Recenze - V letošní plánované třicítce českých premiér se ve čtvrtek odškrtne další debut. A že jich je požehnaně: hned po Bobulích míří do kin Taková normální rodinka, Kuličky či snímek František je děvkař.
Očekávat od českých debutantů snahu vnést do kinematografie čerstvý vzduch, či dokonce zprostředkovat neotřelou generační výpověď se ale ukazuje jako čím dál marnější tužba. Nováčci stejně jako ostřílenější tvůrci sázejí na diváckost; tou se zaklínají, když stavějí na prostinkých příbězích, obsazování provařených tváří a surfování po povrchu.
Lze to vysvětlit nedofinancováním české kinematografie, v níž v poslední době vznikají spíše sázky na (komerční) jistoty než objevné filmy, které by překračovaly český horizont (Venkovský učitel z minulého týdne je jednou z čestných výjimek). Takže podivovat se nad Bobulemi je jen nošením dalšího dříví do už tak zaplněného lesa.
Letní "nevinná komedie o víně" sleduje eskapády Honzy a Jirky - dvojice pražských podvodníčků, kteří se před policisty uklidí na prosluněné moravské vinice. Tady u Honzova dědečka najdou útočiště, lahodný mok, sestavu svérázných vinařů i krásnou Klárku. A nakonec i sebe samé - když dospějí k prozření, že lze žít i jinak než od podvodu k podvodu.
Film natočil Tomáš Bařina, ceněný tvůrce studentských snímků i řady reklam včetně populárního Bobika. Jeho sklon k poetickému vidění se ostatně projevuje i tady - v nespočtu záběrů do prosluněných vinohradů, v kouzlení s atmosférami, v romantizujícím pábení vrcholícím milou milostnou scénou v peří.
Hlavně leteckých záběrů na vinice je příliš, stejně jako té strécovské svéráznosti moravských vinohradníků. Od zlotřilého Kozderky v podání Miroslava Táborského přes bodrého Václava Postráneckého, senilního dědečka Lubomíra Lipského až po nemluvného Mariána Rodena.
Ústřední dvojici v podání Kryštofa Hádka a na plátně debutujícího Lukáše Langmajera nelze upřít charisma, které je vlastní i Tereze Voříškové, která se po Svatbě na bitevním poli a Venkovském učiteli už letos objevuje celkem ve třetím filmu.
Právě bezstarostný půvab a každopádně atraktivní prostředí moravských vinic lze označit za hlavní devizu filmu. Forma tu ale, ostatně jako v tolika jiných českých filmech, vítězí nad obsahem.
Bobule jsou film komerční a s tím je možné se (s výše zmíněnými výhradami) smířit. Všechna Bařinova snaha ale nezakryje slabiny prostinkého příběhu, který se příliš nápadně podobá romantickému Dobrému ročníku, ale přitom bohužel nepřekračuje rozměr bakalářské historky o napravených zlodějíčcích.
Reklamní kampaň kolem inspirace skutečným příběhem falešného asistenta Lukáše Kohouta pomíjí fakt, že z jeho příběhu si film vzal jen expoziční zápletku o parlamentním podvádění s letenkami.
Poté už se odvíjí zcela podle libovůle tvůrců, kteří instalují setkání s pražskými i moravskými policisty, burčákové výbuchy nebo vzteklého útočícího berana. Dojde i na oblíbené obsazování politiků - tady se blýskli Pavel Severa a Tomáš Julínek.
Bobule si u tvůrců objednali sami vinaři - na film významně přispěl Vinařský fond ČR i majitel brněnské vinotéky. Sice tu jezdí litroeny a kouří se lamelky, ale sponzorský deník ční z řady záběrů a moravské vinice září jak v televizní reklamě.
Jako reklama na návštěvu moravských vinic také Bobule mohou zafungovat. Ale jako film, který utkví v paměti déle, než pomine bolehlav z kyselých hroznů, už méně.
Zítra budem šťastní, tak prosím zhasni, zpívá Richard Krajčo v podtitulkové písni Atentát.. A nemohl charakter (nejen tohoto českého) filmu vystihnout přesněji.
Bobule, ČR 2008. Scénář a režie Tomáš Bařina, hrají Kryštof Hádek, Lukáš Langmajer, Václav Postránecký, Tomáš Matonoha, Lucie Benešová, Tereza Voříšková a další. 90 minut, distribuce Bioscop. Premiéra 27. března 2008.
