Počátky a konce lásky. Kanadský Genesis kandiduje na nejdojemnější film roku

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
19. 6. 2019 16:10
Kanadský Quebec je domovem odvážných režisérů. Odtud pochází hvězda ambiciózních sci-fi a thrillerů Denis Villeneuve, který před hollywoodskými žánrovými kousky jako Sicario či Příchozí točil pozoruhodná díla - třeba taková, která jsou vyprávěna rybami určenými "na porážku".
Film Genesis ukazuje, jak obtížné je vyjádřit lásku. | Video: Artcam Films

Dalším významným krajanem je divadelník a filmař Robert Lepage, jehož hrdinové ve snímcích Odvrácená strana Měsíce či Možné světy se propadají do různých vesmírů a kamera přitom zkoumá možnosti plynulého, tekutého střihu, který vmžiku promění rotující buben pračky v okno kosmické lodi. A pak je tu Denis Coté, pravidelný návštěvník festivalu v Karlových Varech, jehož letošní novinka Antologie města duchů představuje mrazivý ponor do nejabstraktnějších a nejbizarnějších kontur žánru duchařského hororu.

Snímek z Genesis.
Snímek z Genesis. | Foto: Artcam Films

Proč ten exkurz? Protože nová tvář quebeckého filmu Philippe Lesage je zprvu nenápadný tvůrce. Točí o tom nejvšednějším, o vztazích, dospívání. Před třemi lety debutoval snímkem Démoni a teď se do povědomí milovníků festivalové produkce definitivně vepisuje svým druhým filmem Genesis, který aktuálně promítají česká kina. I Lesage ve svých filmech prokazuje podobnou odvážnost jako jeho krajani.

Genesis téma dospívání, prvních lásek, jejich počátků i konců uchopuje citlivěji a originálněji než většina konkurence. Lesage se ukazuje jako mistr v zachycení přirozených situací i zručný vypravěč, který nezvyklou konstrukcí svého snímku zachycuje na lidských bytostech to nejprchavější: gesta, pohyby a to, co se ukrývá za nimi. A také společenské souřadnice, v nichž ta gesta, pohyby či promluvy vznikají.

Film sleduje mladíka a dívku, kterak se potýkají se vztahy partnerskými i těmi v kolektivu. Šestnáctiletý Guillaume není žádný výstřední outsider, přesto tento vytáhlý chlapec se zálibou v četbě i třídním šaškování nepředstavuje prototyp sebevědomého teenagera obletovaného děvčaty.

Osmnáctiletá Charlotte se zase vyrovnává s návrhem svého majetného přítele, že by mohli mít otevřený vztah, tedy že by se sexuálně nevázali jeden na druhého.

Režisér Lesage své hrdiny pozoruje a dlouho trvá, než - náhle, v přesně trefeném okamžiku - naznačí divákům, jaké je mezi protagonisty pouto. Mezitím film ukazuje spoustu známých situací ve škole, na diskotékách, v ložnicích. Vždy ale zachycuje víc než prosté všední chvilky.

Někdy díky skvělému vedení herců, třeba když Guillaume přešlapuje na večírku, kde všichni tančí. Kamera uprostřed parketu desítky vteřin sleduje jeho tělo, jak se natáčí, chystá se někoho oslovit, ale pak se zase pohybuje dál. Všechna nesmělost světa se tu schovává do pár prostých, váhavých pohybů.

Snímek z Genesis.
Snímek z Genesis. | Foto: Artcam Films

Často režisér Lesage mezi řádky nechává rezonovat i velká témata jako sociální rozdíly či hledání sexuální orientace. Aniž by sklouzával k tezovitosti, vypráví o svých komplexně vystavěných hrdinech. Využívá k tomu současnou hudbu, která umí podtrhnout křehké chvíle, v nichž se romantika mísí se studem, především v synthpopové baladě Outside od kanadské kapely Tops, jež snímkem zní jako leitmotiv.

Jindy soundtrack zdůrazňuje rozjařenost mládí, tančícího na ušpiněný, punkem nasáklý elektropop v podání newyorské dívčí kapely Le Tigre. Vždy jde o pocity, které mají dvě stránky.

Lesage umí vybalancovat nevinnost mládí s drsnými tématy, včetně znásilnění. A na závěr jako důkaz, že se objevil nenápadný, ale o to originálnější vypravěč světového filmu, divákům předkládá novou dějovou linii. Zcela opouští původní postavy a slouží jako elegantní dovětek.

Snímek z Genesis.
Snímek z Genesis. | Foto: Artcam Films

Místo trhlin ve vztazích, místo prvních bolestivých okamžiků, které na takové trhliny zadělávají, se najednou objevuje dětský svět lidí o několik let mladších, svět táborového ohně, kde se to nejintenzivnější odehrává v mlčenlivých zamilovaných pohledech mezi dívčími a chlapeckými "tábory". Ještě spí v oddělených chatkách. Ale to nezabrání přeskočení jiskry. Které ovšem může trvat věčnost, než zažehne plamen.

Jediným nepřítelem je stud, překonávání ostychu, které klidně trvá týdny. Philippe Lesage natočil snímek o tom nejobyčejnějším, o počátcích a koncích lásky. A povedlo se mu zachytit všechny ty věci, které jsou unikavé jako plameny mihotající se uprostřed lesa za zvuků kytar. Romantiku ve veškeré dětské nevinnosti i důležité momenty mezilidských vztahů brzděné společenskými konvencemi.

Genesis

Scénář a režie: Philippe Lesage
Artcam Films, česká distribuční premiéra 13. června

Film Genesis ukazuje, jak obtížné je vyjádřit lásku, i když v cestě nestojí jiné překážky než stud a nesmělost. A tím nabízí naději, že věci mohou být jednoduché, stačí se osmělit.

Zároveň - a v tom spočívá největší mistrovství filmu - Lesage ukazuje, že jde o věc nadpozemsky obtížnou. Čímž vzniká bolestivý pandán, vrhající nové světlo na ty vztahy, které už se musí potýkat se složitějšími problémy než jen s prvními nesmělými kroky do dívčího tábora na druhé straně ohniště.

Snímek Genesis zkrátka zachycuje krásu i bolest lásky. A je to jeden z nejdojemnějších filmů roku.

 

Právě se děje

Další zprávy