


Téměř detektivní historické pátrání neúnavného amerického filmaře ukazuje na nejpravděpodobnějšího pachatele vraždy dívky Anežky Hrůzové v roce 1899 v Polné. Místní rodák židovského původu Leopold Hilsner je nevinen, až dosud ale nebyl českými úřady rehabilitován. Ve svém napínavém dokumentárním debutu Budoucnost utváří minulost: Kauza Hilsner americký tvůrce hledá důvody, proč tomu tak je.

Historický dokument Bryana Felbera doplněný působivými animovanými sekvencemi o mladíkovi Leopoldu Hilsnerovi, nespravedlivě odsouzeném za vraždu dívky Anežky Hrůzové, má v českých kinech premiéru 2. července. Světová premiéra proběhla loni v listopadu přímo v Polné.
Napínavý snímek o soudním případu vznikal v celkem pěti zemích (České republice, Německu, Spojených státech, Velké Británii a Kanadě). Díky poctivým rešerším, studiu archivních pramenů a rozhovorům s potomky, pamětníky, historiky i badateli tvůrci postupně odhalují postavu zřejmě pravého viníka. A skrze analýzu historického zločinu směřující k usvědčení skutečného vraha odhalují i český národní charakter, potažmo celospolečenské ovzduší pod temnými stíny antisemitismu.
Režisér a scenárista Bryan Felber ukazuje jasné paralely hilsneriády s aférou Alfreda Dreyfuse a dalšími evropskými či světovými kauzami a dokáže je suverénně propojit s dneškem: s izraelsko-palestinským konfliktem, trumpismem, putinismem i jakýmkoli nacionalismem...

Jedná se o jeden z nejkomplexnějších dokumentů o hilsneriádě, který se zároveň zaměřuje na současné snahy o rehabilitaci Leopolda Hilsnera, dodnes právně vinného, přestože o jeho očištění se usiluje již nejméně 30 let. Film sleduje právníka Lubomíra Müllera, jenž od roku 2020 neúspěšně bojuje o znovuotevření případu, a představuje také jihlavského státního zástupce Jana Fichtnera, který případ rok posuzuje. Vystupují zde historik a autor Jan Prchal, předseda Klubu za Historickou Polnou, a Charles Heller, vnuk muže, který byl poručníkem Hilsnera.
Film přináší i nově objevené dokumenty novináře Jaroslava Mareše, které ukazují na nejpravděpodobnějšího skutečného pachatele a mohou přispět k objasnění této 127 let staré vraždy.
„Zdá se, že v našem světě, který se stále více rozpadá na jednotlivé skupiny, se i umění musí zapojit do politické debaty, aby bylo vyslyšeno. Kéž by tomu tak nebylo. Ale je prostě třeba lidem i tento příběh připomínat – jde o událost, která stála u zrodu jedné obrovské bouře masové hysterie a taková démonizace se zdaleka netýká pouze Židů. Stačí sledovat současnou geopolitickou situaci. Války skutečné i hybridní, uprchlické vlny, terorismus, neonacionalismus – to vše je podhoubím pro masové šíření lží, dezinformací, konspiračních teorií, pomluv a nenávisti,“ řekl ke svému dokumentu režisér Bryan Felber.






Kouč Francie Didier Deschamps po vyřazení v semifinále MS ve fotbale uznal, že Španělé byli lepší. Zároveň však naznačil, že nebyl spokojený s výkonem salvadorského sudího Ivána Bartona.



Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.



Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) vyzvala k urychlenému posílení reakce na epidemii eboly v Kongu. Podle organizace se nákaza šíří rychleji, než stačí zdravotníci rozšiřovat kapacity pro léčbu, vyhledávat případy a zabývat se prevencí dalšího přenosu. Upozornila na to agentura Reuters.



U požáru v lese Fontainebleau stále zasahuje přibližně 800 hasičů, aby zabránili opětovnému vzplanutí ohně, který se po 48 hodinách intenzivního boje podařilo dostat pod kontrolu a zastavit jeho další šíření. Informovala o tom ve středu agentura AFP. Požár se v lese vzdáleném přibližně 60 kilometrů od Paříže rozšířil na více než dva tisíce hektarů.


