Do Varů míří jen Dafoe! Méně hvězdný festival může být paradoxně světovější akcí

Martin Svoboda Martin Svoboda
21. 6. 2016 16:14
Do Karlových Varů míří herec Willem Dafoe a scenárista Charlie Kaufman. Skvělí filmaři, kteří ale budou zajímat méně lidí než minulé hvězdy Richard Gere a Mel Gibson. Pro festival ale nejde o prohru, naopak. Letos může být opravdovou oslavou filmů bez pozlátek, píše ve svém komentáři Martin Svoboda.
Willem Dafoe
Willem Dafoe | Foto: ČTK

Willem Dafoe je jistě lepší herec než Richard Gere či Mel Gibson. A jeho kariéra není na rozdíl od hlavních hvězd minulých dvou ročníků na ústupu. Spolupracoval s velikány jako Martin Scorsese, Lars von Trier či Wes Anderson a brzy se objeví v Justice League, což jen dokazuje jeho záběr.

Do Varů veze film Pasolini v režii kultovního režiséra Abela Ferrara, vyprávějící o jedné ze zásadních osob historie kinematografie, režiséru a teoretikovi Pieru Paolovi Pasolinim.

Charlie Kaufman poměrně dlouho nepředvedl dílo, o němž by se mluvilo víc nahlas, věnoval se raději divadlu. Přesto jde stále o jednu z nejvýraznějších osobností americké nezávislé scenáristiky a nakonec i režie. Minulý rok sice s Anomalisou nezískal jednohlasné uznání, jeho snímky ale nikdy neměly plošně uspokojovat.

Pro důslednějšího filmového diváka jde o nejlepší možné volby hlavních festivalových hostů. Přesto je ihned obklopila určitá vlna zklamání. Karlovarský festival má přece ve zvyku hodit médiím každoročně alespoň jednu hollywoodskou hvězdu, což však ani jeden z pánů není.

Dva světy

Náš největší filmový festival vždy žil dvojím životem. Na jedné straně tu máme samotné promítaní snímků, které navštěvují "obyčejní lidé". Tato rovina, reprezentovaná často "baťůžkáři", je velmi přívětivá a nese se v odlehčenější notě. Zahraniční návštěvníci často mluví o nesmírně milé a přátelské atmosféře front, která podle nich na světových festivalech není obvyklá. Právě zde Vary vynikají jako místo, kde se scházejí "opravdoví" milovníci filmů, nejen elitáři.

A pak tu máme ceremoniální, slavnostní část, vystavovanou médiím a světu mimo samotné Vary. Někdy sympaticky snaživou, někdy poněkud hujerovskou, protože možnosti Varů "být světové" jsou přece jenom omezené. Je většinou pevně oddělena od první zmiňované roviny, proto má člověk vyrážející poprvé na festival mnohdy nepřesnou představu, co ho na něm čeká.

Právě tato "slavnostní" vrstva nese řadu anachronických podivností přežívajících z devadesátých let, z nichž jedna je pravidelná fixace na dvě slavná jména, která jsou během festivalu omílána víc než zbytek kinematografie. Mnohdy navíc ani nejde o nejzasloužilejší přítomné umělce, vloni třeba zůstal poměrně pod hledáčkem režisér Romero a rok před ním Friedkin. Oba dokázali víc než Gibson nebo Gere, ale nebudí srovnatelný zájem veřejnosti.

Šance se vymanit

Pragmatik řekne, že předhodit médiím Travoltu a Gibsona se prostě musí, aby se o Varech psalo. Že festival tu jen vychází vstříc poptávce. Na druhou stranu je opravdu nutné, aby se nejdůležitější kulturní událost v zemi, událost přesahující naše hranice, chovala tak pragmaticky a bála se určit priority čistě dle svého uvážení?

Například Národní divadlo letos konečně chystá derniéru estrády Sluha dvou pánů. Průzkum veřejného mínění by dal stěží svolení, ale instituce tu ukázala odvahu a schopnost definovat samu sebe proti davu.

Karlovarský festival má letos příležitost vykročit stejnou cestou. Willem Dafoe je skvělý herec a Charlie Kaufman vynikající scenárista, ale média jim nebudou věnovat výlučnou pozornost, na to nejsou dost "hvězdní". Festival tedy může nasměřovat zájem veřejnosti i mimo dosavadní mantinely a upozornit na celý svůj rozsah. Do médií může konečně proniknout festival tak, jak ho znají jeho návštěvníci. Jako oslava milovníku filmu, ne filmových hvězd a pozlátek.

Nejspíš jde o příležitost vzniklou z určité nouze – nikoho "lepšího" se najít nepodařilo. Ale to oné příležitosti neubírá. Karlovy Vary mohou být letos světovější právě proto, že se vymaní ze zajetých vzorců sebeprezentace, které působí už maličko přežitě a oproti Cannes či Berlínu beznadějně. Nikdy nebudou nejprestižnější, třeba ale budou "nejvíc fajn".

 

Právě se děje

před 19 minutami

Prezident Zeman se příští týden setká s polským protějškem Dudou

Prezident Miloš Zeman se příští týden na Pražském hradě setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Budou jednat o tématech Evropské unie či o visegrádské spolupráci. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že se setkání uskuteční na žádost Polska. "Polská strana chce konzultovat aktuální věci kolem Evropské unie a polského předsednictví Visegrádu," uvedl. Konkrétní témata se podle něj teprve dojednávají, předpokládá ale projednávání právě evropské a visegrádské agendy, mohla by být i příležitost probrat bilaterální témata.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Za zbití a upálení bezdomovce uložil soud útočníkovi 13 let vězení

Za zbití a následné upálení bezdomovce v pražském Trojmezí potrestal soud Jiřího Málka 13 lety vězení. Uznal ho vinným z vraždy, z pokusu o těžké ublížení na zdraví a také z výtržnictví. Vyšetřovatelé činu uváděli, že muž vraždil, protože nesnáší sociálně vyloučené skupiny lidí. To se však nepodařilo prokázat a Málek to výslovně popřel. Uvedl také, že na útok si nepamatuje. Verdikt není pravomocný.

Třiapadesátiletý bezdomovec uhořel loni 6. července v přístřešku, který stál v lesnatém porostu mezi ulicemi Sady zahradnické mládeže a Doupovská. Příčinou úmrtí byla podle pitvy kombinace otravy oxidem uhelnatým a otravy alkoholem.

Málek připustil, že na místě činu byl, protože přišel na Trojmezí popíjet se svým známým z ubytovny. Podle rozsudku pak v opilosti napadl tamního bezdomovce, kterého předtím neznal, a to po sporu o víno. Zaútočil na něj údery pěstí do obličeje a kopy. Ležícímu, silně opilému muži také údajně skočil snožmo na hlavu. Poté odešel, za několik desítek minut se ale vrátil a zapalovačem na místě založil požár, který se rychle rozšířil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy