Kinům vládnou superhrdinové. Noví Avengers zlomili historické rekordy, v tržbách překonali Star Wars

Reuters Kultura Reuters, AFP, Kultura
30. 4. 2018 7:00
Nový díl superhrdinské filmové ságy Avengers: Infinity War o víkendu předčil očekávání. Z projekcí ve 4474 amerických kinech utržil 250 milionů dolarů, tedy o dva miliony víc než sedmá epizoda Hvězdných válek z roku 2015. Avengers tak zaznamenali komerčně nejlepší vstup do kin všech dob. Tabulka nejúspěšnějších hollywoodských hitů se ale často mění. V první desítce momentálně figurují jen tituly z této dekády – a devět z deseti vypráví o superhrdinech.

1. Avengers: Infinity War, 2018, 250 milionů dolarů za první víkend

Třetí díl série Avengers, který od uplynulého čtvrtka promítají česká kina, se rychle stal hitem roku. Oborový časopis Variety jeho rozpočet odhaduje na nákladných 300 až 400 milionů dolarů, film za první víkend v USA utržil rekordních 250 milionů dolarů. Vystřelil tak do čela historického žebříčku nejúspěšnějších debutů v tamních kinech.

Celosvětově mají Avengers za první víkend na kontě již 630 milionů, což je na první víkend také rekord v globálním měřítku. Film přitom ještě čeká vstup na čínský trh, po Hollywoodu druhý největší na světě.

Avengers: Infinity War, devatenáctý titul z kinematografického světa společnosti Marvel, se odehrávají dva roky po událostech ze snímku Captain America: Občanská válka. Hrdinové se tentokrát musí spojit a riskovat vše, aby zastavili zlého Thanose hraného Joshem Brolinem, jenž chce zničit vesmír.

"Pověsili jsme si na zeď obrázky všech postav z filmového světa Marvelu a měsíce jsme přemýšleli, kam bychom kterou mohli dovést, co by se s nimi v příběhu mohlo stát," popsal Anthony Russo, který film natočil se svým bratrem Joem Russoem.

"Snímek Avengers: Infinity War není nejlepší superhrdinský film a není to ani nejpovedenější snímek studia Marvel. Je ale největší. Gargantuovský. Jako by se divákům prohnalo hlavou půl tuctu filmů naráz," napsalo v recenzi Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy