Jít krást koně: Filmový příběh se Skarsgårdem o rodičích a dětech

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
9. 7. 2020 12:41
„Kdyby vás někdy zajímalo, jaký jsem vedl život, dozvěděli byste se, že dobrý – měl jsem štěstí,“ bilancuje stárnoucí protagonista hned v úvodu snímku nazvaného Jít krást koně. Divák v tu chvíli netuší, jak bolestivé životní kapitoly kronika obsahuje.

Koprodukční norské drama Jít krást koně, které od čtvrtka promítají česká kina, může trochu mást "westernovým" názvem. Ve skutečnosti se vztahuje ke kódovému označení akcí norských účastníků odboje během druhé světové války. V odlišných souvislostech pak toto spojení používá více postav příběhu.

Režisér Hans Petter Moland, kterého si zdejší publikum může pamatovat hlavně jako tvůrce thrilleru Vzkaz v láhvi z filmové série o kriminálním Oddělení Q, tentokrát natočil snímek podle stejnojmenného, několika literárními cenami ověnčeného bestselleru norského spisovatele Pera Pettersona.

Příběh vypráví sedmašedesátiletý vdovec hraný Stellanem Skarsgårdem, který se po více než 40 letech strávených v sousedním Švédsku koncem tisíciletí odstěhuje na samotu odlehlého norského venkova. Dobrovolně poustevnický život ukončí nečekané setkání, které rozjitří staré rány a protagonistu přiměje pohroužit se ve vzpomínkách do roku 1948.

Tehdy mu bylo pouhých 15 let a se svým milovaným otcem strávil poslední léto, které následně poznamenalo celý zbytek života. Bylo to léto první platonické lásky, ale také tragických událostí, krutých zklamání i zoufalého přání "nebýt ničí syn". Léto, kdy skončilo bezstarostné dětství.

Retrospektivně vyprávěné drama se odvíjí na přeskáčku mezi několika časovými rovinami v rozmezí více než 55 let. V rámci fragmentované struktury příběhu tvůrci využívají i metodu flashbacku uvnitř flashbacku. Vrací se přitom k jedné důležité epizodě, ke které došlo na podzim 1943 při nacistické okupaci Norska.

Příběh se až na výjimky odehrává ve světě málomluvných, do sebe uzavřených mužů, jimž to "ve společnosti žen nemyslí" a kteří berou život tak, jak přichází. Příznačné přitom je, že jejich životy se točí okolo jedné osudové ženy - podobně jako planety krouží kolem Slunce.

Autor předlohy Per Petterson před 30 lety při požáru trajektu přišel o několik členů rodiny a tragédie silně poznamenala jeho tvorbu. Zároveň není překvapivé, že si adaptaci románu Jít krást koně, prozkoumávající trýznivé rodinné ztráty i chyby rodičů, jež se přenášejí z generaci na generaci, vybral právě Hans Petter Moland.

Film Jít krást koně je příběhem o vině, zodpovědnosti i nevyzpytatelných emocích. | Video: Film Europe

Zpřetrhanými vazbami mezi rodiči a dětmi se režisér, který má s tímto tématem osobní zkušenost, zabýval již v dramatu Aberdeen z roku 2000. Postavu alkoholického otce, jehož se odcizená dcera snaží přimět, aby podstoupil léčebnou kúru, tehdy ztvárnil rovněž Stellan Skarsgård.

Stellan Skarsgård jako Trond.
Stellan Skarsgård jako Trond. | Foto: Film Europe

Rozjímavé drama Jít krást koně zaujme i pozoruhodnou kamerou, za kterou Rasmus Videbæk na festivalu Berlinale získal cenu Stříbrný medvěd za vynikající umělecký počin. Krásné širokoúhlé záběry letní norské krajiny, v níž bujně cválají koně, vítr protřásá obilí, klády dřeva splývají s tokem řeky, muži kácejí stromy a ženy poodhalují nohy pod vykasanou sukní, mísí živočišnost i poetičnost zároveň.

Kameraman prokazuje cit i pro světelné a barevné proměny scenérií ve střídajících se ročních obdobích. Zatímco vypravěčovy vzpomínky se odehrávají za jasných letních měsíců, soudobá dějová linka je zasazena na zešeřelý, mrazivě zasněžený konec roku. Tyto sezonní proměny, jež lze chápat jako metaforu lidského života, stárnutí a smrti, ve spojení s nenápadně podmanivou hudbou Kaspara Kaaea umocňují zvláštní, jemně melancholickou náladu dramatu.

Švédský herec Skarsgård, s nímž režisér Moland pravidelně spolupracuje již čtvrtstoletí, hraje ústřední postavu minimalisticky, zdánlivě nezúčastněně. A to i v momentech, kdy vzpomíná na manželku, jež zahynula během autonehody, přičemž to byl on, kdo tehdy řídil. Jeho výkon ale odpovídá odosobněně popisnému stylu, kterým je Pettersonova baladicky laděná kniha napsána - autor se v ní záměrně zříká emotivních výrazů.

Větší prostor na plátně než Stellan Skarsgård však dostává debutující Jon Ranes, empatický představitel stejné postavy ve věku 15 let. Řeč těla i drobná mimika obou herců navozují pocit, že jde o stejného člověka ve dvou životních etapách, kdy někdejší nepokoj chlapectví plného zmatených citů nahradil vyrovnaně nehybný klid mužského stáří.

Jon Ranes v roli mladého Tronda a Tobias Santelmann jako Trondův otec.
Jon Ranes v roli mladého Tronda a Tobias Santelmann jako Trondův otec. | Foto: Film Europe

Přesně obsazená je také srbsko-dánská herečka Danica Ćurčićová, představitelka smyslné vdané ženy, jež bezděčně popletla hlavy nejen dospívajícímu chlapci, ale také jeho otci. Toho s mužsky sebevědomou samozřejmostí ztělesnil v Německu narozený norský divadelní a filmový herec Tobias Santelmann.

Stejně jako "typicky skandinávská" literární předloha je i její věrná adaptace niterným, posmutnělým, nikoli však sentimentálním příběhem o vině, zodpovědnosti, nevyzpytatelných emocích i měnícím se přístupu k životu. Ten plyne podobně pozvolna jako ona řeka, jež splavuje dřevo a pod jejíž třpytivou hladinou zůstávají skryté nepředvídatelné víry i temné spodní proudy.

Jít krást koně

Režie: Hans Petter Moland
Film Europe, česká distribuční premiéra 9. července

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Americký prezident Donald Trump oznámí jméno své kandidátky do Nejvyššího soudu USA pravděpodobně v sobotu

Americký prezident Donald Trump oznámí jméno své kandidátky do Nejvyššího soudu USA pravděpodobně v sobotu. Řekl to novinářům před odjezdem z Bílého domu na předvolební akci ve státě Ohio. Potvrdil, že se rozhoduje mezi pěti uchazečkami a že by si přál, aby Senát o jeho kandidátce hlasoval ještě před listopadovými volbami hlavy státu. Již dříve oznámil, že do funkce navrhne ženu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Rakouská protikorupční prokuratura zastavila vyšetřování někdejšího rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho

Rakouská protikorupční prokuratura zastavila vyšetřování někdejšího rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho a dalších politiků kvůli možným skrytým finančním darům adresovaným protiimigrační Svobodné straně Rakouska (FPÖ). 

Vyšetřováni už nejsou někdejší šéf FPÖ Strache, bývalý šéf poslanců FPÖ Johann Gudenus, ani bývalý poslanec Markus Tschank.

Strache se na známém videu pořízeném ve vile na španělském ostrově Ibiza před rakouskými volbami v roce 2017 mimo jiné vychloubal, že sponzorské dary nejsou převáděny přímo na účet FPÖ, ale na spolky blízké straně. Protikorupční prokuratura se věcí začala zabývat a kriminální policie měla prověřit organizace blízké FPÖ.

Podle vyšetřovatelů není skutečný důvod k dalšímu stíhání. Posvítili si přitom na organizace Patria Austria, Austria in Motion, Wirtschaft für Österreich a Institut für Sicherheitspolitik.

před 5 hodinami

Microsoft koupí herní společnost ZeniMax Media za 7,5 miliardy dolarů

Americká softwarová firma Microsoft dnes oznámila, že za 7,5 miliardy dolarů (172,9 miliardy Kč) koupí herní společnost ZeniMax Media, která stojí mimo jiné za hrami Doom či Fallout. Microsoft tak chce rozšířit nabídku svých herních konzolí Xbox. ZeniMax je mateřskou společností firmy Bethesda Softwork, která mimo jiné vyvinula hry Wolfenstein nebo The Elder Scrolls.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Wall Street Journal: Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností.

Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností. Informoval o tom s odvoláním na obeznámené zdroje list The Wall Street Journal. Na seznamu se patrně objeví konkurent čínské společnosti Huawei, americký podnik Cisco Systems. Peking nicméně podle WSJ se sankcemi otálí, část čelných představitelů Číny chce o černé listině rozhodnout až po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy