


Jméno Jiřiny Švorcové, která zemřela před 15 lety 8. srpna 2011 ve věku 83 let, se během normalizace objevovalo spíše ve zpravodajství než v titulcích televizních her či filmů. Herečka, která byla dlouhá léta členkou souboru Divadla Na Vinohradech, se totiž od poloviny 70. let pohybovala v nejvyšších patrech politiky.

Švorcová zasedala v ústředním výboru komunistické strany, působila v čele svazu dramatických umělců a převzala řadu režimních ocenění. Svého politického angažmá ale nikdy nelitovala.
Bez pochybností vzpomínala i na procítěný přednes takzvané anticharty, kterou přečetla v lednu 1977 na shromáždění umělců a kulturních pracovníků v pražském Národním divadle. "Mně to nešlo proti srsti. Pavel Kohout a Jiří Pelikán byli lidé, za kterými jsme v mládí šli, od nichž jsme se učili. Měla jsem pocit, že zběhli od praporu," vzpomínala Švorcová po letech. Na její působení v čele Svazu českých dramatických umělců ale všichni nevzpomínali jen ve zlém.
Podle pamětníků totiž Jiřina Švorcová pomohla některým svým kolegům, kteří se ocitli v problémech. Například Jiřině Bohdalové, za kterou se kdysi přimluvila, když si "pustila pusu na špacír". "Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla rychle kabát a nepoplivala si tím tak celý svůj život," řekla sama Bohdalová o Švorcové. Spíše pozitivní osobní zkušenost měli se Švorcovou i další - členové pražské Ypsilonky nebo loutkář Josef Krofta.

Jinak ale Švorcovou viděl Pavel Landovský, který pod tlakem normalizačního režimu v 70. letech emigroval. "Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny. Švorcová byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích," řekl. S pobavením pak prý Landovský sledoval Švorcovou jako protagonistku rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi?, který psal pod pseudonymem.
Jako na dobrou zejména divadelní herečku na Jiřinu Švorcovou vzpomínala řada lidí, kteří ji zažili na jevišti. Rodačka od Hradce Králové (narozena 25. května 1928) spojila svou kariéru s vinohradskou scénou, kam poprvé přišla už za války jako komparsistka. "Z jednoho komparsu si mě pak vytáhl Jiří Frejka - doporučil mi, abych šla na konzervatoř, že prý jsem docela šikovná," popsala důležitý okamžik svého života.
Z konzervatoře, kde ji vyučoval - a také pomáhal formovat světonázor - mimo jiné zapálený komunista Václav Špidla (otec bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly), zamířila na nově založenou Akademii múzických umění. První profesionální nabídku dostala po škole v roce 1950 do Hradce Králové, kde ale strávila pouhý rok. Režisér Jan Škoda ji totiž angažoval do tehdejšího Divadla Československé armády, tedy na Vinohrady, kde působila až do neslavného odchodu po listopadu 1989.
Od začátku 50. let se uplatňovala před kamerou, debutovala v přepisu Jiráskova Temna. K výraznějším rolím patřila její traktoristka v agitce Cesta ke štěstí (1951), hrála i v Králi Šumavy (1959) a v roce 1962 ztvárnila Boženu Němcovou ve snímku Horoucí srdce. Švorcová se také podílela už na počátcích televizního vysílání, později zaujala v řadě seriálů. Nejznámější je dodnes jako Anna Holubová z Dietlovy Ženy za pultem (1977). Často také hrála v rozhlase a nepřehlédnutelná byla jako recitátorka.
"V době normalizace, kdy jsem byla ve vysokých funkcích - členka ústředního výboru KSČ a předsedkyně svazu dramatických umělců - se mi nabídky vůbec nehrnuly," postěžovala si Švorcová na to, že od počátku 70. let u filmu i pro své vytížení příliš nepracovala. Přes členství ve vedení KSČ ale na hereckou dráhu nikdy nerezignovala, a tak to pro Švorcovou byl šok, když jí kolegové z Vinohrad na schůzi Občanského fóra vyjádřili v listopadu 1989 nedůvěru.
"Neměla jsem jiné východisko než dát hodinovou výpověď a jít do důchodu. Odehrála jsem poslední představení, vyklidila stolek, u kterého jsem stárla čtyřicet let, a sbohem navždy," řekla o svém odchodu ze souboru. Švorcová sice vystoupila z Ústředního výboru KSČ, ve straně však zůstala. V posledních dvou dekádách života se účastnila řady stranických akcí, kde často recitovala angažované verše.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Rusové ho podle německých bezpečnostních složek chtějí zabít novičokem. Žije proto na utajených místech, nepřetržitě ho chrání osobní strážci a svou rodinu neviděl už řadu měsíců. Německému zbrojaři Stefanu Thumannovi změnila život hrozba atentátu. Přesto odmítá přestat dodávat zbraně Ukrajině. Šéf společnosti Donaustahl navíc tvrdí, že Rusko už proti Německu vede skutečnou válku.



Britský historik Mark Galeotti v pořadu Spotlight říká, že schůzka amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským vyvolala velká očekávání. Posouvají se ovšem jednání o míru? Ptá se. „Upřímně si myslím, že jde spíše o divadlo,“ míní. Zároveň naznačuje, kdo může mít vliv na jednání za Evropu. A řekl, jak má kontinent bojovat proti ruským akcím.



Maďarská vláda změní zákon přijatý v roce 2020 tehdejší vládou Viktora Orbána, který fakticky zakazoval adopci dětí stejnopohlavními páry. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámil maďarský premiér Péter Magyar. V Maďarsku byla adopce homosexuálními a lesbickými páry možná do konce roku 2020, pokud jeden z partnerů podal žádost jako svobodná osoba.



Španělský cyklista Enric Mas udržel v předposlední 20. etapě Vuelty červený trikot lídra a pouze nedělní rovinatý úsek s cílem v Granadě ho dělí od celkového triumfu. Český vrchař Jan Hirt dojel v královské etapě šestý a zaznamenal nejlepší výsledek v letošním ročníku. Z vítězství se radoval šestatřicetiletý Španěl Mikel Landa.