reklama
 
 

Největší rozhovor o Mostu!. Nejde mi o osvětu, seriál lidi nezmění, říká režisér

24. 2. 2019 15:16
Před pondělním posledním dílem svého stále oblíbenější seriálu Most!, který vysílá Česká televize, hovoří režisér Jan Prušinovský o tom, jak projekt vznikl a jak „dostal Romy do prime timeu“. V jednu chvíli dokonce uvažuje, že Zdeněk Godla, představitel Roma Franty, by jednou mohl hrát rytíře či čerta. „A proč ne? Samuel L. Jackson hraje celý život nějaké drogové dealery a americká společnost mu za to dává ceny,“ říká Prušinovský ve velkém rozhovoru.

Aktuálně.cz: Seriál Most! není jen vulgární, ale také klidný a lidský. Měl tyto kvality už ve scénáři Petra Kolečka?

Měl. Nebo alespoň já je v tom textu viděl. Je pravda, že Petr se takovým tónům v psaní docela brání.

Jak funguje vaše spolupráce? Na jednu stranu už jste zavedený tandem, na druhou sami popisujete, že se často neshodnete.

Petr má opravdu dar situačního náboje. Má sílu v situační komice, kterou jsem u nikoho alespoň ve své generaci nezažil. Další jeho předností je, že je praktický, spolupráce nevázne na zbytečnostech. On má psaní naordinované, je jako robot. Takže když se domluvíme na další spolupráci, vím, že bude mít pravidelný průběh. Známe se 12 let, takže je tam též osobní vztah, i když jsme dost rozdílní lidé. I to ale prospívá, každý jsme odjinud, život vidíme jinak, a to je pro komedii dobře.

Často se debatuje, jak jste vyobrazili město Most jako scenáristé. Jak jste ho ale uchopil jako režisér? Hrdinové, nezvykle na televizní tvorbu, ve městě opravdu žijí, potkávají se na ulicích.

Tady je třeba rozdíl mezi mnou a Petrem. Ten vidí věci hodně divadelně. Nebyl jsem u původních verzí scénáře, Petr si to možná chtěl i natočit sám. Ale producent Michal Reitler cítil, že bych u toho měl být. Já jsem poznamenal, že je to seriál o reálném městě, ale scénář působí jako vykroucený sitcom se třemi lokacemi - ulice, dům, hospoda, kde pobíhá zmatený farář s krucifixem v ruce a lidi se legračně kopou do zadku. Tak jsem řekl, a proč to nenatočit v tom městě, když má svoje kouzlo?

Některé lidi z České televize to myslím překvapilo. Vedoucí produkce řekl, že měl celou dobu za to, že je jedno, jestli se to bude točit v Mostě, nebo v ateliéru na Kavčích horách, ale teď, když jsme konečně v Mostě, chápe, proč to chci točit tady. Chtěl jsem to město pojmout jako organismus, který žije. V tomhle jde Most! třeba trochu dál než Okresní přebor, který pořád kopíruje tu sitkomovou strukturu: trénink, porada, trénink, zápas. Poprosil jsem televizi o více velkorysosti. Vydupal jsem si více času, ne nějak přehnaně, ale zhruba o 20 procent více než u Trpaslíka nebo Čtvrté hvězdy, a to už je třeba při práci s kamerou v reálných lokacích znát.

Tip na víkend? Návštěva Chomutova! 🏭🆚🏥 A nebo si můžete pustit celý třetí díl v iVysílání. Jen se předtím nezapomeňte rozhlédnout. → http://bit.ly/2RRouze

Zveřejnil(a) Most! dne NaN. undefined NaN

V rámci českých komediálních seriálů to tedy byla nadstandardní doba natáčení?

Ano. Bylo to ale dané už základním rozhodnutím, že do Mostu pojedeme a zůstaneme tam. A že to město opravdu obrazově vytěžíme. Když už je tam třeba autodrom, pojďme ho využít. V tom mi lidé z České televize hodně pomohli, vyjednat natáčení na mistrovství Evropy trucků není jednoduchá věc a povedlo se. Cením si toho o to více, že se tak stalo u něčeho, co je neambiciózní komedie. Nebo to tak bylo bráno.

Ohlas je obrovský. Čekali jste takovou odezvu?

Vůbec. Říkal jsem, že děláme minoritní seriál pro pár fanoušků na ČT2. Protože obecné znaky té série takové jsou. Romové, transgender, malé město, na papíře se nejevilo, že by to mělo mít nějaký mimořádný komerční potenciál nebo divácký ohlas.

Přitom Most! takřka okamžitě zlidověl. Sledují ho lidé z různých sociálních vrstev, hádají se o něm Romové s Romy i levičáci s levičáky. Jak ty reakce vnímáte?

Všímám si toho. I mě překvapuje, co vše v tom lidé vidí. Je to osvěžující. Ale prvotní ambice určitě nebyla: pojďme udělat seriál, u kterého se celý národ pohádá. Nebo semkne.

Ale stalo se. Jako by ve vás lidé viděli skoro sociology, kteří mají recept, jak vylepšit situaci Romů či život v Mostě. Neštve vás to?

Odpovídat na podobné otázky není sranda. Neexistují jednoduché odpovědi, které po nás každý chce. My jsme jen odvyprávěli nějaký příběh v nějakém městě. Většina lidí si myslí, že příběh rovná se nějaká rada do života. Příběhem se lze ale také ptát.

Bylo samotné natáčení pro vás v něčem nové? Třeba kvůli práci s romskými neherci?

Ne. Výjimečné bylo to, že spojuji dohromady různé věci, které mi kdy nějak šly. A že je zkusím dostat do jednoho tvaru. Kobry a užovky, kde se nefetuje, lidé tam občas sedí v hospodě a melou nesmysly, jako v Okresním přeboru. Most! zužitkovává postupy, které jsem dosud praktikoval odděleně. Seriály Čtvrtá hvězda nebo Trpaslík vypadají vizuálně dost jinak než film Kobry a užovky, nebo věci, které jsem dělal do série Nevinné lži. V Mostu! se tohle všechno spojilo. Což nejde udělat neorganicky. Ale scénář, který přinesl Petr, k tomu prostě vybízel.

Jsou věci, které mají obrovský ohlas v době uvedení a po deseti letech člověk zjistí, že to jsou blbosti. Což se může stát i Mostu!.

Minimálně tři z romských herců - Klaudii Dudovou, Zdeňka Godlu a Julia Oračka - už pro kameru ve svých filmech jako Cesta ven objevil režisér Petr Václav. Jak probíhal casting těch ostatních?

Jsou tam dvě skupiny. Jedna je široká rodina Zdeňka Godly, který udělal veliký casting u sebe doma, kdy jsem se seznámil s celou jeho rodinou a vybíral z nich. To jsou lidé z Chomutova a okolí. A pak samozřejmě Chanov, kde byl zase určující Peter Bažo, který tam žije. Ten pomáhal s místními lidmi. Ty dvě skupiny se pak promíchaly.

Franta či Žaneta v seriálu nehrají "Romy", ale normální lidi, s nimiž lze jít třeba na pivo či na rande. Může seriál pomoci k tomu, že budou Romové více akceptováni většinovou společností?

Pro mě samozřejmě nějaká ambice byla dostat Romy do prime timeu. To je přece fajn, žije tu spousta Romů. Mají nějaká křestní jména, a dokonce je i každý jiný! Romové opravdu trpí obrovskou generalizací. Jestli díky Mostu! budou Romové více akceptováni většinou, to fakt netuším.

„Jeden otec je víc než sto učitelů.“ — George Herbert (1593-1633) 🎓 Luďanova lekce z Vysoká škola života v ukázce z druhého dílu Mostu! Už dnes večer v 21:05 na ČT1 a v iVysílání → bit.ly/2CbW34o

Zveřejnil(a) Most! dne NaN. undefined NaN

Poslední díl se bude opět vysílat v restauraci Severka, kde se děj odehrává. Prý i za účasti tvůrců. Chystáte se tam?

Uvažuji nad tím. Jestli mi to časově vyjde, rád bych jel. Byl jsem v Mostu naposledy před 14 dny předávat peníze, které jsme vybrali na předpremiérových projekcích minulý rok. Ale myslím si, že tam bude poněkud živo, a já se takovým živým akcím obecně vyhýbám. Rád bych všechny viděl, ale nejsem dost sociálně zdatný, abych takové situace ustál. Už jsem jich pár zažil okolo Okresního přeboru a připadal jsem si tak trochu jako na koncertě Kelly Family.

Vnímáte to haló, která kolem Mostu! vzniklo, jinak, než když se vysílala vaše předchozí díla?

Myslím, že je na vyhodnocování ještě brzy. Chápu, proč ten ohlas napříč společností je takový, v seriálu se objevila témata, která se normálně neobjevují. A když už, tak někde v internetových diskusích, kde si lidé jen nadávají. A když ta témata někdo vynese, snaží si z nich dělat legraci a nějak je pojmout, zaujme to. Pro mě je důležité, aby seriál měl životnost, aby to neskončilo u premiéry v televizi. Aby se na něj člověk mohl podívat za deset let a mělo to pro něj třeba úplně jinou hodnotu. Jsou věci, které mají obrovský ohlas v době uvedení, a po deseti letech člověk zjistí, že to jsou blbosti. Což se může stát i Mostu!.

Nicméně ta okamžitost, s níž veškeré průpovídky zdomácněly, je takřka bezprecedentní.

Musím se přiznat, že mě to děsí. Zažil jsem popularitu kolem Okresního přeboru, ale ten nárůst byl přirozenější, nabalovalo se to postupně. Populární seriál se z něj stal až u reprízy.

Máte zpětnou vazbu od televize, co se týče sledovanosti? 1,7 milionu diváků u posledního dílu je působivé číslo.

Je to náš první seriál, u kterého sledovanost roste. Většinou vždy klesala. Lidé jsou zvědaví, ale pak odpadají, protože je to nebaví. Nebo je to mine a najdou si to až u druhého uvedení. U Trpaslíka jsem zaznamenal mnohem pozitivnější reakce až u reprízy. Tady je fascinující, že roste sledovanost díl od dílu a ten poslední už vidělo víc lidí než zprávy na Nově.

Sledujete diskuse? Dotýká se vás třeba, když vás lidé hanlivě označují za dalšího Zdeňka Trošku?

Člověk si zvykne a Zdeněk Troška mě fakt neuráží. Pohybuji se v té profesi deset let, už mě jen tak něco nepřekvapí. Spíš když seriál mine někoho, kdo by podle mě na něj mohl být naladěný. Nebo to zase adoruje někdo s příšerným vkusem. Ale vůbec to nehodnotím. Jsem rád za každého nadšeného diváka a vlastně i za toho naštvaného. Mám čisté svědomí v tom, že k diváckosti nejdu nějakou kalkulací. U mě je to vedlejší efekt. Nevím, proč tomu tak je.

Nikdy jste si - třeba u některých reakcí ze strany menšin, ať už Romů, či lidí z transgender komunity - zpětně neřekli, tohle jsme možná mohli udělat jinak?

Vůbec ne. Řeknu to takhle. Často se ozývají instituce, Romea nebo Trans*parent, které na věc mají institucionální pohled. Trans lidem se nemá nadávat, nehovořit s nimi v rodu, který jim nepřísluší, Romové nejsou cikáni a podobně. Ale pak je nějaká skutečnost, která se děje a která je hodna legrace, protože legrace je hodno cokoli. Ve chvíli, kdybych předem bral na zřetel podobný institucionální pohled, už jím budu ovlivněn. Proto jsem scénář nekomunikoval s žádnými organizacemi, abych nebyl naočkovaný.

Že by vás to svazovalo, vedlo k autocenzuře?

No jasně. Já jejich občanské postoje plně chápu a přijdou mi správné. Na druhou stranu mně nejde o nějakou osvětu. Já se snažím zachytit, jak smýšlí hospoda nebo ulice. Mnozí lidé v Mostě nevědí, co je to trans, transka, transsexuál, transvestita, vše hází do jednoho pytle. Jejich pohled na Romy ovlivňuje životní zkušenost, která mnohdy prostě není úplně dobrá. Zajímala by mě situace, kdyby se třeba do Stovek přestěhoval nějaký mladý pražský salonní aktivista, co by se z něj stalo za rok za dva. I přes značné komediální zkreslení jsem se snažil pojímat ty situace v kontextu. A ten seriál vypráví z úhlu pohledu lidí, ne institucí. Nemůžeme skrze komedii naučit lidi, aby se vyjadřovali jinak. To nejde. To si musí uvědomit sami. Seriál je nenavádí k jednomu ani druhému. Musí si vybrat sami.

Tak schválně, jaký dobrý skutek byste udělali pro Most? Ve Snědé tísni už nad tím usilovně přemýšlíme. 💉💱 💰 Pusťte si ukázku z 6. dílu, na který se můžete těšit už dnes večer ve 21:00 na ČT1 a v iVysílání! → http://bit.ly/2HZWJ31

Zveřejnil(a) Most! dne NaN. undefined NaN

Často jako by námitky nezohledňovaly základní předpoklad veškeré umělecké tvorby, že hledisko postav nemusí a dost často není stejné jako hledisko tvůrců.

To je základní problém. Jeden příklad. V seriálu je použito spoustu hudby a já 90 procent té muziky v běžném životě neposlouchám. A pak slyším od fanoušků, to je skvěle vybraná muzika, ten musí mít skvělý vkus. Ne, takový vkus nemám. Vybírám hudbu, která odpovídá místu, situaci, náladě a figurám. Ne mně osobně. Doma bych si Sexy and I Know It nepustil. Ale do dané situace se to parádně hodilo.

Jedna námitka se objevuje u mnoha lidí, kterým se jinak seriál líbí. Že Dášu, která dříve byla mužem, nehraje skutečná trans žena. Vy jste přitom měli snahu ji najít, ale nevyšlo to, hraje ji Erika Stárková. Vnímali jste to jako handicap?

V procesu castingu jsem byl tak dlouho, že ve chvíli, kdy má člověk sraz s trans ženou, baví se s ní a poté přijde za Erikou Starkovou, nevidí fyzický rozdíl. A dneska, kdy ze seriálu a z herců šílí celá republika, si říkám, zaplať pánbůh, že to dopadlo takhle. Protože křehkost trans lidí je velká. Těžko říci, jak by takovou popularitu ustála nějaká trans žena, kdyby tam nakonec hrála.

Dáša je svou identitou ženská, a tak ji hrála ženská. Z mého pohledu jsem řešil pouze jednu praktickou věc, že Erika má vysoký hlas, takže jsem se rozhodl ji předabovat Janem Cinou. Každý tvůrce se snaží vytvořit figuru, používá nějaké prostředky a vždycky je to iluze. Jakýkoli film, i když je to sociální drama artového typu na festivalu Berlinale, je jen iluze, ne realita. A prostředků, jak této iluze docílit, existují mraky, i když mně zrovna ten nejpřirozenější prostředek chyběl - trans žena, která by toho byla schopná. V tomto se prostě nemůžeme srovnávat například s USA v šíři výběru.

Hlavní hrdina Luděk podle jeho představitele Martina Hofmanna ve scénáři nebyl takový "buldozer". Přitom seriál na Luďanově razanci dost stojí. Jak se ta postava proměnila?

Dám příklad. U stolu v hospodě se etabluje organizace Snědá tíseň. Luděk původně seděl u stolu a zoufal si: "Ježišmarjá, co jsme to tam v tom Chanově navykládali, kluci pomoc!" A tak Čočkina napadne udělat Facebook. Já jsem chtěl, aby byl Luděk aktivní a sebejistý. Takže v mé verzi je to on sám, kdo namachrovaně iniciuje vznik facebookové stránky a až zpětně mu dojde, čeho se vlastně dopustil.

Luděk často rameny vytváří sám sobě bariéry, což byl princip, který jsem chtěl v sérii mít jako dominantní. Scenárista Petr Kolečko ho držel v prvních dvou dílech, ale pak najednou jako by Luďka chtěl polidšťovat. A bylo to špatně. Najednou se schovával, byl neakční, což pro hlavní figuru v komedii není zrovna oukej.

Chtěl jsem udržet toho ramenatého týpka, co sám sobě vytváří problémy. Z Petrovy strany tam byla obava, aby se neprolínaly postavy Edy a Luďka, že by měly podobně machistickou dominanci. Já se toho nebál, protože Edovo téma spočívá v úplně jiných věcech.

Edu brzy polidští vpád romantiky, ale Luděk až do konce zůstává zabetonovaný, až v závěrečném dílu má záchvěvy sebereflexe. Je to jedno ze sdělení seriálu, že i v nejzatvrdlejším chlápkovi se něco může pohnout?

Snažím se v jakémkoli člověku vidět pozitivní i negativní stránky. Dobré stránky navíc mohou někdy působit negativně a naopak. Někdo je hodný, ale pak se dostane do situace, kterou svou mírumilovností a nerozhodností zhorší. A někteří lidé jsou hovada, ale pak se dostanou do situace, kdy to "hovadství" má svůj smysl.

Tohle mě baví. Dostávat lidi do situací, kdy se jejich špatná stránka ukáže být dobrou. A obráceně. Což je ostatně jeden ze základních komediálních principů. Komedii to dává plastičnost. Že postava není jen hovado, ale také posera. Ty situace se musí citlivě stavět. A v Mostu! tohle bylo dobře napsané už od Petra. Zasekli jsme se jen na Luďkovi. Když člověk něco píše sám, často se mu stává, že všechno funguje, jen hlavní protagonista ne, mám to ve svých scénářích stejně.

Lopy, nejlepší na medu… 🐕🍯🍖 Kulinářská ukázka z 5. dílu seriálu Most! Už dnes večer v 21:05 na ČT1 a v iVysílání! → http://bit.ly/2REHGQA

Zveřejnil(a) Most! dne NaN. undefined NaN

Je i tohle důvod, proč raději pracujete v tandemu?

Minimálně u komedie se to vyplácí. Člověk má pocit, že má skvělý vtip, ale on je jen nahozený. Kolega, pokud vašemu humoru rozumí, ho dovede dotáhnout. U mě a Petra to platí oboustranně. Respektuji Petrův smysl pro humor, ačkoli mi někdy přijde prvoplánový. Vím ale, že tam mohu dostat druhý plán, protože i když Petr cílí většinou na ten první, je to aspoň šleha, která stojí za další úvahu. Stejně tak jemu zase některé mé vtipy připadají příliš jemné, tak je zhustí. A vznikne nějaký balanc.

Někdy se ozývá, že komediální seriál na sociální témata už se v zahraničí takhle nedělá. Sám jste přitom poznamenal, že podobné zahraniční seriály znáte. Můžete být konkrétní?

Už to není novinka, ale sledoval jsem seriál Shameless na BBC, který měl v Anglii před deseti lety obrovský ohlas. Což tak bývá, že nás v Čechách zhruba po těch deseti letech napadne, že je něco podobného možné. I ve společnosti, nejen v umění. Shameless vypráví o bílé spodině v Manchesteru, otec alkoholik na podpoře, děti vyrůstaly na ulici a nevěděly, co se sebou. Ten seriál byl hodně drzý a zábavný. Takže když Petr přinesl první díly Mostu!, říkal jsem si: "Jé, to je takový český Shameless!"

Nemůžeme skrze komedii naučit lidi, aby se vyjadřovali jinak. To nejde. To si musí uvědomit sami. Seriál je nenavádí.

Co vás fascinuje na maloměstech a vesnicích? Odehrávají se tam snad všechny vaše projekty.

To je, jako kdybyste se zeptal Woodyho Allena, proč točí v New Yorku. Nejspíš by měl stejnou odpověď: Nevím.

Nyní dokončujete internetový seriál z prostředí reklamní agentury, který se předpokládám odehrává v Praze či jiném velkém městě. Přitom jste scenáristovi Jaroslavu Žváčkovi, s nímž jste spolupracovali už na Kobrách a užovkách, sám dal impulz, zda by ho nenapsal.

To je Jardův svět. Jarda mi o něm vypráví, bavíme se o něm, a ten impulz ode mě byl pouze, že to zní dobře, proč o tom něco nenapíše.

A jak se vám v tom světě pohybuje?

Režijně je to velmi levný sitcom, nelze očekávat ponor do komplexního světa, jde o situace. Pro mě jsou internetové seriály právě cvičením v situacích, nikoli snahou pojmenovat nějaké místo, to nejde.

Chystáte nějaký film, kde byste mohl naopak se zkoumáním míst zase pracovat?

Chystám, začínám natáčet v srpnu, ale víc k tomu zatím neřeknu.

Není to ten námět o chlapcích, co se chtějí vypravit Evropou za závody Formule 1?

Ne, to je běh na dlouhou trať. Ten scénář mi leží na stole, průběžně se k němu vracím, když mám chuť, a s producentem Ondřejem Zimou se ho snažíme zafinancovat. Ale bude to projekt za spoustu peněz a přitom tendenční kámošská komedie, žádný art film, takže je těžké na to sehnat peníze, hlavně v zahraničí. Podle mě je to obecně obrovský problém. Nejde jen o tento můj projekt, ale celkově mám pocit, že se buď obrovsky plýtvá na velkofilmech o létajících mužích v barevných pláštících, nebo na zadumaných intelektuálních filmech, které hlásají, že změní svět. A nejhorší je, že cílovky obou táborů se pak nemají na čem potkat.

Vraťme se ještě k obsazení Mostu!. Klaudia Dudová a Zdeněk Godla už nejsou neherci, mají za sebou ceny a účast na velkých zahraničních festivalech s filmy Petra Václava. Byl rozdíl pracovat s nimi a s ostatními romskými neherci?

Petr Václav pracuje trochu jinou metodou. U něj se Zdeněk ani Klaudia nemuseli příliš učit scénář, měli volnost, točili celovečerní film, kdy je vše pomalejší, je více času. Televizní seriál je něco jiného. Takže když měl Zdeněk celostránkový text a scénu, kterou musel táhnout, samozřejmě se nějaké limity projevovaly. Bylo zajímavé sledovat, jak se s tím v procesu čtyřiceti padesáti natáčecích dní pere, jak získává jistotu, jak je učenlivý. Možná bych ho před natáčením Mostu! bral stále jako neherce, ale po natáčení už bych ho přiřadil do kolonky herec. Když si někdo projde takovým zápřahem jako on. Minimálně u něj se zkušenost s natáčením projevila. Klaudia či Julek Oračko mají přece jen menší role, ale talentovaní jsou stejně jako Zdeněk.

Mohl by se právě on prosadit jako zavedený herec? Na obrazovkách se nyní objevil také v jedné epizodě seriálu Rapl, který se vysílá těsně před Mostem!.

My jsme včera jeli s manželkou autem a povídali si o Zdeňkovi. A o tom, jak jsem potkal Jaroslava Plesla, s kterým jsme natočili pohádku. A jemu se ta pohádka strašně líbí, vždycky když se potkáme, o ní mluví. A teď říkal: "Ten Godla by se do té naší pohádky hodil." A já jsem si uvědomil, že i tohle je vlastně cesta. Neříkám, že by měl hrát zrovna čerta.

To by možná nebylo šťastné…

Ale proč ne, naopak! Už slyším Zdeňka, jak vtipkuje: "Aspoň mě nebudete muset barvit načerno a ušetříte na maskérce." A vlastně možná i proto si říkám, vždyť je to jedno. Nebo může hrát jinou pohádkovou bytost. Má nějakou osobitost bez ohledu na to, že je Rom, stejně jako Peter Bažo je osobitý, mohl by také hrát dál. Na prince už je Zdeněk asi starý, ale nějaký jeho pomocník? Proč by nemohl hrát loupežníka, rytíře z cizí země, chce to jen použít fantazii, film není realita.

Rozumím té perspektivě, ale třeba ve vašem rozhovoru pro server Romea přišlo na otázku, zda by Romové neměli hrát taky doktory nebo nějaké "běžné" role. Je úplně neproblematické obsadit Roma jako loupežníka?

A kdyby tu pohádku režíroval třeba romský režisér, tak by to vadilo, že by hrál loupežníka? Jasně, teď máme Zdeňka, ale jeden šikovný herec s tím nic neudělá. Ale to by teprve byla pro českou kinematografii vzpruha, kdyby vypěstovala romského režiséra! To by byly šlehy! Nějaký český Tony Gatliff nebo Spike Lee z Bíliny! Beru všema deseti takový film! Proč by nemohl hrát Zdeněk zlého drsňáka? Proč máme stále potřebu cpát do umění nějakou ideologii a rasy, to je nesmysl - kvůli tomu, že je tu nějaká barevná konotace? Přijde mi, že čím víc nad tím budeme přemýšlet, tím víc se budeme cyklit.

Je fakt, že ve filmu Skokan hrál Zdeněk Godla také pěkně protřelého chlapíka…

Zdeněk rád hraje i drogové dealery, pro něho je to role. Jasně, chápu to, v Chomutově pracuje romský holič, je tam romský optik, spousta Romů nekope jen lopatou. Ale proč by nemohl hrát zloděje a dealery? Záleží na tom, jaká ta figura je. Samuel L. Jackson hraje celý život nějaké drogové dealery a americká společnost mu za to dává ceny.

Amerika se ale přece jen od dob otrokářství posunula a černoši hrají nejen dealery, ale také lékaře či prezidenty. V České republice stále mnoho lidí do běžného denního styku s Romy nepřichází. Možná i proto ten požadavek, aby dostávali "normální" role.

Američané ale také už měli černošského prezidenta. Vůbec bych se nepouštěl do nějakého srovnávání. Nejde to z hlediska demografie, historie… Já popsal Most, kde lidé vedle sebe nějak žijí.

Možná spíš vedle sebe než spolu?

I spolu. Pracují spolu, vídal jsem tam smíšené páry. Samozřejmě je tam averze, ale vzniká podle mě spíše z lidského soužití než kvůli barvě kůže.

Třeba to seriál pomůže změnit.

Změnit to musí lidi sami, ne seriál.

Přesto možná seriál, který milionu a půl diváků některé věci servíruje nenápadně a pomocí chlapáckého humoru, může mít jiný zásah než články na serverech neziskových organizací, které pro lidi se sklony ke xenofobii často automaticky představují nepřítele.

Most! není vyprávěný skrze nějakou ideologickou myšlenku. Ten příběh je čistě lidský, nenahlížíme ho pomocí politicko-sociálních škatulek. To jsou lidé z masa a kostí a my si z nich můžeme dělat srandu, můžeme se s nimi opít, můžeme s nimi soucítit. A v jednom příběhu dvakrát to i dvakrát takhle. Život je strašně barevný. Nelze ho zleva zprava ohraničovat nějakými ideovými klecemi, dnes tak populárními. Je to nesmysl.

Rozhovor DVtv se Zdeňkem Godlou ze seriálu Most!

Ne všem Romům se seriál líbí, napsali mi, že jsem se zaprodal kvůli penězům, celej Chomutov mi ale říká, že jsem úžasnej, líčí herec Zdeněk Godla. | Video: Martin Veselovský |  19:57

autor: Tomáš Stejskal | 24. 2. 2019 15:16

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama