Bojovat o artové hity je adrenalin, říká šéf Film Europe

Luboš Vedral Luboš Vedral
Aktualizováno 7. 10. 2014 20:19
Rozhovor s generálním ředitelem společnosti Film Europe Ivanem Hroncem o tom, jak se dostávají do českých kin vítězné snímky z Cannes, Berlína či Benátek a kde je možné takové filmy vidět.
Ivan Hronec, šéf distribuční společnosti Film Europe.
Ivan Hronec, šéf distribuční společnosti Film Europe. | Foto: Anna Vedralová

Rozhovor - Filmové fanoušky obvykle nezajímá jméno obchodníka, který jejich oblíbený film koupí do distribuce. Mezi cinefily je tomu možná ale jinak. Sledovat, díky komu se dostane do Prahy, Českých Budějovic či Karlových Varů i menších měst vítěz nejprestižnějších filmových festivalů v Cannes, Berlíně či Benátkách, může být i zábavné, protože je to svého druhu "závod". O evropské artové filmy totiž v Čechách usilují obvykle tři až čtyři distribuční společnosti. Mezi nimi velmi často vyniká ta, jejíž název je zajímavé si zapamatovat - Film Europe.

"Součástí strategie nákupu filmů do distribuce je schopnost analyzovat situaci na trhu, vaše vlastní aktivita, schopnost být ve správný čas na správném místě a taky trochu instinktu. Ten ale posílíte právě schopností analyzovat. Je to risk a také spousta adrenalinu. Třeba nové filmy Terrence Malicka nebo bratrů Tavianiových ještě ani nemají potvrzené účasti v soutěžích evropských festivalů, ale my je vždy chceme koupit i před tím, i když jsme ještě neviděli ani obrázek," říká Ivan Hronec, generální ředitel společnosti Film Europe.

A právě díky jeho instinktům lze v těchto dnech v Praze i dalších městech české republiky i na Slovensku navštívit festival Be2Can, který nabízí nejlepší snímky z festivalů, které jsou zašifrovány už v jeho názvu - Be2 - Berlín a Benátky, Can - Cannes.

Aktuálně.cz: Film Europe se nedávno stal evropským distributorem měsíce. Co to pro vás znamená?
Ivan Hronec: Ocenění distributor měsíce se uděluje dvanáctkrát ročně, není to cena za celoživotní dílo. Samozřejmě mě to velice těší. Takové ocenění získávají distributoři, kteří se věnují nejen standardním aktivitám, ale i alternativnějším postupům.

A.cz: Ve střední Evropě je ale spousta distributorů, pomůže vám cena k ještě lepší pozici při jednání na filmových trzích?
Paradoxně mi v této konkurenci, která bezpochyby v Česku a na Slovensku je, spíše pohorší. S takovým oceněním se očekává, že máte více peněz na nákup lukrativnějších licencí. Vnímám to spíše jako možnost vyslat do světa signál o tom, co děláme a jak bychom si představovali další vývoj filmového prostoru střední Evropy.

A.cz: Diváka v kině obyčejně jméno distributora nezajímá. Pojďme trochu k jejich edukaci. Kdy jste založil společnost Film Europe?
Dlouhodobě jsem pracoval pro CME a SPI, jsou to velké a mocné mezinárodní společnosti, ale už po nějakých deseti patnácti letech mě ta práce přestávala naplňovat. Když jsem dostal nabídku rozšířit aktivity SPI do Ruska a severní Afriky, rozhodl jsem se, že je na čase udělat si vlastní distribuční společnost. To se psal rok asi 2010. Prodal jsem své podíly a peníze investoval do Film Europe.

A.cz: S jakým cílem jste zakládal vlastní distribuční společnost?
Abych mohl s Film Europe dělat totéž co s SPI, musel bych mít spousty peněz na nákup licencí a na marketing. Musel bych dělat komerční projekty s komerčními účely. Ale to jsem nechtěl. Bylo to pragmatické rozhodnutí. Věděl jsem, že můžu koupit jen takový produkt, na který mám peníze. Musel jsem si zvolit úzký předmět podnikání a to je pro Film Europe specifické. Nízké příjmy, ale adekvátní náklady. Tohle byl od začátku můj cíl.

A.cz: A jaké jste měl v počátcích další dlouhodobější plány s Film Europe?
Chtěl jsem vertikálně integrovanou společnost, ve střední Evropě taková infrastruktura chybí. Dnes už jsem schopný zafinancovat náročný artový projekt s komerčními účely. Stále rozšiřuji záběr, a to na festivaly i Video on Demand platformy, chci tyto principy nadále rozvíjet. Kdybych to měl shrnout, rád bych vytvořil jakousi galerii vysokého umění.

A.cz: Často zmiňujete, že nedostáváte příspěvky od státu ani Bruselu. Vstupují do vaší společnosti soukromí investoři?
Takhle to není. Nejsme příspěvková organizace, ale o granty samozřejmě žádáme na jednotlivé projekty. Většinou dostáváme podporu z Bruselu z programu Medea. Jen velmi zřídka se nám podaří získat podporu od některého ze státních fondů. Ale nejsme jako mnozí naši kolegové, kteří nemají své projekty postavené na profitabilních číslech, ale na schopnosti žádat o grant.

A.cz: Chcete tím říct, že částky z Bruselu nejsou podstatnou položkou vašeho rozpočtu?

V případě, že by dotace z Bruselu zmizely, tak by to pro Film Europe znamenalo, že funguje dále a ještě s lepší pozicí na trhu, protože ten by se vyčistil od společností, jež nejsou schopny bez bruselských dotací přežít. Je to ale situace, kterou si opravdu nepřeji, protože by degradovala veškerý evropský kulturní prostor, a to nejen z kulturního, ale i politického hlediska.

A.cz: Jak byste definoval svého diváka?
Po pěti letech působení už si to můžu dovolit. Našimi diváky je zhruba čtyři až sedm procent obyvatel v každém státu, ve kterém fungujeme. Je to velice podobné číslo k počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v jednotlivých zemích.

A.cz: Máte placený televizní kanál, kinodistribuci, co máte v plánu dál kromě festivalu Be2Can?

Ivan Hronec, šéf distribuční společnosti Film Europe.
Ivan Hronec, šéf distribuční společnosti Film Europe. | Foto: Anna Vedralová

Rád bych se vrátil k té myšlence galerie. Každá z galerií, ať už se jedná o Národní galerii, Rudolfinum, nebo třeba DOX, má svůj vlastní prostor a snaží se hledat pro sebe to nejlepší, to, co jim zajistí přežití. V oblasti filmového umění jsou konkrétně v Praze dva extrémy, multiplexy a Aerofilms. Mainstream versus underground. My hledáme kompromis – místo na trhu mezi těmi dvěma extrémy. A televize? Časy, kdy jste se v televizi mohli dívat na kvalitní evropské artové filmy, jsou už dávno pryč. Dnes už to systematicky nedělá ani HBO.

A.cz: V souvislosti s vaší vizí „filmové galerie“ mě ale napadá, že jste zatím nezmínil vlastní kino. Je ve vašich plánech?
Kino jsme pomalu začali budovat v Bratislavě. Takový koncept funguje třeba v Budapešti či Varšavě. Praha je ale v tomto směru hodně kultivovaná i díky Lucerně a Aerofilms, takže se tam zatím pohybujeme ve stádiu úvah.

A.cz: Aerofilms ovládá tři největší artová kina v Praze. Spolupracujete spolu? Dostáváte se do jejich kin snadno?
Téměř bez problému. Každý si ale hlídáme svůj prostor a Aerofilms zcela logicky ve svých kinech upřednostňuje vlastní filmy. Ale když jim nabídneme třeba Velkou nádheru, nemají možnost útěku. Teď máme krásný film O koních a lidech. Aerofilms jsou zkrátka naši partneři i konkurenti zároveň. Kultivovali tuzemského diváka už dávno před námi.

A.cz: Vraťme se ale ještě k tomu kinu v Praze. Jaké jsou vaše vize a možnosti v tomto směru?
Chtěli bychom v Praze otevřít kino pro střední vrstvu. Pro lidi, kteří nejsou cinefilové, nepotřebují underground typu Aerofilms a stejně tak nepotřebují absolutní mainstream typu amerických blockbusterů. Chtěli bychom takové trochu exkluzivnější kino s estetikou velkých festivalů v Cannes, Benátkách a v Berlíně. Kino s atmosférou přehlídky Be2Can. Je to ale také otázka toho, zda se najde schopný partner, který koncept rychle pochopí, anebo to budu muset udělat celé sám. Například Lucerna je třeba skvělý partner, ale má svoji vlastní agendu.

A.cz: Zdá se, že v Praze není jiná možnost než vybudovat zcela nový prostor.
Je těžké získat prostor od města, které má spoustu objektů a neví si s nimi rady. Prodat je nemůže, spravovat je nechce, a tak tam často vznikají squaty. Je načase tuto situaci rozhýbat, aby mohly vznikat i kulturní squaty.

A.cz: Pojďme k filmovému byznysu. Vítěze z Benátek jste koupili už před pěti měsíci. Jak často se daří vybírat takové filmy, ještě před tím než jejich hodnota na trhu stoupne díky festivalovým oceněním? Existuje na to strategie?
Součástí takové strategie je schopnost analyzovat situaci na trhu, vaše vlastní aktivita, schopnost být ve správný čas na správném místě a taky trochu toho instinktu. Ten ale posílíte právě schopností analyzovat. Je to risk. Třeba nové filmy Terrence Malicka nebo bratrů Tavianiových ještě ani nemají potvrzené účasti v soutěžích evropských festivalů, ale my je vždy chceme koupit i před tím. Nevidím z nich v té době samozřejmě ani obrázek, jen si v lepším případě pročtu scénář.

A.cz: Jaké společnosti jsou vašimi největšími konkurenty třeba v případě filmů Terrence Malicka nebo bratrů Dardennových?
Všechny kvalitní distribuční společnosti. V Česku jich je opravdu hodně, a to i v porovnání s Velkou Británií, Francií nebo Maďarskem. Je tu opravdu kvalitní konkurence a to mě na tom hodně baví. Letos se nám povedlo koupit všechny tři vítěze, za rok se to ale povést nemusí.

A.cz: Bývá nutnou podmínkou úspěchu, že musíte být u produkční společnosti dříve než vaši konkurenti?
Načasování je opravdu úplně nejdůležitější. Když jste časově na stejné úrovni s konkurencí, nezbývá než riskovat. Pokud má oceňovaný film jiná společnost než ta vaše, je to právě proto, že byla rychlejší nebo ho lépe zaplatila. Je to taková aukce.

A.cz: Filmy se tedy neprodávají na festivalech?
Festival je společenská záležitost. Sebekvalitnější festival, který ale nemá filmový market, nemůže být řazen do kategorie „velkého A“. Je to příklad festivalu v Karlových Varech.

A.cz: Dostáváme se k otázce, která trápí filmové fanoušky na festivalu ve Varech. Proč se tam často nepromítají filmy z vaší distribuce? Vždy patří mezi nejočekávanější.

Ivan Hronec
Autor fotografie: Anna Vedralová

Ivan Hronec

  • Působil jako programový konzultant a projektový koordinátor pro Central European Media Enterprises Group (CME) v Londýně, Amsterdamu, Varšavě, Praze, Bratislavě, Budapešti, Lublani a Bukurešti.
  • Je jedním ze zakladatelů SPI International Central Europe, přední filmové distribuční společnosti. Vede vlastní mediální společnost Film Europe, která provozuje národní tematické kabelové a satelitní televize: Kino CS, Doku CS a Muzika CS.
  • Od roku 2008 koprodukuje filmové projekty ve střední Evropě. Od roku 2009 je generálním ředitelem vlastní mediální společnosti Film Europe, v rámci které distribuuje evropské filmy i do českých kin. V roce 2011 spustil Film Europe Channel – první filmový televizní kanálu s evropskými filmy.
  • Asociace Film New Europe, organizace sdružující filmové profesionály ve střední a východní Evropě a v Pobaltí, vybrala zakladatele, majitele a prezidenta mediální společnosti Film Europe Media Company Ivana Hronce coby distributora měsíce.

V Česku není kvalitnější festival ani filmová událost než Karlovy Vary. Ale protože musíme myslet na obchod, přichází v té souvislosti na řadu i obyčejná kalkulace. A při ní se obvykle ukáže, že nevychází v náš prospěch. Často je to způsobené i načasováním. Po skončení festivalu v Cannes mají Karlovy Vary jen deset dnů na to, aby uzavřely program. Vezměme si příklad loňského vítěze z Cannes film Život Adele. V době, kdy uzavíraly Karlovy Vary svůj program, jsem uzavřel obchod, ale neměl jsem k dispozici distribuční kopii, existovala jen kopie festivalová. Musel bych ji znovu koupit a to něco stojí. Karlovy Vary se nechtěly finančně podílet a já zase odmítl být jejich sponzorem.

A.cz: Dá se tato situace nějak v budoucnu řešit?
Pevně věřím, že ano. Zase to zkusím vysvětlit. Z našeho pohledu už vítězný film z Cannes od Karlových Varů už nemůže dostat nic navíc, protože je to vítěz z Cannes. Karlovy Vary však dostanou hodně právě proto, že mají vítěze z Cannes. To je jasná logika. Je potřeba oddělit kvalitu programového a organizačního týmu od cashflow. Kdyby mě cashflow nezajímal, tak se mile rád stanu sponzorem festivalu v Karlových Varech, vytvořil bych si tím ovšem ohromnou díru v rozpočtu a zmizel ze světa filmové distribuce. Nelze očekávat, že se změní chování všech našich kolegů, ale zároveň nelze očekávat, že budeme pokračovat dál stále stejně.

A.cz: Jak byste odpověděl někdy naštvaným fanouškům, kteří mají pocit, že když film není na tak velkém festivalu, že ho nikde jinde neuvidí?
Ať přijdou na Be2Can nebo na některý z festivalů, který v Praze na podzim pořádáme. Je to naše reakce na protesty mnohdy právem zklamaných diváků.

 

Právě se děje

Další zprávy