reklama
 
 

Není to kronika naší rodiny, říká Zdeněk Svěrák o filmu Po strništi bos. Ten představil svůj plakát

15. 6. 2017
Ještě jednou, Lojzíku. Tak vznikal plakát k filmu Jana Svěráka Po strništi bos | Video: Bioscop |  01:12
Po strništi bos Jana a Zdeňka Svěrákových uzavře tematickou čtveřici filmů o jedné generaci. Snímek, který doplní Obecnou školu, Kolju a Vratné lahve, půjde do kin 17. srpna. Nyní autoři představili filmový plakát, na němž je vyfocený hlavní hrdina, osmiletý Eda.
Doporučujeme

Až v polovině srpna přijde do kin film Jana Svěráka Po strništi bos, zůstane v něm jako vzpomínka na těžko uhlídatelné dětské herce scéna, v níž jeden chlapec napovídá zapomenutý text druhému. "Uhlídat ty chlapečky pro mě bylo vlastně nejtěžší z celého natáčení," říká Jan Svěrák. "Pořád se chtěli dívat do kamery."

Role osmiletého Edy je přitom pro snímek o dětství Janova otce Zdeňka Svěráka velmi důležitá. Ve filmu ho ztvárnil sedmiletý Alois Grec, kterého jako ostatní malé herce obsadil Jan Svěrák na základě castingu. "Vybírali jsme asi ze tří stovek dětí. Chtěli jsme po nich, aby nám místo sáhodlouhého představování se řekli vtip," vypráví Svěrák mladší. Jakým fórkem zaujal Grec, to už si nepamatuje. Vzpomíná si ale na hádanku jedné dívenky: "Má to modré oči a leží to pod skálou co to je? Paní Skálová."

Trailer filmu Po strništi bos | Video: Bioskop |  02:27

Chlapec Eda je také "tváří" filmového plakátu, který autoři snímku dnes představili. "Ten kříž na hlavě, to je vlastně novodobý gel na vlasy," vysvětluje Jan Svěrák. Táta ho nosil, aby mu nepadaly vlasy do obličeje, když pobíhal po vsi." Plakáty jsou dílem fotografa Ondřeje Pýchy a grafiků Lukáše Fišárka a Jiřího Karáska.

Snímek založený na vzpomínkové knize Zdeňka Svěráka se natáčel v jihočeských Slavonicích. Odehrává se mezi lety 1943 až 1945 v době, kdy se rodina musela vystěhovat z města na venkov k příbuzným. Malé město, kde vymodlený chlapec trávil jen chvíle prázdnin, se tak na čas stává jeho domovem.

Nachází tu cestu k místní klukovské partě, jejíž svět je odlišný od městského a musí v ní obhájit své místo. Film časově předchází Obecné škole. "Ve srovnání s Obecnou školou je ale lyričtější," myslí si Zdeněk Svěrák. "Protektorát je v něm kolikrát zachycený jen v chlapcových představách. A je taky víc o rodině," dodává.

Také nyní je Edův tatínek Fanouš Souček elektrikářem, tentokrát v podání "rodinného talismanu" Ondřeje Vetchého. Maminku, již hrála Libuše Šafránková, ztvárnila Tereza Voříšková. "Ta je tak hezká, že bych ji chtěl mít v rodině," říká Jan Svěrák. 

Otec i syn Svěrákové rádi vzpomínají na nadšení obyvatel Slavonic, kteří na základě prosby vyhlášené v místním rozhlase dorazili brzy ráno k náměstí, nechali se nalíčit, obléci do kostýmů a zahráli dav vítající Rudou armádu. "Poprosili jsme je, aby zapomněli na to, co špatného nám kdy Rusové udělali, a přivítali je až k slzám nadšeně. Na tu scénu si počkejte, byli úplně skvělí," vzpomíná Svěrák starší. Pobaveně také hovoří o kostýmech: kvůli natáčení ve Slavonicích prý štáb v podstatě vybrakoval fundus barrandovských studií.

Vzpomínka na tank

Jak připomíná Zdeněk Svěrák, scénář založený na stejnojmenné knize vzpomínek na dětství doznal řady změn. "Základem příběhu je můj prožitek, zhruba 90 procent příběhu jsem prožil. Situace ale vyžadují, abyste některou vlastnost dal někomu jinému. Abyste vytěžil vzpomínky někoho jiného, což nesmí být poznat."

Jinou pointu proto bude mít například tajemná ústřední postava proklínaného "Vlka" v podání Oldřicha Kaisera. "Měli jsme zakázáno se s ním bavit, protože prý škrtil svou ženu. Nakonec se ale ukázalo, že to všechno bylo jinak," vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Jeho nejoblíbenější filmová scéna je ta, v níž v dopsané roli vesnického učitele vysazuje chlapce na osvobozenecký tank. "Vzpomněl jsem si, jak jsem doma v Kopydlně na první sovětský tank volal jediná slova, která jsem uměl rusky: dobrý den a že se nestydíte."

Projekt zapadá do série, v níž režisér se svým otcem Zdeňkem vypráví o různých fázích života mužského protagonisty na pozadí dějinných událostí 20. století. "Obecná škola byla o dětství mého tatínka, Kolja o dospělosti a Vratné lahve o jeho stáří," doplnil Jan Svěrák. Zápornou postavu dědečka ztvárnil v Po strništi bos Jan Tříska, v dalších rolích se kromě Kaisera, Vetchého a Voříškové objeví Petra Špalková a Hynek Čermák.

O svém dětství, ze kterého vychází nový film Po strništi bos, ale i o Cimrmanovi a vyprodaném koncertu v O2 areně se bavil Zdeněk Svěrák s Jolanou. | Video: Jolana Voldánová |  19:39

autoři: Hana Slívová, ČTK

Související

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama