Andrš: Horníci jsou špinaví na povrchu, ale čistí uvnitř. Ostrava už není černá

Clara Zangová Clara Zangová
23. 6. 2021 9:02
Cesta Tomáše Hisema z ostravské důlní šachty na otočnou židli programátora zní jako sci-fi. Jeho příběh zachytil režisér Jindřich Andrš, který po čtyřech letech strávených ve společnosti havířů říká, že jsou to lidé špinaví na povrchu a čistí uvnitř. Jeho celovečerní debut Nová šichta o kariérním přerodu bývalého horníka vejde do kin 24. června.
Tomáš Hisem fáral v šachtě 24 let. Pak se rozhodl změnit profesi.
Tomáš Hisem fáral v šachtě 24 let. Pak se rozhodl změnit profesi. | Foto: Artcam Films

Režiséra k tématu přivedla zdánlivá nemožnost rekvalifikace z havíře na programátora. Před pěti lety se podivil nad zprávou o propouštění zaměstnanců Dolu Paskov na severu Moravy. Dočetl se, že OKD nabídne bývalým horníkům přeškolení v oblasti IT. "Říkal jsem si: to přece nemůže nikdo zvládnout," přiznává Andrš.

Zároveň jej zajímala pracovní kultura jak hornického, tak i programátorského prostředí. "Takže jsem se na jeden z rekvalifikačních kurzů vydal a potkal jsem tam Tomáše," vypráví. Důlní technik Tomáš Hisem, který filmaře zaujal, naposledy sfáral 31. března 2017. Tehdy si připevnil na přilbu skrytou kameru a poslední směnu natočil.

Andrš pak jako tehdejší student pražské FAMU záběry použil v krátkém snímku Poslední šichta, oceněném mezinárodní porotou na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Osud Tomáše Hisema se režisér rozhodl sledovat i nadále a s pokračováním Nová šichta opět uspěl na přehlídce dokumentárních filmů v Jihlavě, kde byl zvolen nejlepším českým snímkem.

Horník musel přestat říkat, co si myslí

Hrdina dokumentu Hisem se přes všechny překážky v současnosti úspěšně živí jako programátor. Andrš však upozorňuje, že jeho příběh je spíše výjimkou než pravidlem. Jen ke vstupu do kurzu museli uchazeči složit zkoušku na ostravské Vysoké škole báňské, což řadu havířů odradilo. "Tomáš uspěl díky svému velkému odhodlání a také určitým předpokladům pro tento typ práce, které v sobě dokázal rozvinout. Měl štěstí, že narazil na kurz, který měl kvalitního lektora," vysvětluje autor filmu, který se s protagonistou stále přátelí.

Bývalý havíř, který pod zemí pracoval přes dvacet let, absolvoval i stáž ve firmě LMC, což se do snímku již nevešlo. "Kromě toho měl také štěstí, což je ostatně vidět i ve filmu," předesílá Andrš. Ze čtyř horníků, kteří zvládli přípravu před rekvalifikací, se dnes v IT živí tři. Vzdal to pouze nejstarší z nich, kterému v době začátku kurzu bylo přes 50 let a nevydržel tlak při hledání zaměstnání. Sám Hisem popsal v rámci konference TEDx Talks opětovné odmítání jako velmi frustrující.

Také režisér Andrš potvrzuje, že nejtěžší pro havíře bylo popasovat se s trhem práce, který pro ně byl doposud neznámým územím. "Tomáš se musel zbavit návyku zcela upřímně říkat, co si myslí, což mu na pracovních pohovorech ze začátku přitěžovalo," přibližuje Andrš. "Musel přijmout fakt, že pracovní pohovor je vlastně taková komunikační hra, kde se obě strany dělají trochu lepší, než jsou," dodává. Dále se musel vyrovnat s předsudky zaměstnavatelů, kteří nevěřili, že je tak velké kariérní změny schopen.

Zkušený havíř se postupně vypracoval na programátora. Pracuje v menší ostravské IT firmě.
Zkušený havíř se postupně vypracoval na programátora. Pracuje v menší ostravské IT firmě. | Foto: Artcam Films

Horníkům, kteří by se chtěli stát programátory, však hraje do karet stále velká poptávka v oboru. "I díky tomu je takto rychlá kariéra možná. Mnoha firmám se vyplatí zaměstnat člověka po rekvalifikaci, který umí jen základy, a dále jej vzdělávat uvnitř společnosti, protože z dlouhodobého hlediska je to pro firmy rentabilní," vysvětluje Andrš.

Propuštění horníci se většinou etablovali v jiných profesích než v IT, často v průmyslu. Podle režiséra Nové šichty většina z nich našla práci snadno, protože jsou na Ostravsku obecně považováni za dobré pracanty. "Mnoho z nich však následně mělo problém projít vstupní lékařskou prohlídkou kvůli podlomenému zdraví," dodává.

V dole se jen nehází lopatou

Samotného autora dokumentu řada věcí na hornické profesi překvapila. "Uvědomil jsem si, že pojem horník je vlastně velmi rozsáhlý, a nejsou to jen lidé, co hází lopatou. Na šachtě je spousta profesí a těžba dnes již probíhá převážně za použití moderních technologií, takže mnoho havířů je technicky zdatných," vysvětluje. Hornictví je podle něj také velmi kolektivní práce, kde jeden bez druhého nic nezmůže. Zaměstnanci dolů jsou tak velmi solidární jeden k druhému, tvrdí.

Jindřich Andrš se obecně věnuje tématu lidské autenticity a tomu, jak se může projevovat ve světě přesyceném technologiemi. Proměna pracovního trhu v něm vyvolává obavu, zda se z práce nevytrácí autenticita a lidskost. I v další tvorbě by rád sledoval výraznou postavu, která prochází zásadní proměnou.

Režiséra přímo s Ostravskem nic nepojí, jako Olomoučana jej prý ale vždy fascinovala ryzost tamních lidí. Vnímal také, že v posledních letech útlumu těžby se město razantně proměnilo. "Když se po městě rozhlédnete z radnice, Ostrava již není černá, ale díky množství stromů převážně zelená," říká. Dodává však, že rytmus města stále udávají brzké ranní směny.

"Když jsme tam v sedm ráno šli do supermarketu, byl tak narvaný lidmi, že na nás nezbyl vozík. Oproti tomu po deváté večer již město prakticky usíná," popisuje. Ostravané podle něj nejsou vyloženě drsní, jak se traduje, ale spíše přímočaří a razantní, což platí i pro Tomáše Hisema. "Jestli jim to zůstane s další proměnou města, těžko říct," zamýšlí se Andrš.

Podívejte se na rozhovor s Tomášem Hisemem:

Po první hodině kurzu jsem si říkal, proč jsem sem lezl, říká Tomáš Hisem. Skončil jako horník a po rekvalifikačnímu kurzu se z něj stal programátor. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy