"Berlinale je úžasný, obrovský festival," říká Sunková po projekci v berlínském středisku Haus der Kulturen der Welt, což v překladu znamená Dům světových kultur.
Režisérka neskrývá nadšení nejen z možnosti vystoupit na prestižní kinematografické přehlídce, ale také z přítomnosti publika. Kvůli pandemii nemoci covid-19 je nicméně kapacita německých kin omezena na polovinu a lidé v sále museli mít po celou dobu respirátory. "Byl to ale nádherný pocit, protože to viděli diváci. V kině bylo hodně dětí, hodně dospělých. Radost je veliká," dodává režisérka.
Film Zuza v zahradách vznikl na motivy stejnojmenné dětské knihy Jany Šrámkové, kterou před sedmi lety vydalo nakladatelství Labyrint. Zuza je malá holčička, jež zažije dobrodružství v zahrádkářské kolonii. Jednoho dne na cestě nalezne klíč, který později vrátí majitelce tajemné zahrady. Spolu ho pak pověsí na strom k dalším klíčům, jimiž je vyzdobená koruna.
Po sobotní projekci se děti v publiku ptaly, co strom ověšený klíči znamená. "Myslím, že není nutné to vysvětlovat. Je to místo, kde se po překonání strachu sejdou a mají z toho krásný pocit. Přesné vysvětlení to nemá," odpověděla Sunková.
Podobně reagovala na otázku, proč stará paní při setkání se Zuzou nemluvila. "Nebylo to potřeba. Zuza si se starou paní porozuměla i beze slov," poznamenala animátorka.
Téma si vybrala po dokončení předešlého animovaného snímku Strom, který roku 2016 získal cenu dětské poroty na švýcarském festivalu Fantoche. Přesto nebyl cílen přímo na děti. "Rozhodla jsem se, že bych chtěla dělat film pro děti, nebo s dětskou tematikou. A ta knížka mi padla do oka," říká o Zuze v zahradách. "Vzpomněla jsem si na ni, protože se tam krásně snoubí civilní vyprávění a taková magie, poetika, lyrika, epika. Je tam všechno dohromady."
Novinka je sice určena dětem a Berlinale ji zařadilo do kategorie snímků pro děti, Sunková ale při tvorbě nemyslela výhradně na malé diváky. "Věřím, že je pro každého," konstatuje.
Zuza v zahradách vznikala náročnou technikou malby olejovými barvami na sklo. Denně autorka natočila zhruba jen čtyři vteřiny snímku. "Když odmyslím finanční přípravu, než se film zafinancuje, tak celá práce mi trvala dva roky," popisuje, jak zhruba čtyři měsíce připravovala jen okolo devadesátky různých pozadí.
"A potom ta samotná animace ve studiu, protože to vzniká opravdu přímo pod kamerou, tak ta mi trvala devět měsíců. Jednotlivé fáze se namalují olejovými barvami, vyfotí, pak se kousek umaže, domaluje, zase se vyfotí, zase umaže," objasňuje.
Zda Sunková se Zuzou v zahradách v sekci krátkometrážních snímků kategorie Kplus uspěje a získá sošku Skleněného medvěda, bude jasné ve středu 16. února. Tentýž den Berlinale oznámí také vítěze hlavní ceny nazvané Zlatý medvěd. O tu se ale žádní čeští tvůrci neucházejí.
Lucie Sunková je sedmačtyřicetiletá absolventka knižní ilustrace a grafiky na výtvarné škole Václava Hollara a katedře animované tvorby na FAMU. Od roku 1998 vytvořila devět snímků. Za Podobiznu z roku 2002 získala ceny v Plovdivu a Saratovu. O sedm let později se podílela na animaci snímku Kypr, který byl součástí cyklu Evropské pexeso. Technice malby olejovými barvami na sklo pod kamerou se věnuje delší dobu.
