Los Angeles - Poté, co si ve snímku Sicko proklepnul systém zdravotní péče ve Spojených státech, posvítil si známý dokumentarista na příčiny ekonomické krize. Jeho nový snímek pojmenovaný Capitalism: A Love Story bude poprvé k vidění na benátském festivalu, kde bude od 2. září s dalšími třiadvaceti snímky soutěžit o Zlatého lva.
Pro vynášeného i proklínaného dokumentaristu není pobyt mezi hranými filmy novinkou: v roce 2004 vyhrál jeho Fahrenheit 9/11 v Cannes dokonce Zlatou palmu. Porota vedená Quentinem Tanantinem byla tehdy nařčena, že volba snímku, který kritizoval politiku prezidenta Bushe, byla spíš politické gesto - a v případě vítězství na nejstarším festivalu světa, jehož jury bude šéfovat Ang Lee, by to zřejmě bylo obdobné.
Silná americká sestava
Americká kinematografie se do Benátek, které se poprvé konaly v roce 1932 za Mussoliniho, po loňském propadu vrací v plné síle se šesti soutěžními snímky. "Zdá se, že stávka scenáristů a finanční problémy naopak v Americe odbrzdily kreativitu - i díky tomu soutěžní program snad nikdy nebyl tak nabitý," komentuje to šéf přehlídky Marco Mueller.
Mooreovým soupeřem bude mimo jiné remake snímku Bad Lieutenant v režii Wernera Herzoga s Nicholasem Cagem a Valem Kilmerem, debut Toma Forda (dřívějšího návrháře pro značku Gucci) nazvaný A Single Man nebo očekávaná Cesta.
Adaptaci stejnojmenného románu Cormaca McCarthyho režíroval John Hillcoat (caveovský western The Proposition) a hrají v ní Viggo Mortensen a Charlize Theron. Se satirou The Men Who Stare at Goats se vrací do Benátek George Clooney, George A. Romero přiveze nový zombie thriller Survival of the Dead.
Silnou sestavu má i Itálie a Francie, obě se čtyřmi filmy. Patří mezi ně Mr. Nobody od Jaco van Dormaela nebo Baaria od Giuseppe Tornatoreho - první italský film po dvaceti letech, který Benátky zahájí.
Mimo soutěž se představí Sederberghova novinka The Informant! s Mattem Damonem, festivalový lesk a tvář přívětivou obstará třetí díl Toy Story natočený ve 3D.
Největší loupež v historii
"Boháči se v jednu chvíli rozhodli, že nejsou dost bohatí," vzkázal Moore v prohlášení k novince. "Chtěli víc - daleko víc. Takže se rozhodli systematicky obrat americké občany o jejich úspory. Proč to udělali? To se snažím ve filmu odhalit."
Komerční tip: Chcete se podívat na festival v Benátkách? Vyberte si zájezd |
Veškeré podrobnosti po svém způsobu drží v tajnosti, ví se jen, že hodlá prozkoumat příčiny globálního ekonomického zhroucení a také se odlehčenou optikou podívat na korporátní a politické přehmaty, které kulminovaly tím, co označuje největší loupeží v historii země: masivní přesun peněz daňových poplatníků do soukromých finančních institucí.
| Čtěte také: Obama bere Michaelu Mooreovi vítr z plachet Filmový aktivista Moore chce zase léčit Ameriku Michael Moore znovu změří Americe teplotu |
Moore sám tvrdí, že nový film nepovažuje za nástupce Fahrenheita, na Střední východ zaměřeného, ale vidí jej jako alternativní dokončení svého průlomového debutu Roger a já.
Dvacet let starý snímek se zabýval americkou ekonomikou s automobilovým průmyslem v jejím středu, a to by se nyní mohlo ukázat jako dlouhodobější téma. Moore tehdy dokumentoval, jak uzavření jedné z továren General Motors ovlivnil život v jeho rodném městě Flint v Michiganu.
A název jeho nástupce okomentoval slovy: "Je v něm všechno: touha, vášeň, romantika a 14 tisíc zrušených pracovních míst každý den. Je to o zakázané lásce, jejíž jméno se nesmí vyslovit. Ale co, prostě je to kapitalismus."
Nicméně Craig Minassian, odborník z oblasti zábavního průmyslu a bývalý poradce Billa Clintona, už na jaře řekl, že pokládá za riskantní tematizovat ve filmu i krachující trh.
"Finanční krize se mění každým okamžikem. Nejsem si jistý, jak relevantní bude současný pohled za půl roku - a ještě víc si nejsem jistý, jestli se tím lidé budou chtít zabývat. Mám pocit, že už teď mají jasnou představu o lidech, kteří jsou za současnou situaci zodpovědní."
