Scénář filmu Rodinné štěstí vychází z divadelní hry, kterou režisér Szabolcs Hajdu napsal rok před začátkem natáčení a která byla uvedena se stejným obsazením jako pozdější film. Přestože čtyři ze šesti hlavních rolí ztvárnil režisér a jeho rodina a film se natáčel přímo v jejich bytě, režisér vyvrací, že by šlo o autobiografický příběh.
"Je stejně autobiografický jako jakékoli jiné umělecké dílo. Necítím neukojitelnou touhu mluvit neustále jen o sobě, ale jsou to problémy, které znám nejlépe, a protože se mě nejvíce dotýkají, dokážu o nich mluvit nejvýstižněji," uvedl Hajdu. "Vycházím z toho, že jsem jen jedním z mnoha, a když mluvím o sobě, mluvím zároveň i o ostatních, protože naše problémy jsou si podobné. Nemyslím si, že se naše zkušenosti se vztahy nebo s výchovou dětí příliš liší. Jsou to ty nejběžnější problémy každodenního života, jen je zrcadlíme uhlazeným způsobem," dodal.
Hajdu je scenárista, herec, filmový a divadelní režisér. Absolvoval budapešťskou Divadelní a filmovou vysokou školu v roce 2000 jako filmový režisér. V Karlových Varech uspěl už se svým snímkem Bílé dlaně z roku 2006, který po uvedení na festivalu v Cannes získal také Zvláštní cenu poroty a byl uveden v soutěžní sekci Na východ od Západu na 41. ročníku karlovarského festivalu.
Díky natáčení v bytě režiséra a filmovému štábu tvořenému z řad jeho studentů z Metropolitní univerzity v Budapešti vznikl snímek Rodinné štěstí za pouhých 5000 eur (135 tisíc korun). Hajdu ho s nadsázkou označuje za "film s nejmenším rozpočtem na světě".
