Může jít sedět za zločin, který možná nespáchal. Film staví diváky do role porotců

Martin Šrajer Martin Šrajer
14. 5. 2021 12:55
Mladý muž obviněný ze spoluúčasti na loupežném přepadení je hrdinou filmu, který převádí složitou problematiku institucionálního rasismu do tezovitého vyprávění o vině a nevině. Jmenuje se Monster a k vidění je na Netflixu.

Americký soudní systém nerozhoduje spravedlivě a kvůli rasovým předsudkům ve vězení mnohem častěji končí Afroameričané. To je nejen statisticky doložitelný fakt, ale také ústřední sdělení stále více hraných i dokumentárních filmů a seriálů jako Když nás vidí, Obhájce nevinných, Clemency nebo Time.

Na rostoucí poptávku po příbězích o předpojatosti policistů, soudců i porotců nyní videotéka Netflix zareagovala zakoupením práv k nezávislému soudnímu dramatu Monster.

Filmová adaptace stejnojmenné knihy pro mládež, kterou roku 1999 napsal dnes již nežijící Američan Walter Dean Myers, měla premiéru na festivalu v Sundance. Nikoliv letos, ale před třemi roky. Do amerických kin měl snímek pod novým názvem All Rise zavítat předloni na podzim. K tomu nakonec nedošlo. Širší publikum jej může zhlédnout až nyní, ve verzi o 14 minut kratší.

Na otázku, proč se filmu dlouho nikdo nechtěl ujmout, odpovídá Monster svými kvalitami. Zřejmě není náhoda, že o něj teď projevila zájem zrovna tato streamovací společnost. Roli pravděpodobně sehrála skutečnost, že se někteří spoluautoři nebo herci v mezičase zviditelnili jinými tituly Netflixu.

Jedna z autorek scénáře Radha Blanková představila vynikající autobiografickou komedii Čtyřicetiletá verze. Představitel hlavní role Kelvin Harrison jr. si ve filmu Chicagský tribunál nominovaném na šest Oscarů zahrál jednoho z vůdců Černých panterů. A John David Washington, kterému v Monster připadla drobná role kriminálníka, se v nedávném konverzačním dramatu Malcolm a Marie velkolepě pohádal se Zendayou.

Zaujaté vyprávění

Monster vypráví povědomý příběh černošského teenagera, jemuž hrozí, že přinejmenším zbytek mládí stráví za mřížemi. Zřejmě kvůli zločinu, který nespáchal. Slovo "zřejmě" je zde klíčové. Celovečerní debut Anthonyho Mandlera, proslaveného reklamami a hudebními klipy pro zpěvačky Rihannu a Taylor Swiftovou nebo rapera Drakea, nás ohledně protagonistovy viny dlouho drží v nejistotě.

Úvodní záběr bezpečnostní kamery není moc sdílný. Stejně tak pozdější svědecké výpovědi. Jak přesně proběhlo loupežné přepadení, při němž byl zastřelen prodavač krámku s potravinami, poprvé vidíme až krátce před koncem. Do té doby jsme v podobné pozici jako členové poroty, která má rozhodnout, zda se sedmnáctiletý Steve na loupeži podílel.

Informace, jež máme k dispozici, ovšem nejsou nezaujaté - film vypráví sám Steve.

Film Monster je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

Jeho velevážný hlas určuje tragický tón vyprávění od prvních minut, kdy je po nepříjemném výslechu přiveden do cely.

Jelikož by se rád stal filmařem, jeho komentář plný nepřirozených knižních obratů připomíná scénář. Nechybí ani technické poznámky typu "exteriér, den". Zjevně nesledujeme objektivní svědectví, ale příběh upravený podle toho, jak by jej hrdina chtěl vidět na plátně.

Ze šedivě nevlídných vězeňských chodeb a odlidštěné soudní síně se Steveovo vyprávění vrací před osudový incident. Jeho vzpomínky jsou kontrastně plné světla, hřejivých barev a usmívajících se tváří. Mladý muž vyrůstal v newyorské čtvrti Harlem v zajištěné rodině s milujícími rodiči a mladším bratrem, který k němu vzhlížel.

Když na prestižní střední škole zrovna neposlouchal inspirativní povídání o kinematografii, natáčel amatérské filmy a fotografoval, případně trávil čas s přítelkyní. Ta stejně jako další vedlejší postavy postrádá jak jméno, tak hloubku a slouží především k tomu, abychom Stevea vnímali v co nejlepším světle. Nejen jako talentovaného studenta a vzorného syna, ale také citlivého partnera.

Kelvin Harrison Jr. jako Steve.
Kelvin Harrison Jr. jako Steve. | Foto: Netflix

Černá, bílá, nic mezi tím

Tato plakátová bezchybnost sice zesiluje pocit bezpráví, který se film snaží předat, hrdinovi ale ubírá na přesvědčivosti. Flashbacky, k nimž vyprávění odskakuje s nahodilostí imitující fungování lidské paměti, nevytvářejí plastičtější portrét protagonisty. Pouze nás zas a znovu navádějí k lítosti nad tím, o co všechno by mohl přijít, kdyby byl odsouzen.

"Když ses narodil, představoval jsem si celý tvůj život," sděluje mu otec v jednom z mnoha jímavých, ale bezobsažných dialogů. Nuance a náznaky zřejmě i s ohledem na cílovou skupinu knižní předlohy nejsou silnou stránkou scénáře.

Steveova bělošská obhájkyně dává každým chápavým pohledem a výrokem najevo, že stojí na straně dobra. Až karikaturně hysterický žalobce, jehož neklid umocňuje nervózní kroužení kamery, protagonistu naproti tomu při prvním soudním slyšení označí za stvůru. Muž hraný Paulem Benem-Victorem jako by byl ztělesněním zla a všech rasových předsudků. Černá, bílá, nic mezi tím.

Mladíkovi rodiče a přátele pak ve vyprávění figurují především proto, aby trousili klišovitá moudra typu "Musíš vědět, kdo jsi". Myšlenku, že každý má svůj pohled na svět, pak Monster pro jistotu několikrát zopakuje. Ve filmovém klubu studenti kupříkladu sledují slavný japonský snímek Rašómon, ukazující jeden zločin z několika hledisek.

Zopakovat a podtrhnout

Režisér Mandler sice okatě nastoluje otázku, zda existuje jenom jedna pravda, ovšem formálně nic jako autor Rašómona Akira Kurosawa nedělá. Nestaví do kontrastu vzájemně se vylučující verze incidentu. Vidíme a slyšíme jen tu Steveovu, která navíc není nijak relativizována.

Přestože si dospívající hrdina v úvodu klade otázku "Jsem člověk?", film nedává prakticky žádný důvod o jeho lidskosti pochybovat.

Tato jednoznačnost obírá příběh o téměř veškeré napětí a její vinou selhává také zvolený vyprávěcí koncept, kdy nevíme, zda se Steve něčeho dopustil. Monster není vystavěn jako dialog či detektivní skládačka s postupně doplňovanými dílky, ale jako přímočará obžaloba systému, který ničí potenciál mladých lidí jen kvůli barvě jejich pleti a tomu, že byli v nesprávnou chvíli na špatném místě.

Pobyt v base je pro Stevea podle jeho slov traumatizující. Mandler ale nepříjemnost této zkušenosti nedokázal vystihnout. Výjevy z vězení jsou příliš krátké a neurčité, aby navodily atmosféru násilí a strachu. Vyznění navíc neustále oslabují hřejivé retrospektivy.

Teprve poslední třetina, která od skoků v čase víceméně upouští, nabízí ochutnávku toho, jak intenzivní zážitek by Monster mohl zprostředkovat při koncentrovanějším vyprávění.

Steveův křížový výslech je dynamický, vtahující a založený víc na faktech než dojmech. Každá replika, již herci pronášejí s velkým nasazením, se polopaticky nevyjadřuje k tématu viny či neviny a film alespoň chvíli opravdu funguje jako soudní drama. Ne jako přednáška o rasovém bezpráví, která každou myšlenku dvakrát zopakuje a podtrhne.

Monster

Režie: Anthony Mandler
Film je k vidění na Netflixu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy