Kolín (Německo) - Hraných filmů o Adolfu Hitlerovi existuje až nečekaně: internetové encyklopedie udávají na 130 celovečerních titulů, v nichž se tato historická osoba objevuje, plus několik desítek televizních skečů.
Jen z poslední doby vzbudily pozornost, uznání i kontroverze dva vážně laděné snímky - kanadsko-americká televizní koprodukce Hitler: Vzestup zla (2003) s Robertem Carlylem v hlavní roli a německý Pád Třetí říše (2004).
Poté, co film s Brunem Ganzem v titulní roli ukázal Hitlera jako zlomeného a nemocného člověka, otevřela se i pro samotné Němce možnost pojmout Hitlera i jinak než jako odlidštěné monstrum.
Prvním filmem tohoto druhu byla loňská komedie s plným titulem Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi. Hodnotu ale měla spíš jako precedens; nebyla přijata kladně, protože její humor hodně drhnul.
Momentálně se v Německu připravuje další film, jenž na postavu Vůdce bude pohlížet se sarkastickým úšklebkem. Temná fraška proslulého dramatika Georga Taboriho (1914 - 2007) s názvem Mein Kampf zaujala producenty stojící za televizním pořadem American Idol (sic) - jehož licenci u nás známe v podobě Česko hledá superstar.
Jde o vůbec první produkci německé společnosti UFA pod hlavičkou americké Fremantle Media.
V Taboriho hře odehrávající se před první světovou válkou ve Vídni se Adolf Hitler spřátelí s postarším Židem - holičem, jenž mu vytvoří posléze proslulý knírek a patku.
Šlomo Herzl ho do poslední chvíle podporuje a věří, pomateného mladíka svou péčí a láskou zachrání před světem. Hitlerova moc ale roste a hra končí v předtuše blížícího se transportu, který Šloma čeká.
Hitlera bude hrát Tom Schilling, dosud nejvíc známý z filmů Napola a Elementární částice, adaptace románu Michela Houllebecqua. Jeho židovského přítele pak má ztvárnit Götz George, proslulý především z role komisaře Schimanského. Má za sebou však už jednu satiru na podobné téma - o padělatelích Hillerova deníku nazvanou Schtonk! (1992).
Natáčení filmu Mein Kampf začne ve Vídni tento týden, do německých kin se plánuje premiéra na příští rok.
Historicky nejslavnějším případem, kdy si herec oblékl hitlerovský knírek, je Chaplinův Diktátor z roku 1940. Šlo nejen o politickou satiru, ale i o akt symbolické pomsty, neboť Chaplin se cítil Hitlerem ponížen, že mu jeho komickou štětku "kradl".
Svým filmem ho komik Hitlerovi zpětně odcizil pro sebe a definitivně z něj učinil komickou rekvizitu. Snímek je dodnes spojovánn s Hitlerem, i když se filmový diktátor jmenuje Hynkl a z německých slov užívá v projevech pouze spojení "Wienerschnitzel".