Praha - Jiřina Jirásková si vždycky dělala, co uznala za vhodné, a nenechala si do svého života mluvit. Proslula šarmem a bytostným smyslem pro sebeironii, díky čemuž jí nejvíce svědčily úlohy silných nezávislých žen od královen po prostitutky. Po revoluci deset let šéfovala Vinohradskému divadlu a pokoušela se neúspěšnou kandidaturou do Senátu za ODS vstoupit i do politiky.
"Já neznám nudu, nikdy v životě jsem ji nezažila, a to je možná zdroj jisté síly. Mně všechno, co dělám, vlastně baví," řekla v televizním portrétu společnosti Febio Ireně Pavláskové. Jiřina Jirásková zemřela v pondělí 7. ledna po dlouhé nemoci ve věku 81 let. Herečka jejího formátu a osobnostního charismatu tu bude chybět.
Bróďova umírající babička
I když ji posledních pár let sužovaly vážné zdravotní problémy, byla stále herecky činná. Ještě letos ji diváci mohli vidět v komedii Vrásky z lásky Jiřího Stracha, v níž ztvárnila vystrašenou klientku domova důchodců po boku Jiřiny Bohdalové. Před pár dny za tuto roli obdržela nominaci na cenu za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v Cenách české filmové kritiky.
K divadlu se dostala víceméně náhodou, když na radu matky představené na kutnohorském klášterním gymnáziu přešla z kvinty na konzervatoř. Ve třetím ročníku na DAMU si jí všiml profesor Jiří Frejka (jehož politické poměry později dohnaly k sebevraždě) a nabídl chlapecky vypadající mladé herečce záskok v Divadle na Vinohradech. V něm byla od roku 1951 ve stálém angažmá a ve své loajalitě k této pražské scéně nemá mezi svými kolegyněmi konkurenci.
Na počátku šedesátých let se začala prosazovat ve filmu. Průlomem byla větší role ve snímku Karla Brynycha Smyk. Tu postupně následovaly další významné snímky nastupující československé nové vlny: Každý den odvahu Evalda Schorma, adaptace Kunderovy povídky Já, truchlivý Bůh nebo Juráčkův mrazivý Případ pro začínajícího kata.
Největší popularitu jí ale v šedesátých letech zajistili nesmrtelní Světáci, v nichž si poprvé zahrála pod režijním vedením svého dlouhodobého životního partnera Zdeňka Podskalského. I když spolu nikdy nebydleli, tvořili výjimečný pár, který spojoval smysl pro stejný humor a láska k výletům do přírody. "Měli jsme neobyčejně krásný partnerský vztah," svěřila Pavláskové v dokumentu. "Vždycky jsem kolem sebe chtěla mít chytrý kluky, a myslím, že se mi to podařilo," dodala. Kromě Podskalského prožila krátké manželství s hercem Jiřím Pleskotem a vážnou známost měla i s Vlastimilem Brodským. "Bróďa" jí ale, jak často vyprávěla, utekl téměř od oltáře s výmluvou, že mu umírá babička. Ta se pochopitelně dožila ještě mnoha let.
Distanc jako daň za chyby
Díky svým občanským postojům během pražského jara byla Jiřina Jirásková v roce 1969 odstavena od filmové a televizní práce. Na počátku osmdesátých let se objevila v několika menších roličkách, ale neoficiální zákaz prolomil až Karel Kachyňa, jemuž se v roce 1983 podařilo herečku obsadit do role mentorky zdravotních sestřiček ve filmu Sestřičky. Svůj dlouhý profesionální distanc brala velmi pokorně: "Udělala jsem spoustu chybných kroků a ta hubená léta jsem brala jako daň za chyby. A to je v pořádku, člověk má platit dluhy," svěřila se ve výše zmíněném televizním portrétu.
Revoluce ji zastihla v rozpuku sil. Vzala na sebe těžkou manažerskou úlohu ředitelky velké pražské scény a brala role v časově náročných televizních seriálech. Největší popularitu jí zajistila účast v Životu na zámku, prostor pro možná největší hereckou příležitost dostala v televizním filmu Zámek v Čechách, v němž ztvárnila hraběnku, která bojuje po nástupu komunistů s buranskými představiteli nové dělnické moci, která chce šlechtu zlikvidovat.
Do role silné bojovnice proti bezpráví se mohla vcítit i díky tomu, že si nikdy nedělala o světě žádné iluze: "To by mě ani ve snu nenapadlo, že si o mně budeš myslet, že jsem optimistka. Já jsem byla odjakživa pyšná na to, že jsem skeptická, a vždycky se mi to vyplatilo. Málokdy jsem byla zklamaná," říká v dokumentu Pavláskové. "Mám ráda lidi se smyslem pro humor a hrozně ráda se směju, ale na mém skeptickém pohledu na svět se nic nemění."
