Jak vypadal svět před 100 lety. Kahn poslal kameramany do všech končin

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
1. 11. 2020 17:41
Na západním předměstí Paříže v roce 1893 začala vznikat neobyčejná zahrada. Postupně se rozrostla na plochu čtyř hektarů. Vášnivý zahradník Albert Kahn zde vybudoval nejen anglickou či evropskou, ale také japonskou zahradu s autentickou vesnicí. Domy dovezl přímo z Japonska, kde je rozložil a doma ve Francii opět poskládal.

Ambice francouzského bankéře, milionáře a filantropa ale zahradou neskončily. Roku 1909 se rozhodl zaarchivovat celý svět. Pomocí nového média: barevné fotografie.

O rok později najmul první fotografy a ti následujících 20 let putovali po světě s prvními aparáty schopnými zachytit takzvané autochromní fotografie. A také s filmovými kamerami. Kahnův velkolepý projekt nazvaný Archivy planety letos představuje Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.

Muži operující s novými filmovými i fotografickými přístroji vynálezců kinematografie, bratří Lumièrů, byli různorodou směsicí. Jako první "dokumentátor" se připojil zručný Auguste Léon schopný pořizovat jak černobílé snímky, tak prostorové stereoskopie i barevné autochromy. Vedle profesionálních fotografů tu však byl voják se srdcem dobrodruha Stéphane Passet, který při práci pro Kahna procestoval mongolské stepi i různé oblasti Indie.

Kahnovi fotografové a kameramani zdolali 50 zemí a shromáždili okolo 72 tisíc fotografií, 4000 stereoskopií a 183 tisíc metrů filmového pásu. Zdokumentovali tak svět předtím, než ho zničila první světová válka, zachytili exotické končiny v době, kdy neznámo začínalo kousek za hranicemi Paříže.

Už první cesty do francouzských regionů ukazovaly, jak se zvyky i jazyk mění každých pár desítek kilometrů. Na fotografiích a filmech, dnes postupně digitalizovaných, se tak otiskoval pestrý svět, jejž tehdejší nacionalističtí politici chtěli zrušit a místo něj propagovat jednotnou národní kulturu.

Kahnův projekt archivoval planetu v době, kdy za novou kulturou nebylo třeba jet do Beninu. Stačila Bretaň. "Francie byla koláží jazyků, kultur, rozdílných náboženských praktik," říká historik Jay Winter z Yaleovy univerzity, autor knihy Sny o míru a svobodě: Utopické okamžiky 20. století, jež se také zabývá Kahnovým projektem. Ale jak Winter dodává, Francie té doby byla také zemí s nejmenší porodností v Evropě. Kahnovy fotografie tak často ukazovaly rurální krajinu, kde chyběli lidé.

Albert Kahn přijel do francouzské metropole jako židovský chlapec z obchodnické rodiny a začal pracovat u banky coby poslíček. Protože to ale uměl s čísly, vypracoval se, zbohatnul a začal se věnovat bohulibým aktivitám - vedle Archivu planety zakládal a financoval výbory či cestovní stipendia. Až do počátku hospodářské krize v roce 1929, která ho dovedla k bankrotu a zastavila jeho sen o archivu obsahujícím celý svět.

Do té doby do svého bouloňského sídla a zahrady zval elity ze všech končin a vysvětloval jim dokumentární význam nasbíraného materiálu.

Podle Kahnova přítele, filozofa Henriho Bergsona, šlo "o přední muže všech zemí, především ty, kteří živili sny o lepší a lépe organizované společnosti". Krásy své zahrady i archivů z druhého konce světa jim ukazoval s jediným cílem: prohloubit porozumění mezi odlišnými kulturami.

Jihlavský festival letos představuje pásmo filmů, které Kahnovi spolupracovníci natočili v letech 1913 a 1927. V jednom z nich, z června 1920, se usazují tribuny diváků za přihlížení prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na stadion vstupuje 12 tisíc sokolů.

V jiném, o rok starším snímku záběry pořízené ze vzducholodě ukazují bývalá bojiště severní Francie a Belgie, krajinu zdevastovanou válkou. Další obrázky natočené ze vzducholodi představují sídlo Alberta Kahna či tržiště ve čtvrti Notre-Dame.

Jindy naopak kamera zblízka hledí na muniční dělnice, které vyrábějí granáty. Je to pelmel výjevů: od nevěstinců v libanonském Bejrútu přes palác marockého sultána po indická panoramata, kde krávy beztrestně přežvykují karafiáty obětované bohu Šivovi.

Kilometry filmových pásů Alberta Kahna představují kinematografii v prapůvodní podobě. Nestříhaný, nezpracovaný materiál je syrovou dokumentaristickou matérií. Jednotlivé krátké filmy nenaplňují nic víc než prvotní schopnost filmového média: zachytit skutečnost. Ale projekt archivu jako celek měl cíle mnohem větší. Albert Kahn chtěl svět nikoli jen archivovat, ale také změnit.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Chovateli v Ostravě utekl krokodýl, po nebezpečném zvířeti pátrá policie

Policisté v Ostravě intenzivně hledají zhruba metrové mládě krokodýla, které uteklo chovateli ze zahrady v Závodní ulici. Upozornili, že krokodýl může být nebezpečný. Je mrštný a je schopen ulovit menší psy či kočky. Sdělila policejní mluvčí Eva Michalíková.

Policie se o útěku zvířete dozvěděla dnes před 12:00, ze zahrady krokodýl utekl zřejmě v sobotu odpoledne. Jde o druh krokodýl čelnatý (Osteolaemus tetraspis).

"Vzhledem k tomu, že zvíře je už dva dny bez potravy, může být pro veřejnost nebezpečné. Dle konzultace s odborníkem by mohl začít vyhledávat vodní toky, případně se uschovat v listnatém terénu, kde je stín," uvedla Michalíková. Po krokodýlovi podle ní pátrají policisté speciální pořádkové jednotky s policisty z obvodního oddělení.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Počet obětí po záplavách a sesuvech půdy v Indii vystoupil na 160

V Indii v pondělí začaly masivní odklízecí práce po monzunovém dešti, který převážně na západě země vyvolal záplavy a sesuvy půdy. Ty podle agentury AFP nepřežilo více než 159 lidí. Údaje o obětech ale nejsou jednotné - místní úřady, na které se odvolává agentura Reuters, uvádějí přes 160 mrtvých.

V nejvíce zasažených státech Maháráštra, Góa, Telangana a Karnátaka muselo být evakuováno přes 250 000 lidí.

Vláda státu Maháráštra oznámila, že záplavy nepřežilo nejméně 149 lidí, dalších 64 se stále pohřešuje. Podle představitelů tohoto západoindického státu je nepravděpodobné, že jsou stále naživu, protože jsou v troskách uvězněni déle než tři dny. Záchranáři se nemohli rychle dostat k nejvíce zasaženým vesnicím, rozvodněné řeky a sesuvy půdy odřízly příjezdové cesty. Ve vesnici Talije, která leží asi 180 kilometrů od Bombaje, byla pozastavena pátrací akce po 17 nezvěstných.

Zdroj: ČTK
Další zprávy