Jodie Fosterová našla své druhé já. Tváří se zarputile

Jan Pomuk Štěpánek
22. 10. 2007 0:00
Taxikář ani Přání zemřít pro 21. století se nekonají
Mé druhé já
Mé druhé já | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Příběh o krvavé pomstě na pozadí jemně načrtnutého romantického příběhu? Detektivní thriller orámovaný otazníky o kořenech zla? Od každého trochu, ale výsledek budí spíše rozpaky. Nic proti žánrové rozostřenosti, jenže Neil Jordan není Tarantino ani Scorsese.

Erica Bainová je newyorskou rozhlasovou moderátorkou fascinovanou proměnlivými zvukem velkoměsta. Nachází v něm inspiraci pro své rozhlasové eseje, ve kterých kombinuje úvahy nad New Yorkem s ruchy, které celé dny na ulicích nahrává.

Se snoubencem se jednoho večera vypraví na pohlednicově romantickou procházku se psem, v parku se ale dostanou se do spárů zlodějského gangu. On brutální útok nepřežije, Erica se fyzicky zotavuje řadu týdnů. Uvnitř ní se smrtí partnera odumírá i její staré já a nové se hlásí o krvavou pomstu.

Když si pak v záchvatu paranoie pořídí zbraň, je otázkou času, než ji obrátí proti druhému. Nejdříve v sebeobraně, později coby samozvaný mstitel. Na scénu přichází detektiv Mercer v podání Terrence Howarda. A protože New York a svět vůbec je malý, nejenže na sebe narazí, ale mezi čerstvě rozvedeným vyšetřovatelem a citově vyprahlou Ericou vznikne cosi jako pouto.

Jodie Fosterová tu opět načrtne jednu z dlouhé řady svých silných postav, které mají ostré lokty a nerozpakují se je použít. Její Erice Bainové ale chybí silnější scénář, který by jí uvěřitelnějším vršením následků, příčin a logiky vůbec pomohl uhrát nelehký part.

Snímek ubíjejí povrchně a nedbale naznačené motivace a dějové posloupnosti, které jsou navíc zasazeny do školně modelového příběhu, ve kterém pro aspoň trochu poučeného diváka není moc prostoru pro překvapení. 

Jordan má občas lehkou ruku a některé situace rozehrává velmi dobře. Pokud filmu něco nelze upřít, pak je příjemně nezúčastněná ironie, se kterou tvůrci sledují své postavy až k nikterak překvapivému konci.

Režisér naopak selhává v detailech, které plastičnosti a uvěřitelnosti ubírají. Pohnutky a motivace postav se často schovávají mezi řádky a nepůsobí to jako záměr, ale spíše jako nedůslednost a bezradnost.

Mé druhé já
Mé druhé já | Foto: Aktuálně.cz

Způsob, jakým Erica a Mercer naváží kontakt a jak detektiv zjišťuje její pravou tvář, jsou často vachrlaté. Náhody působí uměle, naopak to, co tvůrci pečlivě konstruují, končí u předvídatelné schematičnosti.

Mé druhé já působí jako nesmělá revenge story, jak ji definovali Charles Bronson a DeNirův Taxikář. Její neurčitost a modelovou předvídatelnost má vyvážit emancipační prvek mstitelem není muž. Před dvaceti lety by z takového nápadu mohl zručný režisér vykřesat zásadnější snímek.

Jenže dnes Mila Jovovich dokáže vystřílet za hodinu a půl stovky rozzuřených mutantů a Tarantinova Nevěsta definitivně potvrdila, že ženská akční hrdinka je schopna pomsty stejně důsledné a krvavé. A Mé druhé se spíše pase ne nejen výše  řečeném.

Film zkouší i motivy psychologického thrilleru a obnažování vnitřních emočních stavů. Ale to všechno bez větší invence a filmařské kreativity, až na diváka z těch tolikrát viděných plakátových výjevů dýchne pocit marnosti.

Foto: Aktuálně.cz

Asi nejméně zvládnutá je úvodní část, na které paradoxně film má stát tedy přerod z  kultivované moderátorky v chladnokrevného zabijáka. Ne že by se autoři nesnažili, divák obrazů jasně pochopí, že první týdny po návratu domů  je pro Ericu utrpením, ale při výběru filmových nástrojů sahají spíše k často úsměvným klišé.

Její zádumčivý výraz, odstup od světa i zarputilé rysy nepomáhají vytvořit si s  hrdinkou bližší vztah, natož uvěřit tomu, že před tragickou událostí byla někým jiným.

Když  Erica po týdnech vyjde na ulici s pocitem, že ji někdo sleduje, kamera se sice kroutí ve všemožných úhlech, ruchy ulice jsou vytaženy do popředí, ale to všechno jen bije do očí v kontrastu s kamennou tváří ledové hrdinky, která v takových situacích působí spíše bezradně. V možná nejdůležitějších momentech si Fosterová vybírá jedinou slabší chvilku.

Výsledkem je stále ještě poměrně kultivovaná podívaná, která se může opřít o skvělé herecké výkony. Ale jako ambiciózní thriller okořeněný moralitou o zlu zamčeném v každém z nás selhává pro svou povrchnost a zbytečně útlocitnou filmařskou krotkost.

Mé druhé já (The Brave One), USA 2007. Režie Neil Jordan, hrají Jodie Foster, Terrence Howard, Naveen Andrews, Nicky Katt, Mary Steenburgen a další. 122 minut, distribuce Warner Bros, česká premiéra 18.10.2007.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy