Když se ve snímku Na nože z roku 2019 uprostřed luxusního sídla, kde došlo k vraždě, zjevil trochu srandovní, nicméně geniální detektiv Benoit Blanc v podání Daniela Craiga, šlo o zjevnou poctu mnoha detektivkářským klišé. S grácií i viditelnou rozkoší si herec užíval odlehčenou roli upomínající na Hercula Poirota. A podobně si režisér a scenárista Rian Johnson pohrával se zdánlivě velmi klasickou zápletkou ve stylu knih Agathy Christie. Tehdy šlo o hrdelní zločin, jehož obětí a podle všeho i pachatelem byl pětaosmdesátiletý autor detektivek.
Johnson si díky snímkům Bratři Bloomovi či Looper: Nájemný zabiják udělal jméno coby tvůrce, který miluje populární žánry a zároveň je rád trochu staví na hlavu. I tentokrát obnažil povahu detektivek až na kost, při veškerých hrátkách s jejich principy ale dovedl v mnoha podstatných věcech zůstat až staromilský.
První film odhalil divákům víc než postavám, a přesto je dovedl udržet napjaté, neboť zápletka se odvážně měnila, kladla důrazy na jiné věci, než je v klasických detektivkách běžné. A Craig se svým legračně přehnaným přízvukem i občasnými komickými eskapádami připomínal celou plejádu vyšetřovatelů, kteří ze sebe pro dobro případu uměli udělat nekňubu - v čele s inspektorem Columbem.
Novinka Na nože: Glass Onion natočená pro Netflix chce být od začátku přemrštěnější a hravější. Už podtitul odkazující k ústřednímu panství ve tvaru skleněné cibule naznačuje, že tak jako při loupání této zeleniny půjde o mnoho vrstev. A také o mnoho postav. Ty na začátku obdrží onu tajemnou krabici, kterou je nutné rozluštit. Poslal ji jejich společný známý Miles Bron, muž, který je buď blázen, nebo génius - tak jako Elon Musk, jehož má tento výstřední miliardář a zakladatel vizionářské společnosti Alpha hraný Edwardem Nortonem zjevně připomínat.
Výsledkem mnoha hádanek v bedně je pozvánka na soukromý řecký ostrůvek, kde čeká Miles Bron ve svém skleněném sídle. A spolu s ním záhadná hra na vraždu. A kdo že si zasloužil pozvání? Třeba osvalený potetovaný YouTube influencer s výrazem křupana, koltem stále u pasu a názory velmi daleko na pravici, jehož hraje Dave Bautista. Ten už coby mimozemšťan Drax ze Strážců galaxie, vyznačující se nulovou schopností chápat ironii, má na podobnou roli dostatečně natrénováno. Vedle něj ale dorazí také politička, chlapík s vědeckými ambicemi nebo žena s kamenným výrazem a všemi důvody světa, aby se s Bronem nechtěla kamarádit, ale na mnoho způsobů se mu pomstít.
Těžko si představit méně sourodou skupinku. A jak se ukáže, s hostitelem je pojí něco jiného než přátelství: všichni jsou z různých důvodů přisátí na Bronův "zlatej cecík".
Na ostrov však přijíždí ještě jeden muž. Detektiv Blanc. A s jeho pozváním je to trochu složitější. Ostatně jako s celou zápletkou snímku, který si od začátku hraje na něco víc. Už jednička si utahovala z manýrů bohaté rodiny a právě v momentech, kdy došlo na společenskou satiru, působila nejméně jistě. Dvojka se bohužel opájí právě tím, co bylo na původním snímku nejslabší.
Samotný Craig si šlape na jazyk tak přehnaně, až to začíná být otravné. A podobné je to s dalšími hrdiny na hraně karikatury. Celé úvodní "rozložení sil" nevyznívá jako nastavení klasické detektivní zápletky, spíše coby poněkud nucená parodie na postavy z Bílého lotosu. Zatímco tento úspěšný seriál od HBO uměl boháčům jak zacílit trefný šťouchanec pod žebra, tak k nim přistupovat s empatií, snímek Na nože: Glass Onion vyráží coby příslovečný slon v porcelánu rozdupat veškeré vrstvy této skleněné cibule.
Nejspíš je v tom nějaký autorský vtip na druhou: ohraná metafora o loupání cibule, kterou protagonisté mnohokrát zmíní, očividně naráží na to, že ústřední budova ve tvaru cibule, kde se děj odehrává, je ze skla. A to je, jak známo, materiál, jaký se loupá poměrně obtížně. Zato se dá dobře rozdupat. Johnson však z tohoto vtípku mnoho nevytěžil.
Glass Onion je stále dostatečně zábavně zamotaný film s hned několika vraždami, jež mohou, a nemusí být skutečné, přesto až příliš odtažitě bloudí labyrintem svých nápadů. Těžko se sžít s postavami, byť se časem objeví přinejmenším jedna, které nejde nefandit.
Jinak je to však snímek až příliš sevřený svými poněkud alibistickými hrátkami. Omluvit v něm lze cokoli. Že je něco příliš laciné? Však se pohybujeme na přiznaně "nízkém" terénu trochu brakové detektivky. A možná si tito hrdinové posedlí kariérou a penězi ani nezaslouží lepší příběh? Jenže to je pronikavé podobně jako vykřikovat do světa, že Elon Musk není vizionář, ale sociopat a pitomec.
Přestože režisér a scenárista Johnson zjevně vše dost promyslel, je to už dost formální hra "za dva rohy". Mozek ji umí pochopit, v uších ale skřípou falešné tóny. A brzy začne být tak jako každé puzzle s nevhodně zvolenou obtížností spíš otravná, navzdory leckterým zdařilým momentům a schopnosti dostatečně napínavě zašmodrchat záhadu kolem násilných úmrtí.
Na nože: Glass Onion bezesporu celkem lehce vynikne nad průměr žánrových filmů od Netflixu. Po velmi povedené jedničce je tohle metaforické podupávání ve střepech skleněné cibule ale zklamáním.
Film
Na nože: Glass Onion
Scénář a režie: Rian Johnson
Film je k vidění na Netflixu.
