reklama
 
 

Na mušce. Obrácením bondovek naruby vznikla jedna z nejvtipnějších komedií v TV

27. 4. 2019 15:48
Největším seriálovým objevem poslední doby je britsko-americká komedie Killing Eve, jejíž druhou řadu pod českým názvem Na mušce právě vysílá stanice HBO. Za úspěchem stojí showrunnerka, tedy vedoucí scenáristka a osoba odpovědná za každodenní tvorbu seriálu, Phoebe Waller-Bridgeová.

Rozkaz zněl jasně: zajet do Toskánska a zlikvidovat šéfa drogového kartelu. Provedení však bylo opulentní. V podání britské herečky Jodie Comerové tak Villanelle, profesionální vražedkyně s dokonalým vkusem a bytem v centru Paříže, pro kterou je práce vítaným vytržením z nudy, sedá na motorku a přijíždí do malebné části Itálie.

Nejprve si udělá svačinu z čerstvých místních surovin. Dalekohledem pak zaměří polohu okázalé vily a vyšplhá do druhého patra, aby ukradla šaty a splynula s hosty právě probíhající oslavy. Nad modely ve skříni se ušklíbne, nic takového by sama nenosila, ale tentokrát účel světí prostředky.

Když o pár minut později vražedkyně vytáhne jehlici, která jí držela drdol, a zabodne ji do mozku své oběti, skočí si ještě pro propisku. Zatímco se drogový boss svíjí ve smrtelných křečích, Villanelle si na ruku poznamená jméno designérky, jejíž hedvábí, teď už zacákané krví, tu předtím obdivovala.

Právě tato Villanellina vražedná show zaujme agentku britské tajné služby MI6 Eve Polastriovou, kterou ztvárnila Sandra Ohová, a utvrdí ji v přesvědčení, že je na stopě ženě. Mistryni oboru, která se ráda předvádí. I na Eve dělá dojem. "Má kočičí oči, široké, a soustředěné. Hladkou, jasnou pleť, velmi sofistikované rysy, plné rty," popisuje zasněně její vzhled policistovi a od kolegů si vyslouží pobaveně zvednutá obočí. Je tohle vůbec detektivní seriál? Parodie na špionské filmy? Lesbická love story?

Brutální Nikita v šatech Miu Miu

V seriálu Na mušce divák rozezná spoustu tropů ze špionských filmů i televizních detektivek. Je tu psychopatická, ale geniální vražedkyně, okouzlující i roztomile nepoučená o některých společenských konvencích ("Máš ráda hudbu?" - "Mám ráda národní hymny!"). Sledujeme virtuózně provedené vraždy a napětí mezi vražedkyní a zástupkyní zákona se mění ve vzájemnou přitažlivost danou tím, že si nejsou tak docela nepodobné.

Pak je tu pár dalších agentů sedících za monitory počítačů, spojka neviditelné podsvětní organizace, která Villanelle zadává práci, manžel pečující o agentku Eve a každou chvíli jiné kulisy, podle toho, do kterého evropského města Villanelle právě jede vraždit.

Na to, kolik je v něm notoricky známého, seriál dokáže být nepředvídatelný. Částečně za to může nepravděpodobný vztah mezi Eve - legračně roztržitou agentkou středního věku, která žije s manželem v jím udržované domácnosti - a drzou "Brutální Nikitou" s vybraným vkusem.

Protože obě hrdinky jsou schopné všeho, seriál může vést k jakémukoli konci. Výrazným prvkem je humor Phoebe Waller-Bridgeové, showrunnerky první řady a jinak autorky sitcomu Potvora (Fleabag). Ve třiatřiceti letech je momentálně největší hvězdou britské komedie a píše dialogy, ve kterých se absolutní neúcta k očekáváním mísí s roztomilou ironií.

Waller-Bridgeová je v oboru tak žádaná právě pro svůj překvapivě originální styl. Od začátku seriálu Potvora stihla mimo jiné nadabovat ženského robota ve filmu Solo: Star Wars Story a na popud herce Daniela Craiga se nedávno stala součástí scenáristického týmu právě vznikající pětadvacáté bondovky.

Kvůli zahlcení prací tak Waller-Bridgeová po první sezoně předala pozici showrunnerky seriálu Na mušce své kamarádce, herečce a scenáristce Emerald Fennellové.

V aktuální druhé řadě se seriál Na mušce (Killing Eve) téměř nezměnil. | Video: BBC America |  01:20

Vystřelit si z bondovek

Waller-Bridgeová však není původní stvořitelkou světa Na mušce. Scénáře vznikaly podle úspěšných románů britského kritika tanečního divadla Lukea Jenningse, fanouška knižních thrillerů a obzvláště bondovek. Agenta 007 podle svých slov miluje pro jeho humor a styl.

"Nebavilo mě, že hrdinové dnešních thrillerů jsou až na výjimky nudaři," píše Jennings v textu pro britský deník Guardian, kde rekapituluje, jak se televizní adaptace jeho románů stala seriálovým úspěchem roku. "Proč nepostavit svůj oblíbený žánr na hlavu? Mohla by to být legrace," říkal si prý. A tak jako v Kunderově románu Nesmrtelnost zrodilo hrdinku Agnes gesto ženy u bazénu, zrodila se Villanelle z Jenningsovy úvahy o tom, jak si vystřelit z oblíbeného žánru.

Situace, do kterých Jennings a Waller-Bridgeová dostávají své protagonistky, jsou často postavené na tom, že se jedná o ženy. Východisko představují notoricky známé popisy ženské zkušenosti a stereotypy s ní spojené. Villanelle vcházející do domu s modřinou na spánku, kterou jí před smrtí způsobila hysterická oběť, upoutá pozornost mladíka. Vražedkyni má nejen za krásku, ale také za oběť domácího násilí.

Po sexu, který by se dal interpretovat jako ze strany Villanelle neurvalý, až brutální, jí milenec nesmyslně šeptá do ucha: "Nikdy ti neublížím." Jeho nová známost pak odchází do práce - vraždit. Při rozhovoru se šéfem si z něj roztomilá blondýna - ve skutečnosti vraždící monstrum - utahuje jako školačka. Zapíná mixér, aby udělala smoothie a přehlušila konverzaci, nebo se na schůzku oblékne do růžové, holčičkovské róby od světoznámého návrháře.

Zlatý glóbus pro Eve

Seriály Potvora a Na mušce nepatří ke vzdělávacím feministickým příběhům, v nichž jsou hrdinkami obdivuhodné, silné ženy. Ani k těm, které odhalují překvapivou komplexnost ženských figur, jako třeba díla točená podle knih Gillian Flynnové v čele se seriálem Ostré předměty.

Phoebe Waller-Bridgeová si fikční svět vybudovala tak, aby se v něm mohla všemu vysmát. V Potvoře tak učinila z pozice holky, která zdánlivě nemá co ztratit, v Na mušce spoléhá na veselou drzost a vynalézavost agentky MI6 i špičkové kariérní vražedkyně. Terčem se často stávají nekompetentní nebo "toxičtí" muži, ale nejenom oni. Waller-Bridgeová často pracuje se situační komikou, místy s parodickými gagy.

Jen občas vymýšlí narážky na aktuální témata. Komentář ke zprávě o krému zpěvačky a módní návrhářky Victorie Beckhamové, který je v laboratoři vyráběn za tisíc liber z její vlastní krve, si ale neodpustila. "Můj krém? Vyrábějí mi ho z prasečích placent, smrdí to jako něčí řiť, stojí hromadu peněz, ale je to účinné, díky za optání," odpovídá Eve její nadřízená.

Navzdory zpočátku možná trochu nepochopitelné kombinaci britského prostředí, americké herečky asijského původu Sandry Ohové a do té doby téměř neznámé Britky Jodie Comerové, hrající vražedkyni Villanelle s ruským přízvukem, je příběh seriálu vzniklého v produkci BBC America plný šťastných rozhodnutí.

Potenciál románů Lukea Jenningse autorka zužitkovala na vrcholu tvůrčích sil a komediální talent obou hereček zajistil, že se loni první řada Na mušce stala nejpříjemnějším seriálovým překvapením roku. Na internetovém serveru britské BBC projekt dosáhl přes 46 milionů přehrání a minulý měsíc získal 14 nominací na anglické ceny BAFTA.

Loni byla Sandra Ohová jako první herečka asijského původu nominována na americkou televizní sošku Emmy a za roli Eve dostala svůj už druhý Zlatý glóbus.

Villanelle 2.0

V aktuální druhé řadě, kterou právě vysílá HBO, se pod vedením Emerald Fennellové seriál téměř nezměnil. Pořád pokračuje v legračně zběsilém tempu daném vzájemným honem Eve a Villanelle, pořád se v něm dějí nečekané věci a zachovává si dětinsky vzdorný humor.

Ještě se uvidí, kdy bude muset pravidla hry změnit, aby tyto hrátky všechny zúčastněné bavily i dál. Zatím se zdá, že v botách po Phoebe Waller-Bridgeové dokáže Emerald Fennellová chodit bez problémů.

Poté co se obě hlavní postavy vzpamatovaly z dramatu v závěru první řady, nová showrunnerka přivádí na scénu zvěst o další dokonalé vražedkyni, na kterou prý Villanelle žárlí.

Herečka Sandra Ohová se současně objevuje na jedné z obálek časopisu Time věnovaného nejvlivnějším lidem planety a seriál, který nevznikl pro HBO ani Netflix a klidně mohl skončit jako oblíbená věc malé skupinky lidí, oslovuje stále početnější publikum.

Potvrzuje se tak, že kromě Hry o trůny a detektivních stálic v poslední době nejvíce zabírají tituly s ženskými hrdinkami. Však také z Jamese Bonda někteří chtěli mít ženu. Zatím bude muset stačit jeho zvrhlá verze v podobě Villanelle.

autor: Táňa Zabloudilová | 27. 4. 2019 15:48

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama