Jihlavské filmové experimenty: Oslavy revoluce očima vrtačky, romance s klávesnicí
Barokní žena (č. 7-11)
Režie: Péter Lichter
Jako kdyby si celé dějiny kinematografie daly dostaveníčko na jednom plátně, napadne diváka při sledování snímku Barokní žena maďarského experimentálního režiséra Pétera Richtera.
V jednotlivých černobílých záběrech a divokých vizuálních i významových kolážích plátno zaplňují postavy patřící do různých filmů, žánrů i období. Úryvky videoher či němé filmařiny sdílejí společnou obrazovku, na které režisér vždy komponuje jednolitý prostor, alespoň přibližně věrný pravidlům perspektivy. Do jeho různých plánů zasazuje nečekané hrdiny, kteří se na chvilku stávají aktéry jediného audiovizuálního dobrodružství.
Jednou se dole v rohu povaluje Cary Grant, na kterého by měl nalétávat dvojplošník, tak jako v Hitchcockově filmu Na sever severozápadní linkou, odkud scéna pochází. Ale tady, kde se v jednu chvíli valí krev z hororu Osvícení a hned poté z plátna zírá vyděšený antihrdina Mechanického pomeranče, se slavní filmoví protagonisté dočkávají nových zkušeností - to vše v jednom barokně rozkošatělém díle, labužnicky spásajícím historii.
Právě se děje
Sánchez zvažuje rezignaci. Staví se do role oběti, země je v nejistotě, reaguje tisk
"Republika potřebuje uhlí, ať může dýchat." Od třetího Šikmého kostela se neodtrhnete
Praze 6 vadí Středočeši v autech. Chce řešit kolony, prosazuje rozšíření bus pruhů
Malé týmy chtějí také body. Formule 1 má být štědřejší a ocenit dvanáctku v cíli
