Jak vypadá znásilnění. Seriál otevírá důležité téma, osvětu však umí líp než drama

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
3. 10. 2022 17:15
Tereza dokončuje školu, chystá se napsat knihu a zdánlivě ji nic netrápí. Až na jednu vzpomínku starou pět let. Tehdy ji někdo znásilnil. Nebyl to žádný "úchyl" z temné uličky, stalo se to – jako drtivá většina znásilnění – mezi dvěma lidmi, kteří se dobře znali. A kteří si to pamatují úplně odlišně. Na těžké téma hledí bez předsudků nový český seriál Pět let.
Alžběta Malá jako Tereza a Samuel Toman coby David.
Alžběta Malá jako Tereza a Samuel Toman coby David. | Foto: Pavla Černá
Kateřina Císařová coby Lucie a Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Pavla Černá
Petr Uhlík v roli Lukáše a Eva Petrová jako Pavlína. | Foto: Pavla Černá
Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Pavla Černá
Dana Marková jako Róza. | Foto: Eva Koňaříková
Kateřina Císařová coby Lucie a Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková
Samuel Toman jako David, Eva Petrová coby Pavlína a Petr Uhlík v roli Lukáše. | Foto: Pavla Černá
Samuel Toman coby David, Pavel Řezníček jako Davidův otec a Alžběta Malá v roli Terezy. | Foto: Eva Koňaříková
Samuel Toman jako David. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza a Vanda Hybnerová coby Davidova matka. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza a Dana Marková coby Róza. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková
Alžběta Malá jako Tereza a Samuel Toman coby David. | Foto: Pavla Černá
Alžběta Malá jako Tereza a Samuel Toman coby David. | Foto: Pavla Černá
Samuel Toman jako David. | Foto: Pavla Černá
Vanda Hybnerová jako Davidova matka. | Foto: Pavla Černá
Samuel Toman coby David a Pavel Řezníček jako Davidův otec. | Foto: Pavla Černá
Dana Marková jako Róza a Alžběta Malá coby Tereza. | Foto: Eva Koňaříková

Na brněnském festivalu televizní tvorby Serial Killer letos v kategorii nejlepších webseriálů střední a východní Evropy opět zvítězil tuzemský projekt. A Česká televize jej hned po premiéře a tomto úspěchu zpřístupnila ve webovém iVysílání. Série Pět let scenáristky Sáry Zeithammerové a režiséra Damiána Vondráška představuje další signál, že internetová hraná tvorba je u nás na vzestupu.

S úspěšnými projekty Semestr a #Martyisdead nejprve přišly soukromé internetové televize, "Marty" dokonce získal prestižní mezinárodní cenu Emmy. A brzy se přidala Česká televize s projekty cílícími na mladé, navazujícími na světové trendy.

Novinka Pět let se pouští do těžké látky. Chce bourat stereotypy, nevyprávět příběh o zlém násilníkovi a jeho bezmocné oběti, ukazovat, co vše znásilnění může znamenat, a nestavět se ani na jednu stranu.

Režisér Damián Vondrášek už svými studentskými snímky z FAMU jako Vězení či Hranice ukázal, že umí pojednávat o současných problémech aktuální filmovou řečí. V prvním případě civilně a po vzoru rumunské nové vlny, v tom druhém s příchutí thrilleru. Teď poprvé natočil něco, co sám nenapsal. Navíc desetidílný seriál s celovečerní stopáží.

Jakkoli Vondrášek opět prokazuje cit pro vedení herců a civilní tóny, jakkoli scénář na problematiku hledí z mnoha perspektiv, tentokrát tvůrci uvízli ve snaze říci o tématu co nejvíce.

Tereza se kdysi se spolužákem Davidem dobře bavila na maturitním večírku, užívala si s ním v klubu, ráda šla k němu domů. Ale tam se situace - i kvůli přemíře alkoholu - zkomplikovala. A došlo k aktu, na který David prakticky zapomněl. Jenže Tereza si odnesla traumatickou vzpomínku. Až po dlouhé době sbírá odvahu se s ní vyrovnat. Náhodné setkání po pěti letech ji přiměje, aby Davida konfrontovala s tím, kterak to tehdy cítila.

Seriál Pět let měl premiéru na festivalu Serial Killer. K vidění je v iVysílání České televize. | Video: Česká televize

Seriál poté ukazuje, jak oba situaci vnímají. Že David se cítí ukřivděně, Tereza leckdy nepochopená a zneužitá, nejen Davidem. Takřka celé okolí - od matky po redaktorku, jež čeká na její literární debut - není na Terezině straně, manipuluje jí, říká jí, jak se má cítit, co má dělat.

Jediná žena, která na její straně naopak stojí, zase od raněné hrdinky nedostane příležitost pomoct. A tady někde se pozvolna začíná dostavovat pocit, že autoři především hodlají odhalit problém ze všech možných hledisek - a nebrat na zřetel, jestli to dramaturgicky funguje.

Tereza je zachycená jen v tenzi. Ať už na ni křičí její šablonovitě pojatá matka nebo redaktorka, či je se svou holkou, již si zase nechce pustit k tělu, jde jen o vyhrocené chvíle. Přitom právě scény s partnery patří k těm povedeným, David i Tereza se svými přítelkyněmi otevřeně a všedně řeší, co se právě děje, divák má možnost pocítit empatii k oběma, jenže pouze na pár okamžiků. Pak se zase do děje začnou vkrádat nadbytečné vedlejší postavy.

Byť se seriál snaží nabídnout dva úhly pohledu a do konce nechává diváky napjaté, jak to vlastně bylo, jak se k tomu všichni postaví, vše jako by se odehrávalo jen pro tento záměr.

Takřka není prostor, kdy by si hrdinové vydechli, kdy by nežili jen pro drama, které je na stole. Navíc množství situací nepůsobí věrohodně. Ať už jde o scény z nakladatelského provozu, či některé chvilky, jež v zájmu vypravěčské zkratky nechávají dělat hrdiny podivné věci. Třeba když jde David do obchodu pro víno, zároveň má naplánovanou schůzku se spolužákem, kterého tři roky neviděl. Chce se sejít, aby mu potvrdil, jak tehdy na večírku vše probíhalo. Kdy jindy to řešit, když zrovna teď čeká aktuální přítelkyně u jeho rodičů nejen na víno, ale hlavně na to, až oznámí zásnuby?

Navíc o něco později už spolu oba hoši hrají tenis, jako by se to dělo každý týden, byť se tři roky neviděli. Takových momentů je v seriálu až příliš. Leckteré by šlo odpustit. Ale těžko lze pominout fakt, že navzdory snaze o až detektivní střídání úhlů pohledu je vlastně poměrně obtížné mít po většinu času pro oba hrdiny pochopení. David se jen brání tomu, aby si něco připustil, Tereza si zase odmítá připouštět kohokoli k tělu. Není to nic nepředstavitelného, asi by to tak ve skutečnosti mohlo být, ale protagonisté nemají dost prostoru na nic jiného. Neustále řeší nějaké dílčí potíže s vedlejšími postavami, které poněkud mechanicky plní své role.

Kateřina Císařová coby Lucie a Alžběta Malá jako Tereza.
Kateřina Císařová coby Lucie a Alžběta Malá jako Tereza. | Foto: Eva Koňaříková

Když pak přijdou závěrečné zvraty, když se stane něco, co by mělo a mohlo zarezonovat, chybí čas. Celé finále se odbude jako lusknutím prstů, nelze ho prožít s aktéry, kteří přitom oba prodělali vnitřní proměnu, prokázali odhodlání i odvahu postavit se k životu a blízkým jinak než dosud.

Je to škoda, protože téma i námět jsou skvělé, nosné okamžiky příběhu dobře vymyšlené. Ale Pět let nakonec mnohem více funguje jako osvětový pořad než coby strhující drama. Je tu několik podařených, odpozorovaných situací, kdy si partneři dovedou ublížit, nebo se naopak sblížit pomocí zdánlivých drobností. Jenže na každý takový živý moment připadá až příliš těch "instruktážních", kdy divák jen uznale pokývne hlavou, že takhle nějak to asi často bývá.

Silné drama by mělo umět promluvit i k těm, kdo stále žijí ve světě, kde je v pořádku podobné události bagatelizovat. Nebo ke komukoli, kdo chce především vidět příběh a silné hrdiny - a teprve poté téma v pozadí.

Seriál

Pět let
Režie: Damián Vondrášek
Seriál je k vidění v iVysílání České televize.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Japonsko, Itálie a Británie zkonstruují stíhačku nové generace, má být v provozu do roku 2035

Ke spolupráci na stíhačce nové generace se spojí Japonsko, Itálie a Británie. Ve společném prohlášení o tom ve středu informovala trojice zemí. Stroj chtějí mít v provozu do roku 2035. Ve společném projektu nazvaném Global Combat Air Programme (GCAP) se přitom slouží japonský program F-X s britským projektem Tempest.

Podle japonského ministerstva obrany povedou konstrukci letounu, který bude mít pokročilé digitální funkce v oblasti umělé inteligence a kybernetického boje, britská společnost BAE Systems, japonská Mitsubishi Heavy Industries a italská zbrojovka Leonardo.

Do projektu se zapojí také evropský výrobce raket MBDA a výrobce avioniky Mitsubishi Electric. Na motoru budou pracovat firmy Rolls-Royce, IHI a Avio Aero, dodalo ministerstvo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy