Kusturica 28. října dostane medaili Za zásluhy, Zeman to oznámil v Bělehradě

ČTK Kultura ČTK, Kultura
11. 9. 2019 15:03
Prezident Miloš Zeman vyznamená srbského režiséra a hudebníka Emira Kusturicu medailí Za zásluhy. Učiní tak 28. října při oslavách státního svátku. Podle prezidenta může být Kusturica pojítkem mezi Českou republikou a Srbskem. Zeman to oznámil v Bělehradě na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.
Emir Kusturica minulý týden na Benátském filmovém festivalu.
Emir Kusturica minulý týden na Benátském filmovém festivalu. | Foto: Reuters

S Kusturicou, který v 70. letech minulého století studoval v Praze, se Miloš Zeman setkal včera v Bělehradě. Dnes řekl, že se na návrh tří českých osobností rozhodl udělit Kusturicovi medaili Za zásluhy.

Režiséra označil za "symbol lidí, kteří studovali v Praze, nyní působí v Srbsku a mohou dále působit jako pojítko," vysvětlil český prezident. Kusturicovo vyznamenání mu navrhli i čeští poslanci.

Vítěz mnoha festivalů

Emir Kusturica se narodil v Sarajevu v muslimské rodině. Vystudoval pražskou FAMU, kam se díky svým amatérským filmům dostal na doporučení z Bosny. Jeho školní snímek Guernica byl oceněn i na přehlídce v Karlových Varech.

"To, co jsem se naučil v Praze, byla kombinace uměleckého a komerčního světa, říkalo se tomu autorský film. Kdežto dnes je film spíš takový projekt. Začínající tvůrce vyrobí jeden nebo dva snímky, ale pak už nikdy nedostane další příležitost, protože kinematografii válcuje trh," říká Kusturica, který dodnes hovoří česky. Jazyk si pamatuje z dob studií na FAMU.

"Tehdy studenti z Balkánu chodívali do kavárny Slavia a tam i na holky mluvili převážně srbsky. Kdežto já jsem chodil také do vinárny Orlík, kde jsem mluvil česky," vysvětlil při poslední návštěvě Prahy filmař, který se prý česky učil četbou děl Bohumila Hrabala a Vladislava Vančury.

Emir Kusturica.
Emir Kusturica. | Foto: Libor Fojtík

Nyní mezinárodně uznávaný čtyřiašedesátiletý režisér a filmový producent, který na přelomu 80. a 90. let minulého století žil v USA a jemuž dnes některými bývají vyčítána příliš prosrbská stanoviska, za svou tvorbu získal mnoho ocenění.

Na festivalu v Cannes převzal dvě Zlaté palmy, roku 1985 za snímek Otec na služební cestě a roku 1995 za Underground, za režii byl tamtéž oceněn za Dům k pověšení. Z Berlinale si odvezl Stříbrného medvěda za režii snímku Černá kočka, bílý kocour a za nejlepší anglicky mluvený film Arizona Dream.

"Osobní záležitosti bývají v Kusturicových filmech vždy nadřazeny těm ideologickým, politickým či vojenským, jakkoliv jsou jejich důsledkem," napsal o jeho tvorbě kritik Tomáš Seidl v Hospodářských novinách.

V Benátkách uspěl již se svou debutovou nostalgickou komedií Vzpomínáš na Dolly Bell?. Předloni pak Kusturica na pražském Febiofestu obdržel cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Jeho příchod na červený koberec před multikinem Cinestar Anděl tehdy sledovaly desítky lidí, mnozí ho žádali o autogram.

Trailer z filmu Underground, který Kusturica natočil v roce 1995. | Video: Pandora Film

Známá je Kusturicova spolupráce se skladatelem Goranem Bregovičem, který složil hudbu k několika jeho dílům.

Se svým synem Striborem hraje Kusturica v srbské kapele No Smoking Orchestra, se kterou roku 2011 účinkoval na festivalu Praha - Sen letní noci. Tehdy mu pražský primátor Bohuslav Svoboda předal symbolický klíč od metropole.

Populárním místem nejen mezi filmaři je folklorní vesnice Drvengrad, jejíž stavbu Kusturica financoval a kde pořádá festivaly.

Film s Bellucciovou

Zatím naposledy Emir Kusturica před třemi roky uvedl válečnou romanci nazvanou Na mléčné dráze, ke které také napsal scénář a v níž sám ztvárnil hlavní roli po boku Moniky Bellucciové.

Po devítileté pauze se ve filmu vrací k občanské válce v bývalé Jugoslávii a typickou směsí absurdních situací, vypjatých vášní i drásavé tragičnosti přibližuje osudy náhodných obětí balkánského konfliktu.

"Vytvořil jsem moderní pohádku o objevování krásy lidských světů. Je to velmi jednoduchý příběh, jehož natáčení bylo fyzicky těžší a náročnější při filmování exteriérů, než by se mohlo zdát," řekl o filmu Kusturica, když byl hostem Febiofestu.

"Hledali jsme takovou krajinu, která by umocnila vnitřní svět hlavních postav - muže a ženy, kteří se do sebe zamilují a jsou ochotni obětovat se přírodě," dodal.

Kusturicův zatím poslední hraný film Na mléčné dráze vznikl před třemi lety. | Video: Film Europe

Na Febiofestu režisér dále zopakoval dřívější přesvědčení, že nikdy nebude natáčet v Hollywoodu.

"Můj odpor k Hollywoodu je ideologický. Kdysi byl Hollywood ztělesněním idealismu, kdežto dnes je z něj stroj na peníze," řekl a vzpomněl na 70. léta minulého století, kdy v USA vznikaly filmy jako Lovec jelenů od režiséra Michaela Cimina nebo Rozhovor od Francise Forda Coppoly.

"To byly fantastické snímky. Ovšem když přišli Steven Spielberg a George Lucas, to byl začátek konce," míní Kusturica, podle něhož se dnes hollywoodská studia řídí jen tím, kolik vydělají.

Režiséři prý sice v Hollywoodu dodnes dostávají nejlepší scénáře, avšak natáčí z nich podle Kusturici nejhorší filmy. "I kdyby mi někdo v Hollywoodu něco nabídl, což se nestane, asi bych do toho nešel," dodal filmař, který v posledních letech střídavě mluví o tom, že by nejraději natáčel na Krymu, v Bělorusku nebo v Číně.

Několikrát také vyslovil podporu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, například při konfliktu na Ukrajině. Před ruskými prezidentskými volbami roku 2012 řekl, že pro Rusko je lepší, aby "žilo ve stabilitě", než aby experimentovalo se západním modelem demokracie. "Jak chcete někomu, kdo žije v tundře, vysvětlovat, co je demokracie?" ptal se tehdy filmař.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy