Mezipatra pátrají, jak homosexuály ukazuje český film

Irena Hejdová Irena Hejdová
5. 11. 2007 14:30
Gay rebelové a buřiči zamířili z Brna do Prahy

Praha - V Brně Mezipatra skončila, teď vyrážejí do hlavního města. Už osmý ročník festivalu filmů s gay a lesbickou tématikou v pondělí večer slavnostně zahájí ve Světozoru Ester Kočičková a americký film Výbor ťuťu ňuňu cecíků lesbické režisérky Jamie Babbit.

Hlavním tématem je letos Rebelie a buřičství; toho se dlouhodobě drží i dramaturgie festivalu. Letos nabízí třeba ojedinělý pokus nahlédnout na to, jak jsou homosexuálové znázorňováni v českém filmu.

"Homosexualita není hlavním tématem českých filmů, většina filmů používá tyto postavy spíše jako komediální," říkají organizátoři. Za příklad dávají třeba film Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště.

Foto: Oficiální stránky filmu

Podle organizátorů Mezipater zobrazuje film klasické české stereotypy vnímání. "Ti dva chlapi jsou přece tak divní a navíc bydlí spolu, to je přece jasné. Opět další stereotyp českého vnímání, který se promítá i do filmu. Homosexuálové jsou v nich zobrazováni jako postavy vesměs nenormální, divné, retardované či právě komické," dodávají.

I podle diváků Mezipater jsou obecně gayové a lesby v českých filmech zobrazováni podstatně méně než v zahraničí. Ve vážnější, realističtější podobě se naposledy objevila probouzející se lesbická hrdinka v letošním filmu Pusinky.

V Brně, kde festival probíhal od 26. října, na projekce a doprovodné akce do tří kinosálů zašly tři tisíce lidí. Mezipatra tu v sobotu zakončila projekce filmu Wernera Marii Fassbindera Querelle, který se v Česku promítal vůbec poprvé.

Pusinky
Pusinky | Foto: HCE

Pražská Mezipatra se konají v kinech Světozor a Oko; právě zrekonstruované kino nabídne sekci českých filmů nazvanou Zkouška z dospělosti, která mapuje zobrazování gayů a leseb v české kinematografii posledních 18 let.

K vidění tu budou mimo jiné filmy Účastníci zájezdu, Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Šeptej, Nuda v Brně či Renčovo Rekviem pro panenku.

Pražskou část festivalu navštíví význační hosté - kanadský tvůrce John Greyson a německá umělkyně Ulrike Ottinger.

Během festivalu bude promítnuto celkem 61 filmů v 6 sekcích. Vyhlášení vítězných filmů Mezipater proběhne v neděli 11. listopadu ve 20:30 v pražském kině Světozor, i tady festival zakončí Fassbinderův snímek Querelle.

Festival Mezipatra probíhá pod záštitou Václava Havla a pražského primátora Pavla Béma

Více na www.mezipatra.cz

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy