Jeden svět o diktátorech začíná na den úmrtí Stalina

Roman Staněk
5. 3. 2008 11:22
Festival startuje také v Bělorusku. Zakážou ho?
Stalin byl jedním z nejkrutějších vládců v novodobé historii. Spousta diktátorů však stále ještě vládne
Stalin byl jedním z nejkrutějších vládců v novodobé historii. Spousta diktátorů však stále ještě vládne | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pořadatelé festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět si pro zahájení jubilejního desátého ročníku nemohli vybrat symboličtější datum.

Festival, který se letos zaměřuje na diktátory a jejich vládnutí, začíná dnes - tedy přesně 55 let po smrti jednoho z nejkrutějších diktátorů světa, Stalina.

Kromě Prahy bude mít premiéru také v západním Bělorusku, v zemi, které vládne jeden z těch , na jehož praktiky se snaží festival upozornit.

"Otevírat lidskoprávní témata, obzvláště před větším publikem, je v Bělorusku velmi odvážné. Doufáme, že se organizátoři nedostanou do potíží," říká Kateřina Špácová z pořádající organizace Člověk v tísni.

Tip na film:
Foto: Repro archiv umělce
Jak Puškin s Lukašenkem tančí běloruský valčík
Film o umělci, který svérázným způsobem bojuje s diktaturou

Dnes o Kongu i Barmě

V Praze bude ve středu předána cena Homo Homini za přínos v oblasti lidských práv za rok 2007. Letos ji získají tři barmské aktivistky, které se účastnily srpnových a zářijových demonstrací. Cenu si však nemohou převzít, protože se musí skrývat.

Premiérově se také Česku objeví večerní zahajovací film Kongo: Hluboké ticho o znásilněných ženách z válkou zmítané Konžské demokratické republiky.

Projekce filmu, který dostal zvláštní ocenění na americkém festivalu Sundance se zúčastní také sama režisérka Lisa F. Jacksonové.>

Společnost Člověk v tísni se na základě tohoto dokumentu rozhodla věnovat částu 500 000 korun na pomoc těmto znásilněným ženám.>

"Naší spolupracovnici Markétě Kutilové se před několika dny podařilo dostat se do Bunyakiri, vesnice, kde se natáčel film Kongo: hluboké ticho.Potvrdila , že se od doby natáčení ve vesnici nic nezlepšilo," dodává tiskový mluvčí festivalu Filip Šebek.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy