkem kyslíku v industriálním úkrytu, jehož železobetonové stěny se mohou z útočiště proměnit ve vězení.

Hrdinové, včetně obou náctiletých dětí, ale zjišťují, že s monstry lze bojovat i jinak než opatrným našlapováním bosých nohou. A tak se novou zbraní stávají zvukové vibrace, které zrůdy paralyzují, takže ke slovu může přijít také opakovací brokovnice a další bojový arzenál.

Film Tiché místo: Část II promítají česká kina od uplynulého čtvrtka. | Video: CinemArt

Krasinski opět zručně buduje napětí na více místech současně. Už v první části rozděloval protagonisty a dostával je do situací, kdy jim hrozí smrt. Divák se tak mohl bát hned natřikrát v jedné chvíli. Nyní na tomto principu stojí většina děje.

K hrdinům přibyl Cillian Murphy v roli dřívějšího souseda samotáře, který ve svém srdci postupně nachází místo pro city. Než k tomu však dojde, vznikají rozkoly i uvnitř ústřední party, která se navzdory faktu, že svět je v troskách, snaží fungovat jako rodina.

Druhé Tiché místo je efektní podívaná, která poodhaluje další detaily z postapokalyptického prostředí. Říká něco o slabinách příšer a od komorního hororu se odráží k temnému dobrodružství "na cestě" za nadějí. Je v ní více akce a možná i více hrůzy, ale obzvlášť v tomto světě neplatí, že více je vždy lépe.

Snímek už nemá čím překvapit a tvůrci místy až neohrabaně opakují staré postupy. Divák - zejména když se zase po měsících usadil v kině vybavený respirátorem - se přímo dusí spolu s postavami. Navzdory prstům zaťatým do sedačky si ale říká, jestli ty hrátky s emocemi a napětím nejsou až příliš okaté.

Pasáže, kdy šlo o rodinné drama, už v "jedničce" nefungovaly stejně suverénně jako ty hororové. Tentokrát postavy činí zvláštní rozhodnutí, aby se mohly ocitnout na třech místech zároveň a tam paralelně prožívat takřka stejné děsy. A tak vedle sebe defilují stejné typy situací a záběrů, na jejichž osudovosti je cosi skoro směšného.

John Krasinski zjevně není tak suverénní režisér v práci s prostorem jako například Alexandre Aja, který ve snímku Hory mají oči mnohem nenuceněji zvládal disciplínu "jak oddělit postavy od sebe a dohnat je i diváky na pokraj šílenství".

Uprostřed je Emily Bluntová jako Evelyn.
Uprostřed je Emily Bluntová jako Evelyn. | Foto: CinemArt

I tak Tiché místo: Část II umí uhranout jednotlivostmi. Především scénami na pomezí hororu a akce, v nichž se často z kořisti stává lovec. Ať už uvnitř železobetonové skrýše, nebo na dřevěném molu uprostřed noci.

Poté co snímek utržil v amerických kinech 58 milionů dolarů během prvního víkendu, čímž stanovil nový pandemický rekord, bylo jasné, že u druhé části to neskončí. Ani nebylo třeba znát informaci, že příští snímek ze světa Tichého místa natočí Jeff Nichols. Samotné finále dvojky napovídá, že nepůjde o tečku.

Je to paradox - v jistém smyslu se jedná o podobně úderné završení, jakým končila první část. Jenže zatímco tehdy šlo konec brát coby jednoznačný a definitivní emoční výstřel směrem k divákům, který dodal trochu nadhledu dosud komornímu hororovému dramatu, nyní to spíš působí jako povolávací rozkaz do další bitvy.

Pokud lze rozdíl mezi oběma snímky vzdáleně přirovnat k posunu mezi prvním a druhým dílem série Vetřelec, tedy od klaustrofobického hororu k ostřejší a velkolepější akci, je stejně jako v případě vesmírné ságy jasné, že přidat už nepůjde. A že - tak jako u třetího Vetřelce v režii Davida Finchera - bude muset následovat úkrok stranou.

V případě Tichého místa, které se od intenzivní a překvapivé jedničky s problematickými pasážemi přesunulo ke zručnému, stále působivému, ale lehce mechanickému žánrovému cvičení, se o další osud série lze bát o poznání více.

Tiché místo: Část II

Scénář a režie: John Krasinski
CinemArt, česká premiéra 10. června.

 

Právě se děje

Další zprávy