Až příliš lehký portrét. Divácký vítěz Karlových Varů nechává vyprávět Jiřího Suchého

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
29. 9. 2019 17:59
Orchestr hraje, hudba zní a vypravěč se nadechuje ke slovu. A po následující dvě hodiny bude nerušeně vzpomínat. Dokumentární portrét nazvaný Jiří Suchý - Lehce s životem se prát, který v červenci vyhrál hlasování diváků na festivalu v Karlových Varech a nyní ho promítají kina, pojala režisérka Olga Sommerová především jako vkusný pomník.
Film příliš ze samotných kvalit Jiřího Suchého neodhalí.
Film příliš ze samotných kvalit Jiřího Suchého neodhalí. | Foto: Irena Zlámalová

Zakladatel divadla Semafor vykládá o svém osobním i tvůrčím životě a filmaři jen naslouchají. Jako by se báli vyrušovat. Vznikl tak především obraz Jiřího Suchého, jak se vidí sám. Jako pracovitý muž, jehož divadlo pro kulturní ovzduší 60. let minulého století znamenalo mnoho, jako textař, skladatel a básník, který rád laskavě laškuje o vlastních schopnostech, jako klidný člověk, který se "lehce pere se životem". Jenže z toho zápasu ve snímku mnoho není.

Suchý se Šlitrem v Semaforu.
Suchý se Šlitrem v Semaforu. | Foto: Jan Lukas

Je to portrét, který poodhalí kořeny jednoho z nejdůležitějších českých divadel druhé poloviny 20. století, kde vystoupil Louis Armstrong, kde vznikala živá kultura a kde fronty neměly konce.

Olga Sommerová ale příliš ze samotných kvalit básníka a textaře Suchého neodhalí. V jedné scéně jeho přítel a nadšený návštěvník tehdejšího Semaforu Miloš Forman pronese, že jde o největšího žijícího českého básníka. Aniž by on či kdokoli jiný toto tvrzení přiblížil, rozvedl či rozporoval.

Jindy Suchý vzpomene, kterak v jisté době jeho texty co do způsobu frázování a tvorby verše inspirovalo poetické období básníka Vítězslava Nezvala. A to je skoro vše.

Dokument Jiří Suchý - Lehce s životem se prát je v jednom ohledu přece věrný povaze Suchého tvorby: odvíjí se jako ekvivalent hudebně-divadelního pásma, jaká Semafor proslavila. Nevzniká tu však žádný dialog, neodehrává se nic překvapivého.

Spíše než do kin patří do televize, coby příjemně uplývající zpodobnění rozsáhlého encyklopedického hesla, které se ve svých vrcholných okamžicích, především ve druhé půli snímku, dotkne některých bolestných chvil umělcova života - jako byl odchod jeho tvůrčího partnera Jiřího Šlitra či manželky Běly Suché.

V tu chvíli zazní známé Suchého písně, které tyto tragické událostí reflektují. A další píseň doprovodí záběry ze "sovětské pomoci", jak sám aktér s nadsázkou hovoří o okupaci Československa v roce 1968.

Jiří Suchý v novém dokumentu nevystupuje ze své celoživotní role. | Video: CinemArt

Většinou má však dokument podobu nevzrušivého vzpomínání. Suchý se občas potká se svým bratrem Ondřejem a dalšími členy rodiny, jindy sedí nad fotografiemi či videi z rodinného archivu. A tak divák může vidět například zhruba dvouleté bratry Formanovy a Suchého syna Jakuba, na které dělá oči podobně stará dcera režisérky Věry Chytilové.

Jedinkrát dojde na setkání po mnoha desetiletích. To když k Suchému přichází Karel Gott se slovy: "To bych nečekal, že mě pozvete až po 57 letech."

Jenže pak kamera pozoruje dva muže, které nedělí jen propast dekád, ale také bariéra opatrnosti či vzájemné úcty, kterak pozorují videozáznam Gottova "konkurenta" na Zlatém slavíkovi Jiřího Šlitra a decentně žertují, jaký to byl pro mistra soupeř.

Karel Gott a Jiří Suchý.
Karel Gott a Jiří Suchý. | Foto: Irena Zlámalová

Ta scéna ztělesňuje většinu problémů snímku, který se nikdy nepokusí vykročit z bezpečných mantinelů. Nikdy v něm nepadne překvapivá otázka. Kamera pouze odlévá sochu z mramoru, v němž tu a tam - ale opravdu zřídka - probleskne kousek lidského, bolestivého počínání.

Je pochopitelné, že Jiří Suchý nevystupuje ze své celoživotní role. Ve snímku se ale neobjeví žádná síla, která by se jej pokusila ne snad vykolejit, ale pošťouchnout alespoň o píď jinam.

V neděli večer se na to jednou bude se šálkem horkého čaje s mlékem krásně dívat v poklidu obývacího pokoje.

Jiří Suchý - Lehce s životem se prát

Režie: Olga Sommerová
CinemArt, premiéra 26. září

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 4 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy