


Téměř detektivní historické pátrání neúnavného amerického filmaře ukazuje na nejpravděpodobnějšího pachatele vraždy dívky Anežky Hrůzové v roce 1899 v Polné. Místní rodák židovského původu Leopold Hilsner je nevinen, až dosud ale nebyl českými úřady rehabilitován. Ve svém napínavém dokumentárním debutu Budoucnost utváří minulost: Kauza Hilsner americký tvůrce hledá důvody, proč tomu tak je.

Historický dokument Bryana Felbera doplněný působivými animovanými sekvencemi o mladíkovi Leopoldu Hilsnerovi, nespravedlivě odsouzeném za vraždu dívky Anežky Hrůzové, má v českých kinech premiéru 2. července. Světová premiéra proběhla loni v listopadu přímo v Polné.
Napínavý snímek o soudním případu vznikal v celkem pěti zemích (České republice, Německu, Spojených státech, Velké Británii a Kanadě). Díky poctivým rešerším, studiu archivních pramenů a rozhovorům s potomky, pamětníky, historiky i badateli tvůrci postupně odhalují postavu zřejmě pravého viníka. A skrze analýzu historického zločinu směřující k usvědčení skutečného vraha odhalují i český národní charakter, potažmo celospolečenské ovzduší pod temnými stíny antisemitismu.
Režisér a scenárista Bryan Felber ukazuje jasné paralely hilsneriády s aférou Alfreda Dreyfuse a dalšími evropskými či světovými kauzami a dokáže je suverénně propojit s dneškem: s izraelsko-palestinským konfliktem, trumpismem, putinismem i jakýmkoli nacionalismem...

Jedná se o jeden z nejkomplexnějších dokumentů o hilsneriádě, který se zároveň zaměřuje na současné snahy o rehabilitaci Leopolda Hilsnera, dodnes právně vinného, přestože o jeho očištění se usiluje již nejméně 30 let. Film sleduje právníka Lubomíra Müllera, jenž od roku 2020 neúspěšně bojuje o znovuotevření případu, a představuje také jihlavského státního zástupce Jana Fichtnera, který případ rok posuzuje. Vystupují zde historik a autor Jan Prchal, předseda Klubu za Historickou Polnou, a Charles Heller, vnuk muže, který byl poručníkem Hilsnera.
Film přináší i nově objevené dokumenty novináře Jaroslava Mareše, které ukazují na nejpravděpodobnějšího skutečného pachatele a mohou přispět k objasnění této 127 let staré vraždy.
„Zdá se, že v našem světě, který se stále více rozpadá na jednotlivé skupiny, se i umění musí zapojit do politické debaty, aby bylo vyslyšeno. Kéž by tomu tak nebylo. Ale je prostě třeba lidem i tento příběh připomínat – jde o událost, která stála u zrodu jedné obrovské bouře masové hysterie a taková démonizace se zdaleka netýká pouze Židů. Stačí sledovat současnou geopolitickou situaci. Války skutečné i hybridní, uprchlické vlny, terorismus, neonacionalismus – to vše je podhoubím pro masové šíření lží, dezinformací, konspiračních teorií, pomluv a nenávisti,“ řekl ke svému dokumentu režisér Bryan Felber.



Tenistka Kateřina Siniaková vypadla na turnaji v Cincinnati ve 3. kole s Američankou Madison Keysovou. Loňské vítězce Australian Open podlehla deblová světová jednička 1:6, 3:6 a ani ve třetím utkání v kariéře s ní neuhrála alespoň set.



Výstava českých korunovačních klenotů se pro veřejnost oproti původnímu plánu otevře o den později, v sobotu 19. září. Důvodem je páteční konání protokolární akce v areálu Pražského hradu. Sdělil to v úterý Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Korunovační klenoty budou ve Vladislavském sále pro veřejnost vystaveny zdarma do pondělí 28. září.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Ministerstvo zahraničí by podle šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé) mohlo prodat nepotřebné nemovitosti v zahraničí za necelých 300 milionů korun. S ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) v úterý diskutoval o zřízení fondu, do kterého by se ze státního rozpočtu zpětně vracely peníze z prodeje nemovitostí.



Tragický příběh britského sociologa Jasona Ardaye otřásl světovým akademickým světem. Muž, který se v sedmatřiceti letech stal nejmladším černošským profesorem v historii prestižní Cambridgeské univerzity, začátkem srpna po vlně obvinění z plagiátorství a zkreslování životopisu rezignoval. O několik dní později zemřel.