Trier v novém Království: Extrémně zábavný i pubertálně zabejčený proti korektnosti

Táňa Zabloudilová Táňa Zabloudilová
3. 11. 2022 12:02
Podobně jako se David Lynch po dvou dekádách triumfálně vrátil do podivného světa Městečka Twin Peaks, noří se teď režisér Lars von Trier zpět do útrob kodaňské nemocnice. V době, kdy streamovací služby přetékají zaměnitelným obsahem, navázal na svůj nedokončený milník autorské televizní tvorby: seriál Království z 90. let minulého století.

Jeho třetí, pětidílnou sérii s podtitulem Exodus lze zhlédnout na online platformě karlovarského festivalu Kviff.tv. Premiéru měla na festivalu v Benátkách, kam šestašedesátiletý dánský filmař zaslal videopozdrav.

Podle ohlasů to byl silný moment: nejen kvůli tomu, kolik času od prvních dvou řad uplynulo. Ale hlavně proto, že na videu lehce se třesoucí Trier, který se dřív v závěru každé epizody loučil s diváky osobně, si kvůli Parkinsonově chorobě tentokrát dovolil jen malé cameo.

Někteří recenzenti při té příležitosti vzpomínali, jak si v 90. letech užívali sledování bizarního projektu také v kině. "Pro jednu generaci ultra nerdů bylo promítání Království klíčovým momentem, který z nich udělal filmové fanoušky. To, že šlo o televizní seriál, bylo vedlejší," míní americký novinář a filmař Bilge Ebiri, který Království viděl v New Yorku. "Jasně, byla to v podstatě soap opera z nemocničního prostředí, ale také obzvlášť zvrácená a tísnivě nepředvídatelná zásoba spouštěčů těžkých nočních můr," popisuje.

První sezona končila momentem, kdy jedna postava porodila miminko s dospělým obličejem herce Uda Kiera. V pokračování se z něho stal gigantický pavouk, který prosí matku, aby ho zabila.

Ten idiot Trier

Království, jehož novou řadu s Trierem opět napsal Niels Vørsel a na režii se podílel Morten Arnfred, však je přes všechnu bizarnost i horor hlavně anarchistická devadesátková komedie. Dělá si legraci ze všech druhů konvencí. Kombinuje lynchovské tajemno a absurditu Městečka Twin Peaks s upovídanými scénami, dnes připomínajícími pozdější britské satiry jako Je to soda. Divokostí, s níž kombinuje praštěné gagy, evokuje tehdejší televizní i filmovou zábavu od České sody po americké Žhavé výstřely.

Dělat si legraci z žánrů, ustálené podoby pořadů i hranic dobrého vkusu a očekávání k 90. letům patřilo. Člověku se po tom snadno může zastesknout. Zároveň se ale na nové Království dá dívat bez znalosti toho starého. Stačí základní povědomí, na co Exodus navazuje.

Bodil Jørgensenová jako Karen.
Bodil Jørgensenová jako Karen. | Foto: Henrik Ohsten

Do děje se dostáváme až dětinsky jednoduše. Nová postava, postarší dáma Karen, doma zhlédne všechna DVD prvních dvou sezon Království a nevěřícně pro sebe zamumlá: "Vždyť to nemá konec!" Proto se vydá do nemocnice najít odpovědi na nedořečené otázky. Ovšem ve spánku, Karen je totiž náměsíčná, což se pro lékaře stává výzvou.

Hned první, koho potká, vrátný, jí sdělí, že seriál "toho idiota Triera" nemocnici zničil pověst. Karen však zajímá něco jiného. Podaří se jí spojit s nemocničním zřízencem Balderem a začnou hledat démony sídlící v budově i portál, který by je konečně vyvedl tam, kam patří.

Režisér filmu Melancholie nebo Antikrist Lars von Trier nám hned zkraje připomíná, že Exodu mohl pořídit "hezké obrázky". Sotva se však dostaneme do kodaňské Rigshospitalet, spolehlivě přepne do ušmudlaného vizuálního stylu evokujícího první řady. Ty vznikly zhruba v době, kdy Trier s Thomasem Vinterbergem a několika dalšími dánskými filmaři představili manifest Dogma 95 a záměrně točili ruční kamerou bez speciálního osvětlení či efektů.

Dánští ďáblové

Zatímco se Karen vydává na svoji misi, helikoptérou na střechu nemocnice přilétá syn někdejší lékařské hvězdy, švédského chirurga Helmera. Hodlá navázat na jeho práci a zjistit, proč Rigetshospitalet otce dovedla k šílenství.

Stejně jako představitelka spiritualistky Drusse z původních dvou sezon je také Ernst-Hugo Järegård alias Helmer dlouho po smrti. Proto se režisér rozhodl uvést na scénu mladého Helmera, kterého ztvárnila jedna z největších současných švédských celebrit - Mikael Persbrandt známý ze seriálu Sexuální výchova nebo nedávného švédského true crime Nečekaný vrah.

Mikael Persbrandt jako mladý Helmer přilétá helikoptérou na střechu nemocnice.
Mikael Persbrandt jako mladý Helmer přilétá helikoptérou na střechu nemocnice. | Foto: Henrik Ohsten

"Vezměte mě ke svému vůdci," poručuje mladý Helmer po příletu, načež je v první epizodě vystaven plné dávce osobitosti zdejšího lékařského ansámblu. Musí si zvykat nejen na ještě docela roztomilé momenty, kdy mu doktoři začnou divoce zametat pod nohama jako na curlingové dráze a křičet "Švédsko!". Hned první den zjišťuje, že kvůli divným rituálům nemocničního společenství tu nebude moct uspořádat ani normální poradu. Dánové ho pod záminkou hry na srovnávání národních velikánů opijí do nepohyblivosti, až na konci úvodní epizody křičí "Dánští ďáblové!" stejně jako kdysi jeho otec.

Soudě podle prvních čtyř dílů se v Rigshospitalet něco změnilo a něco vůbec ne. Je tu přece jen více světla a postavě s Downovým syndromem tentokrát nádobí pomáhá mýt extrémně neschopný robot. Ředitel nemocnice na počítači hraje pasiáns, jehož pravidla korigují ajťačky v suterénu, a narcistní mladý Helmer dostává stále větší nakládačku od kolegů.

Mezi ně patří potměšilý Pontopidan hraný Larsem Mikkelsenem, který nejradši spává na lavici přikurtovaný pacifikátory z minulého století, nebo horkokrevný Naver v podání Nikolaje Lie Kaase. Ten v rozčilení přichází vždy se dvěma absurdními možnostmi výběru. "Buď se teď rozčílím a při operaci vám rozsekám mozek na kousky, nebo půjdu do obchodu, vykoupím všechny karamelky a budu vám je chodit denně dávat do pusy," oznamuje.

Nemocnice je plná lidí připravených rozvracet nejen Helmerův švédský klid a majestát. V Rigetu nic není nikomu svaté. Stejně jako Larsi von Trierovi.

Třetí řadu seriálu Království: Exodus lze vidět na platformě Kviff.tv. | Video: Zentropa Productions

Křičení na mrak

Vtipy ohledně Švédska a jeho vztahu s Dánskem patřily už k prvním řadám a teď jsou také součástí Exodu. Přestože mladším generacím mohou přijít staromódní, ve veřejném prostoru jich ubývá a nejspíš už se trochu vyčerpaly, Trier si s motivem hraje s potměšilou chutí expertního třídního šikanéra.

Mladý Helmer posvátně hladí poklice švédského automobilu Volvo, v otcově hrobě nachází krabičku s mlékem značky Tetra Pak. Adoruje Ikeu, i když nábytek neumí poskládat, a dochází na setkání švédských expatů, kteří se ve své nadřazenosti nedokážou srovnat s životem v Dánsku. Postava tak slouží hlavně jako fackovací panák. Právě skrze utrpení šikanovaného Švéda prozkoumáváme Království.

I při své osobitosti se ale Lars von Trier staví do dlouhé řady umělců upozorňujících na nebezpečnost politické korektnosti, přičemž střílí tu a tam zručně. Občas ale na terč, který si před ním vybrala už spousta uondaně vtipkujících křiklounů na mrak.

Svůj názor na politickou korektnost urputně sděluje už v první epizodě, kdy mladý Helmer přijde s plánem na byrokratické "vymazání genderu". Když se dánští doktoři vydávají za uklízeče a uklízečku afrického původu, aby Švédovi zavřeli ústa diverzitou lékařského sboru, trefně to ilustruje snahu o pokrokovost, co někdy může být jen naoko a ve skutečnosti z příslušníků menšin i nás dělá jen blbce.

Pak ale Trier udělá stejný vtip jako každý druhý online diskutér v debatách o konsentu - lékařka hraná Tuvou Novotny svým svádivým chování přiměje Helmerova syna, aby jí předložil formulář s dotazem, zda ji může poplácat po zadku. Přesto mu pak vyhrožuje právníkem.

Ten naštěstí sídlí na záchodě s nápisem Švédský právník a zpodobnil ho Alexander Skarsgård, jehož otec se objevil v původním Království. Při konverzaci s Helmerem se oba bijí v prsa, jací jsou hrdí feministé. Následně se právník rozhoduje zastupovat jak jeho, tak kolegyni žádající odškodné za úmysl poplácat ji po zadku. Slabý vtip tak Trier dokáže vygradovat a dovést do pozice, ve které je mu nejlíp - legraci si dělá z pokrytectví a hlouposti.

Mikael Persbrandt jako Helmer mladší a Alexander Skarsgård coby švédský právník.
Mikael Persbrandt jako Helmer mladší a Alexander Skarsgård coby švédský právník. | Foto: Christian Geisnaes

Jen vlastní perspektivou

Celá sekvence má bohužel základ ve zbytečném křičení na mrak, vtip se v různých verzích opakuje ještě několikrát a podle některých anglicky píšících recenzentů zavání snahou léčit si staré křivdy. Jednou z nich by mohla být kauza Björk. Islandská zpěvačka, kterou roku 2000 obsadil do filmu Tanec v temnotách, popsala příšerné chování Larse von Triera na place včetně sexuálního obtěžování.

Režisér vše popřel, podle něj byla při natáčení extrémně smutná, protože se vcítila do postavy. Jindy ji nazval teroristkou, jež film sabotovala. Hudebnice poté upozornila na několik pokusů Triera i jeho spolupracovníků vykreslit ji jako šílenou a problémovou, což často padalo na úrodnou půdu kypřenou předsudky o nestabilních islandských divoženkách. Povědomí o necitlivém jednání, jehož oběťmi se mnohdy stávají nejen herečky, je stále docela malé.

Trier teď celou věc neempaticky a docela trapně připomíná v Království: Exodu. Betonuje tak pověst devadesátkového divocha, který se za všech okolností bude všem vysmívat, protože nedokáže nahlédnout věci perspektivou kohokoliv jiného.

Naštěstí křivdy nejsou jediné zdroje jeho inspirace. V novince jinak předkládá imaginativní ohňostroj nápadů, opět pevně zaklesnutý ve starých základech, avšak zároveň působící svěže. V porovnání s dřívějškem mají letošní epizody ještě roztříštěnější charakter, chvílemi připomínají pásmo gagů. Postupně je ale stále zřejmější, že se Trier, podobně jako David Lynch, do svého praštěného univerza vydal ne proto, aby pobyt v něm prodlužoval, ale aby důsledně dovyprávěl nedokončený příběh.

Lars Mikkelsen jako Pontopidan.
Lars Mikkelsen jako Pontopidan. | Foto: Christian Geisnaes

Jako dynamit

Není u toho vážný ani na minutu a překvapit by nás neměl ani jeho citelnější odstup v porovnání s Davidem Lynchem, který nás ve třetí řadě Městečka Twin Peaks nechal intenzivněji pocítit uplynulý čas. Přesto dojde na momenty naznačující, že Exodus stvořil někdo, kdo si jeho plynutí a vše, co s sebou nese, hořce uvědomuje. Třebaže to kóduje do absurdně vtipných nápadů, jako je výzkum zahrnující poznání, že bolest se nashromáždila ve vesmíru a teď se s lidmi snaží komunikovat.

Režisér a jeho spolupracovníci i přes ohrané vtipy na korektnost skvěle navazují na první řady, které v 90. letech předběhly dobu. Království tehdy působilo jako dynamit zdůrazňující konvenčnost většiny seriálů za časů, kdy televize teprve začínala mít sebereflexivní záškuby.

O dvě dekády později Království: Exodus všechno tohle připomíná a zároveň obstojí v mnohosti dnešní tvorby. Rozpustilostí, představivostí a drzou dětinskostí zdůrazňuje, jak málo je většina dnešní produkce odvážná a originální - a to i v době, kdy o diváka zápasí několik streamovacích firem a točí se seriály dokonce pro nejrůznější malé, téměř obskurní části publika. Přesto je většina obsahu vykalkulovaná podle úspěchu předchozích titulů a aktuální módy, což nechává jen omezený prostor pro originální nápady.

Lars von Trier už sice nemůže ohromit jako v devadesátkách. Na to jsme toho od té doby viděli trochu moc. Svou hru ale také v dnešních kulisách s přehledem zvládá dohrát do konce.

Seriál

Království: Exodus
Režie: Lars von Trier a Morten Arnfred
Seriál je k vidění na Kviff.tv.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Vlakové expresy zvládnou nově cestu z Prahy do Budějovic za hodinu a 40 minut

Vlakové expresy zvládnou od neděle, kdy začne platit nový jízdní řád, cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a 40 minut. Z Prahy do Tábora to bude 59 minut. Cesta tak bude asi o 20 minut rychlejší. Jde o rekordní časy v historii zdejší železniční dopravy, vyplývá z tiskové zprávy Českých drah (ČD). Rychlost na trase bude skoro 100 kilometrů za hodinu. Zrychlí se i cestování do Milevska, Bechyně či Jindřichova Hradce, tedy do dalších zastávek na 4. železničním koridoru i mimo něj.

"Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice - Tábor - Praha a zpět," řekl člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

U všech spojů EuroCity a InterCity sjednotil národní dopravce maximální rychlost na 160 kilometrů za hodinu. Ve vlacích bude jídelní vůz, wifi nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky. Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v Česku a podle ČD konkurovat provozu na silnicích, kde často vznikají kolony. Cestovní průměrná rychlost vlaků dosáhne 98 kilometrů za hodinu. Mezi Prahou a Táborem překročí 100 kilometrů za hodinu. "Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují," uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Rumunsko se zlobí kvůli zablokování vstupu do Schengenu, povolalo si velvyslance v Rakousku

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

"Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu," uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva "politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska".

Zdroj: ČTK
Další zprávy