reklama
 
 

Jiří Menzel je blázen, říká Geraldine Chaplinová

22. 3. 2013 15:21
Herečka Geraldine Chaplinová přijela na závěr Febiofestu

Praha - Herečka Geraldine Chaplinová, hlavní host končícího festivalu Febiofest, potvrdila na páteční tiskové konferenci pověsti, že jde o neobyčejně optimistickou, šarmantní a sebeironickou dámu.

„Nesnáším stárnutí, není na něm nic hezkého, je to masakr," říká na otázku týkající se její účasti v důchodcovské komedii Co kdybychom žili společně?

„Nemám žádnou plastiku, takže už hraju hlavně babičky, hodné, zlé i vraždící," naráží na skutečnost, že v poslední době bere hodně role v hororech. „Asi mě obsazují podle toho, jak vypadám," usmívá se Chaplinová.

Rodina na známkách

„Nikdy se mi nestalo, že by mě práce na filmu nebavila," tvrdí přesvědčeně herečka, která kromě práce s filmovými titány jako je Carlos Saura, Robert Altman nebo Pedro Almodóvar pravidelně bere nabídky od neznámých, začínajících filmařů.

Se smíchem pak vzpomíná na včerejší festivalové setkání s Jiřím Menzelem: „Nechápu, proč se ještě točí filmy. Všechny dobré příběhy už byly natočené," imituje jeho nabručený projev. „A někdo mu říká: Vždyť jste právě dotočil film, pane režisére. A on na to: Je to moje práce. Je to blázen," říká Chaplinová se smíchem.

Otázky se nemohly netočit i kolem rodinných vazeb Geraldine Chaplinové - slavného otce Charlieho a podobně proslulého dědečka Eugena O´Neilla, světoznámého dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu.

„Hezky se to spojuje. Z jedné strany rodinné větve dědím smysl pro komedii a z té druhé smysl pro drama," říká Chaplinová a dodává, že místo schraňování rodinných alb s fotografiemi sbírá poštovní známky s jejich portréty. „Ve sbírce mám i dva Chapliny z Československa," chlubí se.

Herečka je proslulá tím, že byla vždy pyšná na svůj rodinný původ. Nestalo se jí někdy, že by přece jen raději zatoužila mít anonymní příjmení? „Snad jen jednou, když jsem byla ještě hodně mladá. Měla jsem vztah se ženáčem a vyfotil nás bulvár," vzpomíná Chaplinová.

Přestože má očividně pozitivní přístup k životu, měla tvůrčí období, kdy ve snímcích pod vedením životního partnera Carlose Saury, ztvárňovala před kamerou depresivní a existenciálně laděné role.

Na otázku, jestli se s nimi dokázala ztotožnit, odpovídá: „Pracovali jsme v rámci diktátorského Francova režimu a bojovali jsme proti němu svým uměním. Ty filmy nemohly být veselé, a my jsme věřili, že díky nim můžeme přispět ke změně."

Nejsem totální ignorant

Několik otázek směřovalo ke spolupráci Chaplinové s Pedrem Almodóvarem. „Bezpodmínečně miluju všechno, co kdy udělal," říká herečka.

„Byli jsme sousedé, jednoho dne jsme se potkali u trafiky a on si na mne vzal číslo, že se mi ozve s rolí. Čtyři měsíce jsem potom čekali na zavolání, ale nakonec to přišlo."

Španělský režisér prý není takový excentrik, jak se o něm povídá.

„Jeho mysl letí ohromným tempem dopředu, vstřebává na place všechny detaily, ale stejně rychlým tempem klokotá i jeho srdce. Rozum a cit jsou u něj v rovnováze."

A proč na Almodóvara nikdo z herců nedá dopustit?

„Možná to platí o starších ženách, ale zeptejte se Gaela Garcii Bernala, jak se mu s Pedrem pracovalo," říká Geraldine Chaplinová bez upřesnění.

Na v podstatě povinnou otázku, co si herečka asociuje s Českem a českou kulturou, odpovídá Chaplinová upřímně, že nic moc.

„Hrozně mě ovlivnila československá nová vlna v šedesátých letech, všichni jsme byli v úžasu, co u vás vzniká za novátorské filmy. A mám rámcovou představu o vašich dějinách. Nejsem tedy totální, ale tak z pětadevadesáti procent ignorant," projevuje světoznámá herečka poněkolikáté skutečnost, že se vůbec nebere vážně. 

autor: Jan Gregor | 22. 3. 2013 15:21

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama