Jestli se bojím, je hloupá otázka, říká Zuzana Piussi

Filip Kršiak
10. 12. 2012 7:55
Rozhovor s režisérkou, které hrozí na Slovensku vězení
Zuzana Piussi
Zuzana Piussi | Foto: ČTK

Rozhovor - Režisérka Zuzana Piussi vyvolala dokumentem Nemoc třetí moci, který pojednává o soudním systému na Slovensku a o nejvyšším předsedovi slovenského soudu Harabinovi, mediální poprask. Čelí nyní trestnímu stíhání za použití skryté kamery a hrozí jí až dva roky vězení.

Ve svých filmech se Zuzana Piussi věnuje dalším kontroverzním tématům, například jinému pohledu na slovenské volby ve snímku Od Fica do Fica. Koliba je zase dokumentární detektivkou o osudu slovenského filmu. Konflikt homosexuality s katolickou vírou na Slovensku ukázala režisérka ve filmu Andělé pláčou.

Zuzana Piussi nepatří mezi autory prvoplánově líbivých filmů. Její dokumenty jsou provokativní, často je točí sama, dokonce i bez přítomnosti kameramana. Filmy jsou pro ni „vnitřním puzením", lidé ji nazývají hrdinkou, ona se však tak necítí. Ze všeho nejvíce se věnuje právě slovenským tématům, protože se vyhýbá „těm univerzálním evropským", která jsou podle ní pod diktátem filmových distributorů a festivalů.

 

Od pondělí 10. do neděle 16. prosince lze filmy Zuzany Piussi vidět zdarma na DAFilms.cz.

 

V několika rozhovorech se vás opakovaně ptali, zda nemáte strach z možných následků vašich filmů. Odpověděla jste, že na to nejste dostatečně inteligentní, abyste je dopředu dokázala odhadnout. Připadá mi to jako zajímavá odpověď, ale nepůsobí úplně upřímně.

Piussi: Takto jsem odpovídala proto, že jsem četla o výzkumu paranoidních lidí a vědci zjistili, že tito pacienti jsou často velmi inteligentní, protože vidí možnosti všeho, co se jim může stát. To je tak hloupá otázka, jestli se bojím, nebo nebojím. Točím něco, co má smysl, nebudu říkat, zda se bojím, nebo nebojím, to mi připadá zbytečné.

Ale ptají se vás na to všude.

Ano, to je pravda. Začala jsem přemýšlet nad tím, že jsem asi méně inteligentní než ti paranoici, když nevidím všechny možné důsledky, a proto mě napadlo, že jsem tak průměrně inteligentní. (smích)

Foto: ČTK

Z vašeho filmu Nemoc třetí moci o slovenském soudnictví se stala spíše bulvární kauza o trestním stíhání. Nezůstává tedy zájem diváků zaměřený pouze na vaši kauzu, nikoliv už na film?

Film může být jakkoliv pravdivý a zapadne, když na něj netlačíte a když nemáte dostatečné finanční prostředky, a to se stalo i tomuto filmu. Když se rozpoutalo další dění kolem soudních tahanic, tak jsem to brala tak, že „no dobře, mám nějaký soud". Ale pak se oživila kauza i můj film. Použila jsem v jedné reportáži, kterou jsem natáčela po publikování svého filmu Nemoc třetí moci, výpověď lékařky, která se starala o jednoho zemřelého soudce. On v podstatě zemřel na následky soudní šikany. Byla to hodně emotivní výpověď o systému soudnictví a o Harabinovi. Já jsem byla pouze pozorovatelkou s kamerou, nebylo možné mě soudně napadnout. Ale celý proslov způsobil, že Harabin se s ní začal soudit o dvě stě tisíc eur za to, že řekla svůj názor. A s televizí také o tu samou částku. Až potom přišlo to trestní oznámení za film Nemoc třetí moci, které podala soudkyně Kožíková za použití skryté kamery, takže ne Harabin, ale Kožíková tentokrát posloužila jako jeho nástroj. Tak se zastrašuje, to je klasický postup na Slovensku. Když má někdo jiný názor nebo něco nepohodlného napíše, musí se připravit na něco podobného. Proto se u nás už moc kriticky nepíše.

Zuzana Piussi v akci
Zuzana Piussi v akci | Foto: DAFilms.cz

Máte pocit, že je výrazný rozdíl mezi českými a slovenskými médii?

U vás se normálně píše, to je hlavní rozdíl. Dává u vás předseda soudu trestní oznámení na novináře? Harabin si například postavil velké podkroví. A když se ho zeptali, odkud na to získal finance, řekl, že ze soudních sporů. Vysoudil z prokuratury sto padesát tisíc eur, to je zvrácené, z prokuratury... Takhle zlé to u vás není. Je dobré být kritický, ale tohle, co máme my, se u vás neděje.

Jak byste pojmenovala dosah svého filmu?

Nejdříve úplně zapadl, asi je ve společnosti alergie na to, co se děje. Já si třeba vůbec nepřipadám jako hrdinka. Lidé mi to sice píšou, ale zdá se mi to divné. Z jednoho pólu jsem přešla zase do druhého. Nechci se stát hrdinkou, necítím se být hrdinkou. Označili mě v rozhlase za aktivistku. To jsem se opravdu zděsila.

To už zavání ideologií.

Nechci mít žádnou ideologii. Myslím, že ideologie je to nejhorší. Takoví lidé napáchají nejvíce zla. A mít nálepku aktivistka nepůsobí dobře. Ale co s tím nadělám, už ji mám. Nikdo se nad tím pořádně nezamýšlí, asi začnu dělat poetické filmy, abych tu nálepku mohla strhnout.

Foto: DAFilms.cz

Práci s kamerou vám hodně lidí vyčítá. Ve vašich filmech se objevují spíš mluvící hlavy. Často točíte sama, proč nepracujete s kameramanem, nebo ještě větším štábem?

Je opravdu znát, když jsem sama nebo když je nás víc. Točím aktuálně s velkým štábem, jsou tam dokonce dvě produkční, máme dvě auta, točíme na velkou kameru. Dá se to zvládnout. Paradoxně točit sama je velmi těžké, dělat současně kameru i režii. Jsem z toho vždycky hrozně vyčerpaná, a vždy když je konec natáčecího dne, nezvládám se ani hýbat. Nemoc třetí moci jsem se rozhodla točit publicisticky, protože jinak by bylo celé řadě souvislostí málo rozumět. A ten film neslouží k tomu, abych exhibovala. Jeden člověk s kamerou dokáže navodit mnohem intimnější atmosféru.

Jak moc je intimní atmosféra podstatná? 

To, co postavy poví, je často opravdu intimní, se štábem by to prostě nešlo. Se soudci to je ještě těžší, protože než vysloví větu, tak ji třikrát obrátí v hlavě. Bojí se soudů, pro ně je neustálé souzení se úplně normální. Oni se rádi soudí i mezi sebou. A zažila jsem mnohokrát, že nedokázali říct ani jednu normální větu a mluvili jen v právnických obratech. Ptala jsem se - nemůžete to říct normálně? A oni odpovídali, „nemůžeme, nechceme být trestně stíhaní". Málokterý z nich se umí normálně vyjádřit.

Zuzana Piussi
Zuzana Piussi | Foto: ČTK

Ale v Nemoci třetí moci dokonce i soudce Harabin působí nezvykle otevřeně.

To je možná proto, že mnou asi někteří lidé až pohrdají. A nepředpokládají, že bych měla na něco vlastní názor. A to se mi stalo i v prvním filmu Výmet - chtěla jsem natočit film o zakuklencích (Útvar rychlého nasazení - pozn. red.). Tak jsem zašla na policejní ředitelství, zeptala jsem se, zda bych mohla dělat film o zakuklencích. A ředitel se mne zeptal - Viděla jste někoho takového naživo? A já jsem řekla, že ne, neviděla. A on zavolal Fera, přišel takový třímetrový chlapík a já mu vysvětlila, že bych s nimi chtěla točit i během zásahů. Evidentně nepředpokládali, že ten film budu točit kriticky, čekali jednoduše portrét, medailonek osobností.

Vyrazit se speciální jednotkou není standardní. Jak se to mohlo povést?

Asi jsem na ně působila jednoduše. Oni si ze mě dělali legraci. V jedné chvíli končili se střeleckým výcvikem a řekli mi, „dej si kalhoty dolu, ať si můžeme očistit zbraně", a já to všechno točila. No, výborný materiál tam vznikal. Je to moje zkouška, překonávám svůj strach. Mohla jsem je poznat a pochopit je. Už se mě i ptali, jak to, že točím i o někom, koho nemám ráda. To je hrozná blbost. Dělám svědectví a to dál předávám.

Foto: DAFilms.cz

Hodně se v souvislosti s vámi míchají pojmy, zmiňuje se novinařina, investigativní žurnalistika a dokumentaristika. Není to ve vaší tvorbě méně podstatné? Nejde o nezávislost a pravdivost?

Když jsem studovala, tak byla publicistika mezi filmaři považovaná za podřadný žánr. Já bych netočila, kdybych neměla potřebu začít o těch věcech mluvit. Radši udělám svůj film než nějaký film, který půjde na evropské festivaly a bude dostávat ceny za to, že je krásný a estetický.

Existuje tedy něco jako diktát filmových festivalů?

Myslím, že ano, a že je to tak i v Karlových Varech. Při prezentaci projektů distributoři nejvíce mluví o tom, jaký by ten film měl být, aby ho koupili. A proto jsou všechny evropské filmy na jedno brdo. Používají totiž stejná „správná" evropská témata.

Foto: Aktuálně.cz

Co je evropské téma?

My si z toho už děláme s kolegy legraci. Podívejme se na malou vesnici v kontextu Evropy. To jsou nejčastější evropská témata. Například podívejme se na Litvu, na nějakého člověka v Litvě, který nějak přemýšlí, a dejme ho do kontextu Evropy či Bruselu. A samozřejmě pak romská a menšinová témata. Myslím, že čistě slovenské věci se vytrácejí.

Film Nemoc třetí moci ve společnosti znovu ožil, kdy skutečně končí podobně společensky odpovědný film?

Ale pro mne je konec, když ten film dokončím. Když film dostříhám, je pro mne konec. Tak je to úplně upřímně.

Takže se vás netýká ta určitá zvláštní, možná nechtěná, povinnost se dál tím filmem a tématem zabývat?

No, soudnictví, to je trochu jiné, tam cítím poslání o tom dál mluvit. A proto se snažím setkávat s novináři a hovořit o tom ze svého pohledu, jaká je u nás justice, protože je potřeba na to upozorňovat neustále. Chci, aby se to změnilo, je potřeba vyvíjet přes média politický tlak na slovenské soudce, aby to začali řešit přímo oni. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 2 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 3 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy