Jak si Hopkins vytunil Indiána

Irena Hejdová Irena Hejdová
21. 6. 2006 0:00
Premiéra - Režisér Roger Donaldson poznal umanutého důchodce a Anthonyho Hopkinse už nebavili psychopati. Tak vznikl film V zajetí rychlosti.

V něm ctihodný devětašedesátiletý herec na veteránské motorce coby onen potrhlý novozélandský penzista Burt Munro útočí na světový rekord i na city diváků. A nejen milovníků motorů a rychlosti, kterým je určena věta "Za pět minut na motorce řítící se plání zažiješ víc než někteří lidé za celý život".

V zajetí rychlosti
V zajetí rychlosti | Foto: Palace Pictures

Snímek  "natočený podle zatraceně pravdivého příběhu" je totiž jako stvořený pro velké plátno. Je to cesta za splněním velkého snu, v tomto případě až na druhý konec světa: z Nového Zélandu přes moře a Hollywood až na solná jezera do vnitrozemského Utahu. Tam se v roce 1967 excentrický důchodce vydal, aby se svým po léta piplaným motocyklem překonal rychlostní rekord.

Munro celým svým životem i životním stylem připomínal, že nepatří do starého železa. A motorka z roku 1920 - ten Nejrychlejší Indián na světě, jak zní originální název filmu - už teprve ne. I když si ji vytunil špuntem od bourbonu, kováním od vrat i ořezáním dezénu z pneumatik.

V zajetí rychlosti
V zajetí rychlosti | Foto: Palace Pictures

"Jeho vášní byly motorky, zjevně měl velký talent jako jezdec i jako mechanik," říká o Munrovi režisér Donaldson. "Měl také svéráznou a otevřenou životní filozofii, v níž věk člověka neklade překážky jeho snům a ambicím."

Australan Donaldson se seznámil se skutečným Munrem už na prahu své kariéry při natáčení dokumentu Oběti bohu rychlosti. "Poprvé jsme se setkali v roce 1971 v Invercargill," líčí setkání.  "Dodnes si pamatuji večer, tedy prakticky už noc, kdy jsme za ním dorazili."

V zajetí rychlosti
V zajetí rychlosti | Foto: Palace Pictures

Byl prý tak potěšen, že se rozhodl demonstrovat sílu své motorky okamžitě. "Vytlačil ji na zadní dvorek a nastartoval. Následoval pekelný rámus, neslyšeli jsme vlastní slovo. A když zhasnul motor, slyšeli jsme křik sousedů: Ty parchante, tohle bylo naposled. Od té chvíle jsem o něm chtěl udělat film."

Když přišel ten správný čas, zbývalo ještě najít správného herce. A Donaldson si vzpomněl na Anthonyho Hopkinse, s kterým spolupracoval na svém veleúspěšném filmu Bounty. Roli slavnému herci charakterizoval jako "závodícího dědka" a Hopkins se jí s radostí a nadšením ujal.

V zajetí rychlosti
V zajetí rychlosti | Foto: Palace Pictures

"V minulosti jsem prostě hrál příliš často upjaté postavy nebo psychopaty," naráží Hopkins hlavně na slavnou roli Hannibala Lectera z oscarového thrilleru Mlčení jehňátek . "Už takové role nechci a jsem bez nich celkem spokojený. Postava Burta i jeho filozofie mi sedí."

Burt Munro s Hannibalem má skutečně málo společného. Snad kromě toho, jak si dovedou získat lidi na svou stranu. Což tenhle film zvládá stejně hravě jako zarputilý Australan naplnění svého velkého snu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy