Kariéra v kosmu, nebo děti? Film s Evou Greenovou vypráví o astronautce

ČTK Kultura ČTK, Kultura
13. 7. 2020 13:12
Po uvedení na festivalu Tady Vary začnou česká kina koncem července promítat film režisérky Alice Winocourové nazvaný Proxima. Astronautku, která se chystá strávit rok na oběžné dráze, zatímco pečuje o svou milovanou sedmiletou dceru, hraje Eva Greenová. Podle kritiků jde o její životní roli.

Jedna z nejpopulárnějších hereček současnosti kvůli filmu podstoupila náročnou fyzickou přípravu ve skutečných výcvikových střediscích pro kosmonauty - štáb konkrétně natáčel v prostorách Evropské kosmické agentury nebo na kosmodromech v Rusku a Kazachstánu. Před kamerou se mihne i skutečný francouzský astronaut Thomas Pesquet, který strávil přes půl roku na Mezinárodní vesmírné stanici.

Kromě Greenové ve snímku dále účinkují Matt Dillon, Sandra Hüllerová známá z komedie Toni Erdmann nebo Alexej Fatějev ze snímku Nemilovaní režiséra Andreje Zvjaginceva.

Snímek Proxima má univerzální téma - hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou. "Proxima je věrohodným, dojemným a navýsost lidským a moderním příběhem, který ukazuje vnitřní zmatek ženy rozpolcené mezi nadšením pro práci astronautky a láskou k dceři. Toto napětí a vnitřní konflikt mě naprosto uchvátily," říká představitelka hlavní role.

Čtyřicetiletá Eva Greenová debutovala ve filmu roku 2003 ve Snílcích Bernarda Bertolucciho. Dva roky nato ji režisér Ridley Scott obsadil do snímku Království nebeské. Zásadní průlom v její kariéře nastal o rok později, kdy zazářila po boku Daniela Craiga v bondovce Casino Royale. Za tuto roli byla oceněna cenou Bafta pro vycházející hvězdu.

Greenová je známá pečlivým výběrem rolí - za sedmnáctiletou kariéru se objevila jak v mezinárodně úspěšných blockbusterech 300: Vzestup říše či Zlatý kompas, tak v ceněných artových snímcích Perfect Sense a Lůno.

Výkon v novince Proxima označuje spousta kritiků za vůbec nejlepší v její kariéře. "Evu jsem si pro roli Sarah vybrala, protože na mě působí tak trochu jako z jiné galaxie," říká režisérka a scenáristka Alice Winocourová. "Má v sobě grácii a jinakost. Zároveň hraje velmi fyzicky. Mám ráda, když se herci umějí vyjadřovat pomocí svých těl a pohybů, a v tom byla Eva vynikající," dodává.

Film Proxima začnou česká kina promítat 30. července. | Video: Aerofilms

Čtyřiačtyřicetiletá pařížská rodačka Winocourová debutovala roku 2012 celovečerní Augustinou s Vincentem Lindonem a Chiarou Mastroianni. Dobový film zasazený na konec 19. století vypráví o pacientce, která se dostane do léčebny věhlasného profesora v době, kdy se psychiatrie teprve začínala vymaňovat ze sadistických léčebných metod. Snímek na festivalu v Cannes získal nominaci na cenu Caméra d'Or.

Na stejné přehlídce byl na ocenění Prix Un certain regard nominován další film Winocourové nazvaný Maryland. Téhož roku se autorka podílela na scénáři tureckého snímku o čtyřech dospívajících sestrách Mustang. Právě za scénář pak s režisérkou Deniz Gamze Ergüvenovou převzaly francouzskou cenu César.

Hudbu k Proximě složil Japonec Rjúiči Sakamoto, podepsaný pod soundtracky filmů Poslední císař nebo Revenant Zmrtvýchvstání.

Proximu začnou česká kina promítat 30. července. Francie ji letos vyslala jako svého kandidáta do boje o Oscary, premiér měla vloni na Torontském filmovém festivalu.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy