Devětapadesátiletý scenárista a režisér snímků Volyň nebo Klér znovu otevírá témata, která ho zajímají dlouhodobě. Jsou jimi kritika pokrytectví, korupce, církve i antisemitismu. Nezdráhá se zobrazit ani nelichotivé kapitoly polských dějin.
"Příběh by mohl natočit jakýkoliv režisér z Rumunska, Ukrajiny, Estonska nebo Lotyšska, neboť v těchto zemích rovněž docházelo k pogromům během druhé světové války," řekl po odpolední projekci Smarzowski. Kapacita sálu Klubu kultury, necelých 500 diváků, zdaleka nestačila náporu zájemců.
V obci, odkud Smarzowski pochází, dříve žila poměrně silná židovská menšina. "Ve východní části Polska je spousta takových městeček. A teprve když mi bylo 40 let, začal jsem se ptát na Židy z našeho městečka. Ptal jsem se, kde stála synagoga, kde byl hřbitov. A nikdo to nevěděl a nikoho to nezajímalo," vysvětluje režisér, proč se rozhodl zpracovat téma pogromu a chování Poláků vůči židovskému obyvatelstvu za války.
V učebnicích podle něj události zobrazené na plátně nadále chybějí. "Není na světě národ, který by se nechtěl zbavit temných míst ve své historii. Tím se nelišíme, všichni jsme lidé. Náš ministr kultury ale o filmu řekl, že je zdegenerovaný. Nelze se zavděčit všem. Myslím, že točím pro lidi, kteří mají podobné vnímání světa jako já," uvádí Smarzowski.
Polským ministrem kultury je od roku 2015 současný místopředseda vlády Piotr Gliński ze strany Právo a spravedlnost. Při loňském rozhovoru pro týdeník Sieci dostal dotaz, zda je správné financovat filmy, jež podle novináře podkopávají základy polské společnosti. Ministr odvětil, že v zemi "vznikají různé filmy, zdegenerované projekty, jako je Smarzowského novinka".
Smarzowski tedy na film nedostal podporu od státu, financoval jej ze soukromých zdrojů. V polských kinech snímek vidělo půl milionu diváků. "Možná, že kdyby nebyla pandemie, přišel by milion. Dobrou návštěvnost a reakce má ale po Evropě. Dokud se vláda v Polsku nezmění, film se v polské televizi nikdy neobjeví," dodává Smarzowski.
Nyní chystá další snímek. "Měl by se týkat domácího násilí. V Polsku je rodina svátost, tak uvidíme, jak to dopadne," doplňuje režisér.
Svatbou se Wojciech Smarzowski vrátil ke svému stejně nazvanému debutu z roku 2004. Jeho novinka je však vrstevnatější.
Autor už dříve natočil snímky, které vyvolaly diskusi. Pozornost vzbudil především čtyři roky starý Klér. Sleduje osudy duchovních, v jejichž životech hrají nezastupitelnou roli alkoholismus, kariérismus, korupce a pedofilie. V roce 2019 režisér tento snímek za mimořádného zájmu také uvedl na Letní filmové škole, diváci stáli ve frontě s třičtvrtěhodinovým předstihem. "Protagonisty jsou tři polští kněží. Všichni se chovají, jako by se neřídili desaterem, ale spíše žili podle sedmi smrtelných hříchů. A ještě k nim přidávali nové," napsalo o něm Aktuálně.cz.
Film Volyň z roku 2016 zase naturalisticky zobrazil etnické čistky za druhé světové války, snímek Dopraváci poukázal na zkorumpovanost polské policie.
