V hororu Lov se lidé zabíjejí ze sportu. Je to lekce pro liberály i konzervativce

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
16. 5. 2020 11:45
Satirický horor Lov provázely samé pohromy. Nejprve o něm loni v létě tweetoval americký prezident Donald Trump, aniž by ho viděl. A nařknul producenty ze šíření chaosu a rasismu. Poté byla podzimní premiéra snímku, kde se lidé loví ze sportu, odložena kvůli tragické masové střelbě v Ohiu. A nyní se film dostává do českých kin, kde se může stát první doslova explozivní zábavou doby po karanténě.

Lov produkovala společnost Blumhouse, známá vynalézavými nízkorozpočtovými horory. K těm nejpovedenějším patřil sarkastický komentář americké nesnášenlivost jménem Uteč od Jordana Peelea, který předloni získal Oscara za scénář. Lov navíc napsal autor seriálu Watchmen Damon Lindelof, který také rád dloube americkou společnost do míst, kde to nejvíc bolí.

Už téma snímku působí kontroverzně. Skupina lidí se probudí kdesi na louce, s roubíky v ústech a tajemnou bednou opodál. Brzy vyjdou najevo tři věci. Bedna je plná zbraní, všichni zúčastnění mají názory, jakým by prezident Trump zatleskal, a někdo si z těchto zastánců zbraní a odpůrců uprchlíků právě udělal lovnou kořist. Ten "někdo" jsou liberální elity vedené tajemnou Athenou v podání Hilary Swankové.

Lov ale nakonec není ostrou satirou, byť spravedlivě dává za uši všem zúčastněným - jak nenávistným milovníkům konspiračních teorií, tak těm, kteří bojují za sociální spravedlnost a svět bez nebezpečného bílého cukru. Je to především zábavný horor plný nadsázky a vynalézavých úmrtí.

Nenabádá k nenávisti a nevyvolává chaos, jak se domníval americký prezident. Naopak vtipně, byť někdy trochu "na sílu", varuje před pokrytectvím a fanatismem na všech politických frontách. Takový přístup snadno naštve jak konzervativce, kteří mohou mít pocit, že z nich tvůrci dělají kořist na odstřel, tak liberály, z jejichž pojetí spravedlnosti se tu stává karikatura.

Jenže Lov je ve výsledku hlavně svižná hororová komedie s pozitivním poselstvím, kde tvůrci mnohem víc zápalu věnují tomu, jak někoho otrávit, nabodnout na kůly či vyhodit do vzduchu. Hrdinové pozvolna odhalují, že svět amerického vidlákova, do kterého se probudili, se ve skutečnosti nenachází v Arkansasu ani jinde v Americe. A že vše kolem je jen naoko.

Kolem pobíhá prase pojmenované Orwell, postavy určené k popravě dostaly přezdívky podle protagonistů slavné alegorie Farma zvířat tohoto britského spisovatele. Ale veškeré politické hrátky ve snímku slouží především k vykreslení světa, kde jsou všichni - přinejmenším přeneseně řečeno - tak trochu na odstřel.

Film Lov je od čtvrtka první novinkou, kterou po znovuotevření promítají česká kina. | Video: CinemArt

V éře #MeToo je nezvyklé a osvěžující sledovat, jak někdo kriticky střílí do vlastních řad a na liberály z vyšších kruhů nahlíží jako objekt nevybíravé satiry. Boháč může být snobský elitářský namyšlenec s nosem zdviženým vysoko nebo ponořeným do kaviáru, i když roku 2016 za prezidentku volil Hillary Clintonovou a vede "ušlechtilé" debaty o tom, zda už se dnes smí říkat černoši, nebo pouze Afroameričané.

Nakonec může být Lov obtížně skousnutelný právě pro diváky, kteří byli tak posedlí nastavováním zrcadla nespravedlnostem okolního světa, že se do něj sami nikdy nepodívali.

V tempu podařené videohry film žene postavy neznámým prostředím. A byť nakonec všechny politické podtóny v závěrečných zvratech dohání do absurdna, nelze mu upřít jednu věc. Vedle toho, že je zábavnou a vynalézavě krvavou podívanou, vede diváky k jednoznačné a podvratné identifikaci s jedinou sympatickou postavou - a to z tábora těch, kdo jsou určeni k lovu.

Je to sice celkem prosté zjištění, že lidé nám bývají sympatičtí nikoli podle světonázorů a politických preferencí, ale na základě toho, jak se chovají. Přesto má uprostřed této úderné žánrové nadsázky sílu.

Lov je tak ideální distribuční volbou prvního týdne po otevření kin. V době karantény, kdy si všichni přijdeme trochu jako kořist i při běžné cestě hromadnou dopravou, je tento jednoduchý, radostně i sarkasticky násilný horor až očistnou podívanou. Díky energii a nadhledu, se kterým mezi explodujícími těly tvůrci sdělují, že je fajn být normální a nedívat se na ostatní spatra. Možná banální, ale když se podobná prostá pravda říká pomocí brokovnice, najednou má větší váhu.

Lov

Režie: Craig Zobel
CinemArt, česká distribuční premiéra 14. května

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy