Kritika církve i antisemitismu. Polský film prolíná vraždění Židů s veselkou

ČTK Kultura ČTK, Kultura
1. 8. 2022 21:58
Polský režisér Wojciech Smarzowski toto pondělí na Letní filmové škole v Uherském Hradišti uvedl svůj nejnovější film Svatba. Prolíná vyvražďování Židů v polské vesnici za druhé světové války s veselkou, jež se na stejném místě odehrává v současnosti.

Devětapadesátiletý scenárista a režisér snímků Volyň nebo Klér znovu otevírá témata, která ho zajímají dlouhodobě. Jsou jimi kritika pokrytectví, korupce, církve i antisemitismu. Nezdráhá se zobrazit ani nelichotivé kapitoly polských dějin.

"Příběh by mohl natočit jakýkoliv režisér z Rumunska, Ukrajiny, Estonska nebo Lotyšska, neboť v těchto zemích rovněž docházelo k pogromům během druhé světové války," řekl po odpolední projekci Smarzowski. Kapacita sálu Klubu kultury, necelých 500 diváků, zdaleka nestačila náporu zájemců.

V obci, odkud Smarzowski pochází, dříve žila poměrně silná židovská menšina. "Ve východní části Polska je spousta takových městeček. A teprve když mi bylo 40 let, začal jsem se ptát na Židy z našeho městečka. Ptal jsem se, kde stála synagoga, kde byl hřbitov. A nikdo to nevěděl a nikoho to nezajímalo," vysvětluje režisér, proč se rozhodl zpracovat téma pogromu a chování Poláků vůči židovskému obyvatelstvu za války.

V učebnicích podle něj události zobrazené na plátně nadále chybějí. "Není na světě národ, který by se nechtěl zbavit temných míst ve své historii. Tím se nelišíme, všichni jsme lidé. Náš ministr kultury ale o filmu řekl, že je zdegenerovaný. Nelze se zavděčit všem. Myslím, že točím pro lidi, kteří mají podobné vnímání světa jako já," uvádí Smarzowski.

Polským ministrem kultury je od roku 2015 současný místopředseda vlády Piotr Gliński ze strany Právo a spravedlnost. Při loňském rozhovoru pro týdeník Sieci dostal dotaz, zda je správné financovat filmy, jež podle novináře podkopávají základy polské společnosti. Ministr odvětil, že v zemi "vznikají různé filmy, zdegenerované projekty, jako je Smarzowského novinka".

Smarzowski tedy na film nedostal podporu od státu, financoval jej ze soukromých zdrojů. V polských kinech snímek vidělo půl milionu diváků. "Možná, že kdyby nebyla pandemie, přišel by milion. Dobrou návštěvnost a reakce má ale po Evropě. Dokud se vláda v Polsku nezmění, film se v polské televizi nikdy neobjeví," dodává Smarzowski.

Nyní chystá další snímek. "Měl by se týkat domácího násilí. V Polsku je rodina svátost, tak uvidíme, jak to dopadne," doplňuje režisér.

Svatbou se Wojciech Smarzowski vrátil ke svému stejně nazvanému debutu z roku 2004. Jeho novinka je však vrstevnatější.

Autor už dříve natočil snímky, které vyvolaly diskusi. Pozornost vzbudil především čtyři roky starý Klér. Sleduje osudy duchovních, v jejichž životech hrají nezastupitelnou roli alkoholismus, kariérismus, korupce a pedofilie. V roce 2019 režisér tento snímek za mimořádného zájmu také uvedl na Letní filmové škole, diváci stáli ve frontě s třičtvrtěhodinovým předstihem. "Protagonisty jsou tři polští kněží. Všichni se chovají, jako by se neřídili desaterem, ale spíše žili podle sedmi smrtelných hříchů. A ještě k nim přidávali nové," napsalo o něm Aktuálně.cz.

Film Volyň z roku 2016 zase naturalisticky zobrazil etnické čistky za druhé světové války, snímek Dopraváci poukázal na zkorumpovanost polské policie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy