Recenze - Po Sexu ve městě přichází do kin další film o ženách a pro ženy. Shodných prvků je víc: hrdinka je podobně jako Carrie Bradshawová obklopená třemi dalšími kamarádkami, děj se odehrává v New Yorku a také tyhle ženy milují drahé boty a obří nákupní tašky z luxusních bchodů.
Tady ovšem podobnost končí. Remake filmu Ženy George Cukora přichází do kin 70 let po originálu - ale debut Diane English nesahá svému vzoru ani po kotníky. Nedotahuje se dokonce ani na Sex ve městě.
Botoxu mají jeho hrdinky ve tváři požehnaně a na liftingové kůry by si mohly pořídit permanentku, jejich podpatky od Prady klapou stejně důrazně jako ty od Blahnika, přesto jsou jejich tváře o poznání použitější než Carrie a spol.
Nemají ani přes všechnu snahu vtip a břitkost Sexu ve městě; o tom, že by tu někdo mohl být sexy, lze také velmi úspěšně pochybovat.
Hrdinka Mary v podání Meg Ryan jednoho dne od užvaněné manikérky zjistí, že je jí její muž nevěrný s prodavačkou z parfumerie. Rozhodne se rozvést a kamarádky ji drží, jak jen mohou, pak jí ale ale ta nejbližší, šéfredaktorka Sylvie, vrazí kudlu do zad.
Mary se uzavře do sebe, dokud jí nedojde, že pád na dno může být i vhodnou příležitostí, aby se ode dna odrazila.
Film Ženy je tak proklatě ženský, že řadu (nejen) mužských diváků může už na první pohled odradit. Zatímco hrdinky Sexu ve městě mají spíše sarkastický vztah ke světu i k mužskému pokolení, hrdinky Žen jsou tak ženské, až se z nich člověku dělá špatně.
Uvádí na scénu kvarteto uječených afektovaných hysterek, které většinu vět uvozují zvoláním „Oh my god" a nejradši hovoří o příšernosti mužů, příšernosti mladých žen a příšernosti celého svého pustého života.
Toto postižení bohužel přenášejí i na své dcery; jako Mary na dívenku, která ve filmu mimo jiné pálí menstruační tampony - pěkný, poněkud krkolomný skok od někdejšího pálení podprsenek, zvláště proto, že buničina příliš dobře nehoří.
Jako prázdná manýra vyznívá, že ve filmu hrají opravdu pouze ženy. Nejen v hlavních rolích, ale ani v komparzu na ulicích, v restauracích či fitness centrech nelze zahlédnout jediného příslušníka opačného pohlaví.
Na mysl se v té chvíli dere myšlenka, že kdyby se některý do tohoto strašlivého světa dostal, stejně by hodně rychle utekl.
Občas to autory uvádí do poněkud podivných situacích, třeba když hádku mezi Mary a nevěrným manželem musí zprostředkovat hospodyně v družném hovoru s dánskou au pair.
Družných hovorů je tu vůbec víc, než by bylo zdrávo - hrdinky připomínají spíše hejno kvokajících slepiček než elegantní newyorské dámy moderního střihu.
Americkým feministkám se z filmu musí dělat mdlo navzdory tomu, že hrdinky Žen působí tak příšerně americky; až je člověku úzko z toho, že byla prostřednictvím zrušení víz uvolněna cesta k většímu poznávání této podivuhodné země.
Většina hovorů navíc paradoxně je o nepřítomných mužích; k tomu je na nich příliš patrné, že chtěly být vtipné, ale do skutečného vtipu jim podstatně chybí soudnost.
Občas má divák spíš pocit, že se ocitl na večírku podivných stvoření z jiné planety, která mají svůj vlastní svět a svůj druh řeči, do níž není radno příliš pronikat, protože by se člověk mohl nakazit.
Film podbarvuje nesnesitelná elevator music a zpracování je tak nepřekvapivé a hrdinky tak bizarní, že dvouhodinová stopáž je téměř k nepřežití.
Dílo zkázy završí závěrečná hysterická scéna porodu - ten přece spolu s módní přehlídkou v ženském filmu nesmí chybět.
Dalo by se uvažovat o tom, že tento film chce být satirou žen a ženství, kdyby jeho zápletka nebyla tak třeskutě banální, jeho hrdinky tak nesympatické a vybudované tak schematicky.
Výsledkem je pohled do kurníku, kde to přes všechno to luxusní zařízení zapáchá nevyneseným slepičím trusem a kde jsou kohouti tak lynčováni, že se radši drží zpátky.
Ženy nepředkládají pravdivý obraz světa žen. Kdyby se většina chovala jako jeho hrdinky, většina mužů by už dávno spáchala sebevraždu, ženy zdeptané tímto obrazem sebe samých by je následovaly a lidstvo by vyhynulo.
Tento film už proto nelze doporučit - mužům ani ženám.
Ženy (Women), USA 2008. Scénář a režie Diane English, hrají Meg Ryan, Annette Bening, Eva Mendes, Debra Messing, Jada Pinkett Smith a další. 114 minut, distribuce Bontonfilm. Premiéra 6. listopadu 2008.
