Praha - Existují filmy, na které se v době uvedení moc nechodí, ale nelze na ně zapomenout; proto se na ně zakrátko začne dívat znovu a znovu čím dál víc lidí na videu a DVD. Říká se jim kultovní a jedině v tom případě je také onen pojem oprávněný.
A Blade Runner je zřejmě nejdokonalejší prototyp kultovního filmu, který si na sebe časem nejen vydělal, ale hlavně získá status nezpochybnitelné legendy. Až se jeví k nevíře, že na něj po premiéře vycházely i negativní recenze.
Sci-fi z roku 1982, již v nezávislé americké produkci natočil britský režisér Ridley Scott (Vetřelec, Thelma a Louisa, Gladiátor), kombinuje futurismus a retro poetiku. Vychází z tradic detektivek drsné školy a filmů noir a zároveň ukazuje budoucnost roku 2019, kdy se ve smogem zamořených a těžkým deštěm zmáčených metropolích smíchaly všechny kultury a jazyky.
Ve vesmírných koloniích pracují jako dělníci uměle vytvoření lidé replikanti. V podstatě to, co původně Karel Čapek označuje za roboty a dnešní věda za androidy; mají omezenou životnost, uměle implantované vzpomínky a kvůli svým, potenciálně nebezpečným nadlidským schopnostem nesmějí pobývat na planetě Zemi, kde dosud žijí lidé.
Z jedné kolonie ovšem uteče několik vzbouřených replikantů a vysloužilý "lovec" Deckard v podání Harrisona Forda je pověřen jejich likvidací. Snímek si přitom jeho prostřednictvím klade otázky, zda dokonalá reprodukce člověka už není náhodou člověkem, zda vyřazení z provozu už není vraždou, a jak si my sami, můžeme být jisti svou lidskou podstatou.
Blade Runner má několik verzí. Producentská, která šla do kin v osmdesátém druhém, končí podivně idylickým happyendem. Film je prošpikován komentářem hrdiny mimo obraz, jak to známe z chandlerovek.
Režisérská verze, jež se objevila v 90. letech v alternativní distribuci, komentáře nemá, vyprávění působí mnohdy záhadně a neposkytuje dostatečné stopy informací; obsahuje snovou sekvenci s jednorožcem a má výrazně matoucí otevřený konec. Na DVD už kdysi vyšla.
Nynější dvojdisk s podtitulem final cut vyšel těsně před Vánoci - se už liší hlavně v tom, že film byl digitálně remasterován a do obrazu jsou přidány vizuální efekty. Díky několika vloženým záběrům má o pár minut navíc.
Možná je to až trochu nezvyk pro někoho, kdo má zafixován film jako trochu rozmazaný, což tvořilo část jeho magické atmosféry. Ale Scott rozhodně neublížil svému životnímu dílu tolik jako George Lucas Hvězdným válkám.
Všechny zvuky a slova navíc, přechody mezi scénami, či přesněji naklíčované nebo naopak vymazané objekty, jen přispívají k větší plynulosti vyprávění a vtáhnutí dovnitř.
Největším lákadlem nynější edice jsou nepochybně bonusové materiály. Druhý disk obsahuje v osmi kapitolách souhrnně více než tříhodinový (!) dokument, kde se rozebírá vznik díla od počátečních nápadů přes natáčení až po uvádění oněch různých verzí.
Z obrovské sumy informací, zpovědí, dobových záběrů ze zákulisí a reprodukcí designérských skic si lze vyvodit několik paralelních a konkurenčních příběhů.
Blade Runner je primárně adaptace románu Philipa K. Dicka Sní androidi o elektrických ovečkách, ale výsledný film je mnohokrát přepsaný "dvojscénář" diametrálně odlišných autorů.
Hampton Fancher, subtilní homosexuální intelektuál, stvořil intimní příběh odehrávající se v několika málo místnostech, kde si lidé a androidi povídají v různých náznacích a narážkách.
Naproti tomu robustní macho David Peoples napsal výpravnou, postapokalytickou akční věc. Mimochodem, na prvním disku v jednom ze tří audio komentářů další patří Scottovi a trikařům se Fancher a Peoples několikrát slušně porafají.
Blade Runner je tak nakonec hollywoodský velkofilm s filozofickým přesahem, na němž se navíc neskutečně vyřádili designéři: kvůli devítiměsíční stávce herců měli hodně času na přípravu.
Posledním významným příběhem, který se do filmu obtiskl, je osud Ridleyho Scotta. Krátce před natáčením mu zemřel bratr a práce na sci-fi, jejímž ústředním tématem je smrtelnost a umírání, tak získala osobní nádech.
Scott to měl při natáčení vůbec těžké. Puntičkářské nároky mu vynesly u většiny štábu nenávist a je div, že film byl vůbec dokončen. Ale tak už to bývá. Než dosáhnete nesmrtelnosti, sáhnete si předtím na dno.
