Foto: Národní filmový archiv

Černý Petr (1963)

Na situaci mladého člověka, jenž vstupuje do zaměstnání a potažmo dospělosti, se zaměřil Formanův celovečerní hraný debut. Scény, v nichž se nesmělý mladík Petr pracující v samoobsluze bojí napomenout domnělého zloděje nebo s přáteli vede banální rozhovory bez pointy, zachytily ducha doby. A rozhovory Petra s rodiči zase reflektovaly generační propast a neporozumění mladých s dospělými, jež dětem vštěpují zásady a vnucují své pojetí světa.

"Naší inspirací byla reakce na tu nesmírnou pitomost, na to, co se tenkrát dělalo. Prázdný, naivní socialistický realismus, to byla nuda. Ukazovalo se, ne jaký je svět, ale jaký bude v komunismu," vzpomínal Forman na tehdejší dobu. "Herci neznali scénář. Já jim řekl, jak je to přesně ve scénáři, ale oni to pak říkali svými slovy, lovili to ze sebe," líčil natáčení Černého Petra.

Na tomto snímku si jiný český filmař Bohdan Sláma zpětně cenil "kruté pravdy o povaze lidské nekomunikace, blbosti naprosto jasně odhalené ve své zničující podstatě", jak řekl. "Za život se člověk nepotká s mnoha filmy, po jejichž zhlédnutí, když vyjde z kina, zjistí, že svět se mu zcela proměnil," pravil Sláma o Černém Petrovi.