Kriegel je moje životní role, říká Töpfer. Český film se natáčel také v Buči

ČTK Kultura ČTK, Kultura
19. 8. 2022 13:00
Události po 21. srpnu 1968 zachycuje čerstvě dokončený český film Muž, který stál v cestě. Vypráví o Františku Kriegelovi, jednom z představitelů pražského jara. Jako jediný se vzepřel vedení Sovětského svazu a nepodepsal takzvaný moskevský protokol, dodatečně ospravedlňující okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.

V titulní roli se představí Tomáš Töpfer. Historické drama bude mít premiéru na jaře 2023, informovali v pátek tvůrci.

Jedenasedmdesátiletý ředitel pražského Divadla na Vinohradech Töpfer považuje Kriegela za svou životní roli. "Téma tohoto filmu je obrovské. Je velmi potřebné, aby se o něm vědělo. Každý by měl znát, co znamenal rok 1968 v historii Československa. A poznat i příběh Františka Kriegela, který je jednak důležitým připomenutím pro pamětníky, ale zároveň novým sdělením pro současnou mladou generaci. Zvláště v této době," říká.

Film natočil Petr Nikolaev podle scénáře Ivana Fíly. Hrdinovu manželku Rivu Kriegelovou ztvárnila Zuzana Mauréry, Alois Švehlík hraje prezidenta Ludvíka Svobodu, Jiří Ployhar premiéra Oldřicha Černíka a Přemysl Bureš politika Josefa Smrkovského.

Daniel Heriban se zhostil role Alexandra Dubčeka, Adrian Jastraban se pak ujal postavy Kriegelova dlouholetého přítele - nastupujícího ctižádostivého komunisty Gustáva Husáka. Ten se dostane do čela Komunistické strany Československa a postaví se proti Kriegelovi.

Snímek vyprodukovaný společností Bio Illusion se začal natáčet vloni v listopadu na Ukrajině, v Buči nedaleko Kyjeva. Ta se po letošní ruské invazi stala dějištěm masakru, ukrajinské úřady dosud odkryly přes 1300 těl civilistů zabitých ruskými vojáky. Bylo mezi nimi minimálně 31 dětí.

Štáb filmu Muž, který stál v cestě následně pokračoval v Čechách, poslední záběry nabral letos v červnu ve Varšavě. Tam vznikaly scény odehrávající se v Kremlu.

Snímek přibližuje, jak byl v noci 21. srpna 1968 František Kriegel s dalšími čelnými představiteli komunistické strany - generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexanderem Dubčekem, předsedou vlády Oldřichem Černíkem, předsedou Národního shromáždění Josefem Smrkovským a poslanci České národní rady Josefem Špačkem i Bohumilem Šimonem - zatčen a unesen do Moskvy.

Tam se Kriegel stal jediným československým politikem, jenž se v zajetí i pod hrozbou likvidace dokázal postavit sovětskému vůdci Leonidu Iljiči Brežněvovi. Byl jedním ze čtyř poslanců Národního shromáždění, kteří na podzim 1968 hlasovali proti přijetí smlouvy o "dočasném pobytu" sovětských vojsk na území Československa.

Moskevský protokol, ex post legitimizující okupaci, Kriegel nepodepsal, protože jej dle vlastních slov "jako komunista" podepsat nemohl. "Odmítl jsem jej podepsat proto, že jsem v něm viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že se to dělo v ovzduší vojenského obsazení naší republiky bez konzultace s ústavními orgány, v rozporu s cítěním lidu této země," uvedl.

Potomkovi haličských Židů, jenž z rasových důvodů nemohl studovat v Polsku a který se ve 30. letech mezi prvními přihlásil k boji proti fašismu ve španělské občanské válce, aby se po únoru 1948 podílel na vzniku lidových milic, zůstala víra v komunismus. Nezůstala mu však víra v jeho naplnění prostřednictvím Sovětského svazu, napsal o něm v Hospodářských novinách historik Michal Stehlík.

Jednal s vědomím, že rozhodnutí pro něj může znamenat vězení nebo odvlečení do táborů na Sibiři. Možná jej zachránilo i rozhodnutí prezidenta Svobody, jenž odmítl nastoupit do letadla domů, pokud v něm Kriegel nebude sedět.

Po roce 1968 politik postupně ztratil funkce i poslanecký mandát. Byl vyloučen z komunistické strany a pronásledován, Státní bezpečnost mu sebrala pas, vypnula telefon a zabavovala poštu. Politikovi také chodily antisemitské anonymní dopisy, popsal historik Martin Groman.

"Když vyjel za Prahu, přivezli jeho ženě rakev s oznámením, že zemřel. Policajti trvale usazení před jeho bytem kontrolovali návštěvy a doprovázeli ho po Praze. Kriegel se nevzdal a patřil k nejaktivnějším signatářům Charty 77," vzpomínal někdejší mluvčí Charty 77 a porevoluční ministr zahraničí Jiří Dienstbier.

Kriegela například jednou v tramvaji nakopl sledující estébák, s manželku Rivou byli už jako senioři přepadeni ve svém bytě. V září 1979 zemřel Kriegel na následky infarktu.

Dobové drama Muž, který stál v cestě chce poukázat na zrůdnost invaze vojsk i komunistického režimu. Dění v Moskvě po invazi z roku 1968 už dříve zdramatizovala epizoda nazvaná Musíme se dohodnout hraného televizního seriálu České století, jejž napsal Pavel Kosatík a zrežíroval Robert Sedláček. Kriegela v něm hrál Zdeněk Černín.

Zastupitelé Prahy 2 odmítli in memoriam udělit čestné občanství Františkovi Kriegelovi. Debatují o tom zastupitel Michal Uhl a novinář Jindřich Šídlo. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy