Matt Damon a Paul Greengrass hlásí návrat agenta Bournea

Kultura Kultura
16. 9. 2014 23:45
Studiu Universal se podařilo dohodnout s tvůrci filmové série o agentu Jasonu Bourneovi na natočení čtvrtého dílu. S premiérou se počítá na červenec 2016.
Matt Damon se stane znovu Jasonem Bournem.
Matt Damon se stane znovu Jasonem Bournem. | Foto: Universal

Praha - V postavě Jasona Bournea získala filmová historie výraznou osobnost akčního thrilleru, která je porovnávána s Jamesem Bondem. I když je tento příměr postaven spíš na vzájemných rozdílech.

Po závěrečném dílu trilogie v roce 2007 usilovalo studio Universal, které vlastní práva, o pokračování, ale vyjednávání nepřinesla výsledek. Představitel Bournea Matt Damon i režisér Paul Greengrass spolu raději natočili Zelenou míli a zdálo se, že další působení Bournea je bez šance. Server Deadline nyní přišel s informací, že Universal našel společnou řeč s oběma nezbytnými tvůrci.

Snaha byla pochopitelná. Pro Universal představovala značka Bourne jednak stupňující se výdělečný zdroj a jednak prestižní záležitost. Paul Greengrass jinak natáčí realistické filmy založené na skutečných událostech jako Krvavá neděle nebo Kapitán Phillips, které měly mezi kritiky velkou váhu. Nezakolísal ani s Bournem, jenž znamenal vstup do zdánlivě pokleslého žánru akčního thrilleru, neboť jej oživil svým progresivním stylem.

Do série přitom zasáhnul až s druhým dílem. Úvodní kapitolu, jež divákům Bournea představila, natočil Doug Liman, který teprve letos znovu získal přízeň diváků se sci-fi Na hraně zítřka. Zatímco první díl vydělal 121 milionů dolarů a celosvětově něco málo přes 200 milionů, druhý díl od Greengrasse čísla zvýšil a třetí díl zúročil své kvality v tržbách ve výši 227 milionů dolarů z amerického trhu a 442 milionů z celého světa.

Universal obešel neochotu Greengrasse i Damona tím, že se na sérii pokusil navázat s novou postavou ze stejného prostředí. Agent Aaron Cross, kterého ztvárnil Jeremy Renner (Avengers) a kterého režíroval původní scenárista série Tony Gilroy, ale neměli šanci vyrovnat se obrazu trilogie a nepřálo jim ani štěstí. Diváci to dali najevo a film v Americe vydělal jenom 113 milionů dolarů, tedy na úrovni prvního filmu, který je v Česku známý jako Agent bez minulosti.

Přesto bylo v plánu pokračování Bourneova odkazu s Jeremy Rennerem. Universal chtěl film uvést právě v červenci 2016 a režírovat měl Justin Lin, kterého si ověřili na sérii Rychle a zběsile. Následkem aktuálních událostí by měl ale dostat přednost čtvrtý díl Bourneovy série.

Aaron Cross by ale neměl úplně zapadnout do ztracena, Universal by měl rozvíjet oba příběhy a uvedení Linova filmu by čekal jenom odklad. Nabízí se i možnost vzájemného setkání agentů, už v Bourneově odkazu Cross jednal souběžně s incidentem v Bourneově ultimátu. Za Greengrassovým a Damonovým návratem ale musí stát dost zajímavý scénář, aby stálo za to komplexní a uzavřenou trilogii znovu naťuknout.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy