Washington - Volba amerického prezidenta je za dveřmi. Nic neposlouží jako lepší marketing, když natočíte film o nejdůležitějším kandidátovi a způsobíte kontroverzi. Takto dopadl snímek 2016: Obama's America, který se navzdory svému pamfletickému charakteru prezentuje jako dokument. Jen málokdy se navíc dokument točí podle knižní předlohy, a to The Roots of Obama's Rage. Napsal ji Dinesh D'Souza, neskrývající svou nechuť k Obamovu působení v prezidentském úřadu.
Dílo nabývá hodnotu pouze jako politická výpověď. O filmařské kvalitě vypovídá souhrn hodnocení na Rotten Tomatoes. Jen třicet procent všech kritiků shledává snímek povedeným, u elitních recenzentů se toto číslo snižuje na čtrnáct. Diváky však láká. S 26 miliony dolarů vydělaných v Severní Americe patří mezi nejvýdělečnější dokumenty, na šestou příčku. Na vycizelovanou metodiku Michaela Moora s jeho Fahrenheit 9/11 ještě nemá.
Důležitý se stává obsah filmu a jeho vyjádření, které politicky rezonuje a živí se nejistotou z Obamovy vlády. Vynakládá veškerou snahu odradit od znovuzvolení prvního černošského prezidenta USA, který zvítězil díky příslibu změn, díky vyvolání naděje v době hospodářské krize. Ve střízlivých komentářích amerických diváků zaznívá, že kritika Obamy by vyšla lépe, kdyby ji autor dokumentu tolik nezastiňoval snahou o propagaci svých ideálů. Časovým zařazením a ideologickým pojetím je zamířen k listopadovým volbám amerického prezidenta. Agituje proti demokratickému kandidátovi v duchu republikánského smýšlení.
Svou politickou angažovaností se snímek netají. Většina amerických médií film častuje označením konzervativní. Když je středem pozornosti politik demokratický, vyznění se nabízí. Překvapením by bylo, kdyby film vyjevil Obamovy kořeny, aktuální politické jednání a budoucí rozhodnutí v pozitivním světle. Dokument se soustředí na prezentování Obamovy politiky s ohledem na snižující se vliv Spojených států ve světě. Straší posilujícím islámem či třetí světovou válkou. Opravňuje obavu z toho, že s Obamou se USA promění jen v partnera ostatních zemí, nikoli dominantní mocnost.
Vyprávěním provází autor knihy a spolurežisér Dinesh D'Souza. Jakožto indický rodák využívá vlastní život ke srovnání s Obamovou minulostí. V díle zazní třeba i části z rozhovorů s prezidentovým nevlastním bratrem Georgem. Hledat vliv na jednání člověka v minulosti je logické. Autor z nich však podle všeho vyvozuje negativní závěry. Protikoloniální myšlení, které bylo vlastní otci Baracka Obamy, se mělo transformovat do Obamových snah redukovat zásahy Spojených států na cizím území, zvlášť vojenské. Vyčítá mu řadu věcí, ale jak bývá u subjektivně laděných dokumentů zvykem, argumentačně jsou podle různých srovnání chudé.
Jednou z takových věcí je i přístup k islámským džihádistům, který je podle D'Souzy podivně sympatizující. Přitom Obamova administrativa stojí za zabitím Usámy bin Ládina a likvidací mnoha teroristů v Afghánistánu a Pákistánu.
Michael O'Sullivan z deníku Washington Post napsal: „Nenechte se mýlit, D'Souzův dokumentární profil prezidenta Obamy - který se stejně jako jeho dřívější psaní snaží zachytit subjekt nejen jako protikapitalistický, ale i protiamerický - je právě propagační film. Jak snímek ubíhá, je předurčen k tomu, dráždit prezidentovy stoupence, zatímco mobilizuje jeho kritiky, i když je odsouzen k zisku mála přeběhlíků. Je to učebnicový příklad kázání sboru."
Vyvstává tak otázka, jestli si mají demokraté v čele s Obamou dělat vrásky z dokumentu známého protiobamovského autora, když jeho dopad ovlivňuje více jeho oponenty než příznivce. Kdo stojí za prezidentovými kroky, těžko bude zděšen z Obamovy politiky. Jaký bude svět v roce 2016? Dokument podle svědectví diváků používá k nastolení atmosféry laciné filmařské postupy - názorné temné mraky a hororovou muziku. Ty správné ingredience k povzbuzení atmosféry na některém ze sjezdů Republikánské strany.
