Kim Cattrallová není jen Samantha ze Sexu ve městě. Má i několik čestných doktorátů

Se jménem Kim Cattrallová si většina lidí zřejmě okamžitě spojí postavu sebevědomé a emancipované Samanthy Jonesové ze seriálu Sex ve městě. Zúžit kariéru britsko-kanadské herečky na roli v jednom televizním fenoménu by ale bylo notně krátkozraké. Cattrallová je v hereckém světě uznávaná také za role v klasických shakespearovských dramatech, břitký intelekt a osobní integritu.

Kim Victoria Cattrallová se narodila 21. srpna 1956 v liverpoolské čtvrti Mossley Hill. Její matka pracovala jako sekretářka, otec byl stavebním inženýrem. Nedlouho po jejím narození rodiče emigrovali do Kanady – jak sama později vzpomínala, neměli nic víc než „dvacet dolarů a kolo“. Kim tak vyrůstala v městečku Courtenay v Britské Kolumbii. Když jí bylo 11 let, nemocná babička vyžadovala péči a rodina se dočasně vrátila do Británie, kde dívka složila zkoušky na London Academy of Music and Dramatic Art.

Formativní vliv na ni měla především matka Gladys. V 50. letech pracovala v liverpoolském obchodním domě Lewis’s, kde moderovala módní přehlídky a vštípila dceři pracovní morálku i vášeň pro módu. Otcova bezvýhradná podpora jí pak dala odvahu odjet v šestnácti letech do New Yorku a začíst studovat na American Academy of Dramatic Arts.

V seriálech i po boku Belmonda a Russela

Hned po absolutoriu v roce 1972 podepsala pětiletou smlouvu s legendárním režisérem Ottou Premingerem a debutovala v jeho akčním thrilleru Růžové poupě (1975). Premingerovo necitlivé vedení – kdy o sedmnáctileté debutantce prohlásil, že mu svým nedostatkem talentu připomíná Marilyn Monroe – ji sice znechutilo, ale nezlomilo. O rok později její kontrakt odkoupilo hollywoodské studio Universal. 

První televizní zkušenosti získala v seriálech jako Koroner Quincy (1977), Columbo (1978) nebo Starsky & Hutch (1978). Zakrátko přešla k celovečerním snímkům. Zahrála si například po boku Jacka Lemmona v dramatu Hold (1980), který byl nominován na Oscara, či ve sportovním snímku Laťka (1980).

Během 80. let se Kim Cattrallová vypracovala v jednu z výrazných tváří komediálního i akčního žánru. Ztvárnila tělocvikářku Miss Honeywellovou v kultovním snímku Porky (1981) i jednu z policejních kadetek v Policejní akademii (1984). Zazářila také ve francouzské krimikomedii Bezva finta (1985) s Jeanem-Paulem Belmondem nebo akčním fantasy Velké nesnáze v Malé Číně (1986) s Kurtem Russellem.

Pro sci-fi komunitu je Kim Cattrallová především vulkánskou důstojnicí Valeris z filmu Star Trek VI: Neobjevená země (1991). Na tvorbě této postavy se aktivně podílela – sama navrhla její specifický účes i jméno.

Role sexuálně liberální Samanthy si vybrala daň

Paralelně s hraním ve filmech rozvíjela svou divadelní dráhu. Zahrála si v dramatech Arthura Millera i Antona Pavloviče Čechova. V roce 1986 debutovala na Broadwayi v adaptaci Čechovovy hry Platonov a v roce 1993 excelovala ve Strindbergově Slečně Julii na scéně McCarter Theatre.

Když byla v roce 1997 obsazena do role Samanthy Jonesové v seriálu Sex ve městě, zrodil se celosvětový fenomén. Samantha přinesla na obrazovky dosud nevídanou ženskou agendu – byla sexuálně liberální, profesně úspěšná, bezprostřední a prostá pocitu viny. Za roli získala Cattrallová pět nominací na cenu Emmy, čtyři nominace na Zlatý glóbus a dvě ceny Screen Actors Guild Award.

Obrovský úspěch seriálu však vyžadoval také vysokou osobní daň. Až 19 hodin natáčení denně ji na hraně čtyřicítky přimělo přehodnotit plány na umělé oplodnění a mateřství, neboť časové nároky natáčení byly s tímto procesem neslučitelné. Cattrallová však nezaujala roli oběti – v pozdějších letech se stala jednou z mála veřejných osobností, které bez patosu otevřely téma bezdětnosti i dilema, jemuž ženy v showbyznysu čelí při volbě mezi kariérou a rodinou.

Zatímco bulvární média sytil narativ o rozbrojích mezi herečkami, Cattrallová si zachovala profesionální věcnost. Striktně vymezila hranici mezi profesním a soukromým životem: „Nikdy jsme nebyly přítelkyně. Byly jsme kolegyně.“ Po natočení dvou celovečerních spin-offů odmítla účinkování ve třetím, protože se jí nelíbilo směřování scénáře. Až v roce 2023 dopřála fanouškům symbolické cameo ve finále rebootu A jak to bylo dál...

Na jevišti Kleopatra, v životě svoje vlastní šéfka

Evropská divadelní scéna mezitím poskytla Kim Cattrallové příležitosti odpovídající jejímu talentu. V roce 2010 stanula na jevišti Liverpool Playhouse pod režijním vedením Janet Suzmanové v tragédii Antonius a Kleopatra.

Příprava na tuto roli trvala dva roky a vyžadovala náročný hlasový trénink. Cattrallová popsala Kleopatru jako proměnlivou osobnost – svůdnou i bojovnou, matku i panovnici –, jejíž monology přirovnala k operním áriím. Inscenace sklízela nadšené ohlasy v Liverpoolu i na divadelních festivalech. 

V posledním desetiletí přenesla Cattrallová těžiště své práce k vlastním autorským projektům. Produkčně zaštítila kanadský seriál Sensitive Skin (2014–2016), za který byla nominována na Canadian Screen Award a seriál získal nominaci na Mezinárodní cenu Emmy. Ztvárnila také jižanskou matriarchu v seriálu Filthy Rich (2020), u něhož působila jako producentka. 

Související

Sny se mi zdají ve francouzštině, říká herečka Chantal Poullain. Letos oslaví 70 let

Při reflektování tlaku vyvíjeného na ženy v šoubyznysu zůstává nekompromisní. Nároky na to, aby ženy ve věku 60 či 70 let vypadaly o desítky let mladší, označuje za „naprostý nesmysl“. Svou vlastní filozofii staví na autenticitě, jednoduchosti a sebepřijetí. 

Své sedmdesátiny tak Kim Cattrallová může oslavit jako žena kontrolující svou kariéru, jako držitelka několika čestných doktorátů, a především jako umělkyně, která dokázala, že luxusem zralého věku může být i možnost žít podle vlastních pravidel.