Jak se liší Haneke a Glawogger? Ve všem, říká Monika Willi

Jitka Lanšperková
21. 9. 2014 18:23
Rozhovor s Monikou Willi, dvorní střihačkou Michaela Hanekeho a dokumentaristy Michaela Glawoggera, odhaluje pozadí spolupráce s ikonami současné rakouské kinematografie.
Monika Willi na Fresh Film Festu.
Monika Willi na Fresh Film Festu. | Foto: Anna Vedralová

Rozhovor - Dvorní střihačka oscarového režiséra Michaela Hanekeho (Bílá stuha, Láska) a dokumentaristy Michaela Glawoggera (Sladký život kurev) Monika Willi uvedla na Fresh Film Festu své dva filmy - Čas vlků a Sladký život kurev.

Vysoká šestačtyřicetiletá Rakušanka začala u filmu pracovat hned po střední škole a na filmové akademii nikdy nestudovala, i přesto se podílela na oscarovém snímku Láska a získává různá evropská ocenění za nejlepší střih (Bílá stuha, Mrtví a živí).

Na festivalu studentských a debutových filmů Fresh Film Festu poodhalila tajemství spolupráce s ikonami sučasné rakouské kinematografie. Při vzpomínkách na letos zesnulého Michaela Glawoggera došlo i na slzy.

Foto: Německé filmové ceny

Aktuálně.cz: Kdy a od koho přišla nabídka na váš debutový celovečerní hraný film?
Monika Willi:
Po nějakých deseti letech, kdy jsem si vyzkoušela různé filmové profese od druhého asistenta kamery přes asistenta střihu až po různé výzkumy, mi režisér Florian Flicker na základě doporučení jeho vlastního střihače na konci devadesátých let nabídl spolupráci na filmu Suzie Washington.

A.cz: Vzpomínáte si na své začátky s režisérem Florianem Flickerem?
Trávili jsme s Florianem ve střižně opravdu hodně času. Víc než nám mohla produkce zaplatit, několikrát nám opakovali, že máme jít domů, že už pracujeme zadarmo. My ale chtěli film udělat co nejlepší.

Podívejte se na trailer filmu Bílá stuha z dílny Michaela Hanekeho a Moniky Willi. Film získal Zlatý glóbus a několik ocenění na mezinárodních festivalech v Cannes, Chicagu, Německu, Argentině...
Podívejte se na trailer filmu Bílá stuha z dílny Michaela Hanekeho a Moniky Willi. Film získal Zlatý glóbus a několik ocenění na mezinárodních festivalech v Cannes, Chicagu, Německu, Argentině... | Video:

A.cz: Po vašem celovečerním debutu Suzie Washington jste začala spolupracovat s Michaelem Hanekem na mezinárodně oceňovaném filmu Pianistka. Oslovil vás sám Haneke?
Hanekeho jsem znala už dávno před tím, byli jsme přátelé. Chtěl, abych Pianistku stříhala já i přes mé výhružky, že neumím ani slovo francouzsky. A tak jsem se začala učit francouzštinu.

A.cz: Michael Haneke je znám svoji precizností a pečlivým plánováním. Máte vůbec volné ruce pro kreativní práci ve střižně?
Pokud střihač touží po tom, aby se po premiéře vytahovat, že to byl on, kdo zachránil tuhle scénu, protože ji zrychlil, nebo že tenhle dějový twist je také jeho nápad a podobně, tak ať rozhodně nezkouší spolupracovat s Michaelem. Ať jde raději dělat někam režiséra nebo psát scénáře.

Spolupráce Moniky Willi s Michaelem Hanekem

Cannes 2012
  • Láska (2012)
  • Funny Games USA (2007)
  • Čas vlků (2003)
  • Pianistka (2001)

A.cz: Takže svobody moc nemáte?
Povinností střihače je vyprávět příběh tak, aby fungoval. Musíme umět odhadnout, jak dlouho je nezbytné, aby divák sledoval zavřené dveře, zpoza kterých vychází jen hlasy, a kdy začít diváka na takový moment připravovat. V takových případech mi Michal důvěřuje. Jako režisér je všude a pořád. Myslím, že snad netráví příliš mnoho času se zvukaři. Vlastně ani nevím, jak by to při natáčení dělal, být na dvou místech naráz je přeci nemožné.

A.cz: Jak začíná vaše spolupráce ve střižně?
Když Michael přinese do střižny materiál, díváme se společně úplně na všechen materiál, i na ten označený jako nepoužitelný. Michael mi toho většinou na začátku moc neřekne, pro něj je velice cenné sledovat moje reakce, reakce všech svých diváků a to i přátel a známých. Pak se ale rozvypráví a poví mi úplně všechno.

Monika Willi na Fresh Film Festu.
Monika Willi na Fresh Film Festu. | Foto: Anna Vedralová

A.cz? Úplně všechno?
Ano. Na tom je postavený vztah střihače a režiséra. Musíte si vzájemně důvěřovat, že všechno zůstane ve střižně. Můžete pak klít a nadávat bez ostychu. Když třeba vůbec nevím, proč se mu nelíbí některé scény, které jsou skvělé, stačí se jen zeptat, co se ten den stalo. Dozvím se třeba o hádce, Michaela pak většinou ta nechuť přejde a můžeme záběry použít.

A.cz: Také je pověstný tím, že nikdy nic nevysvětluje a brání se inerpretaci svých filmů před novináři i před diváky. Jak to tedy vypadá ve střižně?
Michael chce, aby měl divák možnost si film dokončit sám. Například ve filmu Bílá stuha byly na konci scénáře napsané tři věty o tom, že začala válka a co se dělo s postavami dál. Rozhodli jsme se je vystřihnout, jelikož už moc vysvětlovaly. Všeobecně máme-li pocit, že toho vysvětlujeme už moc, vystřihneme to.

A.cz: K Hanekeho filmům stříháte většinou i trailery, to není příliš obvyklé.
Dělám to ráda. Na trailerech je těžká jedna věc. Pokud film detailně neznáte okénko po okénku, musíte příběh odvyprávět znova a po svém. Pokud jej však znáte, musíte zase naopak najít novou cestu, jak příběh začít vyprávět během minuty a půl.

A.cz: Začínala jste pracovat nejdříve s dokumenty, jaký je rozdíl ve střihu dokumentu a hraného filmu?
V dokumentu musíte v několika, někdy i desítkách, hodin najít příběh, pak jej musíte plynule vyprávět, protože jen zřídkakdy máte k dispozici scénář. U fikčního filmu máte pevně daný příběh, který musíte ctít a snažit se, aby každý pohyb a zvuk na plátně dával smysl, najít správné tempo a načasování. V dokumentu také nemůžete měnit dialogy, změnili byste tak celou výpověď a příběh posunuli jinam.

Spolupráce Moniky Willi s Michaelem Glawoggerem

Sladký život kurev - monika willi - michael glawogger
  • Cathedrals of Culture (2013)
  • Sladký život kurev (2011)
  • Dělníkova smrt (2005)
  • Frankreich, wir kommen (1999)

A.cz: Na dokumentech jste nejčastěji spolupracovala s Michaelem Glawoggerem. Jak se lišila práce s ním od té s Hanekem?
Ve všem, jako nebe a dudy. (smích) Michael Glawogger přinesl materiál do střižny, nevyprávěl mi žádné historky z natáčení, ani mi nevyprávěl o svých pocitech a úmyslech. Jen mi dal nákresy míst, kde se natáčelo, abych se já a pak ani diváci neztráceli v prostoru. Nechal mě najít si v tom příběh a začít jej vyprávět.

A.cz: Takže s vámi ve střižně nebýval?
Rozhodně ne tak často jako Haneke. Většinou když Glawogger přišel, řekl: ukaž mi něco, co mi udělá radost. Ukaž mi příběh, nepotřebuju vědět, jak jsi k němu došla. Byl to on, kdo mě naučil vyprávět.

A.cz: Co se bude dít s materiálem, který Michael Glawogger přivezl z Afriky a Balkánu?
Začala jsem na tom pracovat. Jsem na úplném začátku a je to hodně náročné. Nevím, jestli dokážu najít použitelný koncept bez něj. Nikdo zatím neví, jakým směrem se práce s tímto materiálem bude vyvíjet. Michael byl můj hodně dobrý přítel.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy